BataStory.net

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati

Všichni zažíváme menší či větší krize, řešíme je, a buď si polepšíme, nebo si pohoršíme. V momentu, kdy si polepšíme, buď sami sobě, anebo „okolnostem” děkujeme, že jsme do krize byli uvrženi. Jakmile si pohoršíme, nebýváme se sebou spokojeni, případně na „okolnosti” nadáváme.
Dalo by se tudíž zobecnit, že samotná krize neboli samotné uvržení nás do těžké situace nemusí být špatné. Co je tedy to špatné, co nás děsí, a co je to dobré, co nám působí radost? S trochou nadsázky se říká, že neúspěšní lidé jsou „zakuklení” úspěšní lidé. Je pouze otázkou, kdy a zda se z nevzhledné larvy vylíhne fešácký motýl. Jak to ale udělat, aby se vylíhl a současně se vylíhl v pravou chvíli?
Nezřídka uvažujeme takto: „Když si něco zaviním sám, sám si za to nesu důsledky.” Toto považujeme za férové. Když ale např. děláme svou práci, jak nejlépe umíme, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, přesto však o ni přijdeme, přijdeme i o zákazníky a zakázky, za férové to nepovažujeme. V takových situacích býváme až bezradní. Cítíme se ukřivdění, když naši krizi zaviní někdo jiný – ony okolnosti. Jakmile ovšem krizi překonáme, i těm „nešťastným okolnostem” nakonec blahořečíme, protože bez nich by nás naskýtající se příležitost minula. Z výše uvedeného vyplývá že: krize = hrozba + příležitost.

Hrozba krize

Hrozby nám umožňují vidět nové příležitosti. Bez hrozeb ty správné příležitosti míjíme. Máme se hrozbám vyhýbat, nebo je máme vyhledávat? Máme se krizí bát, nebo je vítat? Úspěšní jedinci a úspěšné organizace se zaměřují na obojí. Pečují o dobré jméno a správnou marketingovou strategii a poskytují kvalitní výrobky či služby rychleji a hospodárněji nežli konkurence. Vyhýbají se krizi, ale nebojí sejí. Pokud přijde, poperou se s ní, někdy ji i vítají. Mají-li výkonnost v rámci svého odvětví průměrnou, anebo podprůměrnou, nedodávají kvalitní výrobky rychleji a hospodárněji než konkurence, hrozí jim ztráta tržeb a pracovních míst. Krizi se nevyhnou, navíc z ní mívají až panický strach.
Jsou-li si však takového nebezpečí pracovník a podnikatel vědomi, nabízí se velká příležitost a velká výzva něco s tím udělat.
Máme-li jako třeba v současnosti makroekonomické signály, že se v blízké době něco „semele”, máme pádný důvod se na takovou hrozbu dobře připravit a náležitě zareagovat. Správná reakce znamená uvrhnout sebe sama do krizového stavu zavčas, uměle a vyvolat s předstihem podmínky podobné podmínkám krize. Jak to udělat? jak to udělat, aby se to podařilo? Všichni víme, jak to chodí např. s našimi novoročními předsevzetími. Ne vše z toho, co si stanovíme, se nám nakonec podaří uskutečnit. Proč je tomu tak? Protože ne vždy bereme sami sebe dostatečně vážně. Někdy býváme pohodlní, někdy býváme sami se sebou příliš spokojeni. Proč? Nepovažovali jsme náš dosavadní stav za kritický. Nepocítili jsme nutkavou potřebu svá předsevzetí naplnit. Proč?

Role „okolností”

Nechali jsme se ukolébat dosavadním stavem věcí. Nechali jsme „okolnosti”, aby pracovaly za nás. „Okolnosti” nám naznačily, že se musíme soustředit na každodenní menší či větší témata – na každodenní operativu. Na naše předsevzetí nám čas už nezbýval. Podvedli a oklamali jsme sami sebe – a co je ještě horší, nevyvodili jsme z toho důsledky. Netrestali jsme. Běda však, kdyby nás takto podvedl někdo jiný. Rozpálilo by nás to do bělá…
Je správné, aby „okolnosti” řídily běh našeho života a určovaly náš úspěch či neúspěch? Podvědomě cítíme, že není. Stydíme se za to. Nechat řídit naše životy, náš úspěch v zaměstnání nebo v podnikání „okolnostmi”, to je krajně nebezpečné. Je to páchání zla na nás samých. Kdy nás řídí a směrují „okolnosti”? Když nemáme jasný cíl a pádný důvod jej dosáhnout. Nemáme-li cíl, každá cesta, kterou jdeme, je „správná”.
Co vlastně představují ony „okolnosti”? „Okolnosti” určují míru vlivu vnějších faktorů na naše podvědomí. Míra vlivu vnějších faktorů do jisté míry určuje naše rozhodování a konání. Abychom se spíše řídili našimi cíli než „okolnostmi”, potřebujeme o naše podvědomí úzkostlivě pečovat a pěstovat je tak, aby nám v našem úsilí pomáhalo. Jinak nám bude házet klacky pod nohy. Potřebujeme vytrvale, trpělivě, s odvahou budovat své životní postoje, rozvíjet a posilovat vědomou disciplínu, být důslední a vždy mít pádný důvod pro své jednání. Zeje to těžké? Ano, těžké to je, ale je to správná cesta. Je to cesta úspěšných lidí. Úspěšných lidí, kteří vedeni vlastní vůlí a vnitřními pohnutkami (nikoli „okolnostmi”) jdou vytrvale a bez ohledu na překážky za svými cíli.

Zaměřeno na Baťu

Například pro průmyslníka Tomáše Baťu byla krize příležitostí k růstu. Nebál se jí. Byla to pro něho výzva k boji, a proto ji dokonce i vítal. Na dotaz, v čem tkví jeho úspěchy, odpovídal: „Nakupuji draho, prodávám lacino.” Jinými slovy říkal: „Vyrábím z dobrých surovin co nejlevněji.” Během nejvážnější krize firmy, vyvolané v roce 1922 deflační politikou československé vlády, snížil Tomáš Baťa ceny všech výrobků na polovinu. Mzdy jeho lidí padaly ještě výrazněji, musel i propouštět, přišel o rezervy, protože dotoval nákup životních potřeb pro své zaměstnance. Ne ovšem nadlouho. Cílenou marketingovou kampaní získával stávající a nové zákazníky, vyprazdňoval sklady – a již v roce 1923 zdvojnásobil výrobu i zaměstnanost.
Baťa nazýval krizi mravní bídou. Volal po mravním přístupu k lidem, k práci a veřejnému majetku. Volal po obnovení důvěry osobním příkladem. Smysluplnost svého podnikání viděl ve službě veřejnosti. Ke službě veřejnosti vychovával také své spolupracovníky. Služba veřejnosti dávala práci smysl a posilovala profesní hrdost a zdravé sebevědomí jeho lidí. Vizi, poslání, hodnoty a cíle všichni pracovníci Baťovy závodů silně pociťovali, doslova je prožívali. Úspěch Baťových zaměstnanců byl prostým důsledkem smysluplné práce, konané s nejlepším vědomím a svědomím. Tomáš Baťa razil heslo „Spokojený zákazník – možný pracovník”. Baťovi spolupracovníci měli pravidlo „služby veřejnosti” doslova v krvi. V tom spočívaly síla a úspěch Baťovy soustavy řízení a jeho způsobu vedení.

Transformace firemní kultury

Když se na Baťův přístup díváme z filozofického hlediska, dozvídáme se, že cílem jeho stylu vedení nebylo postihovat lidi za zmetky ale jít příkladem a vychovávat pracovníky k tomu, aby zmetky prostě nepřipouštěli. Cílem bylo „rovnat charaktery lidí”, což v dnešní době nazýváme „transformací firemní kultury”. Odpovědnost v Baťovy závodech vycházela především z vnitřní potřeby a z přesvědčení pracovníků, až teprve ve druhé řadě z předpisů. Vědomá disciplína, sebevědomí a profesní hrdost umožňovaly trvalé zlepšování výkonnosti. Např. zavedení samosprávných dílen zvýšilo výkonnost během krátké doby dvaapůlkrát.
Hodnoceno z dnešního pohledu, ne vše co a jak Tomáš Baťa prováděl, bylo správné. Baťa „ždímal” lidi, „točil” je a nabíral nové. Dokázal sám sebe a své spolupracovníky na jedné straně správně motivovat, na druhé straně „toleroval” autokratický až nemilosrdný přístup středního managementu k lidem, jenž vyvolával u některých zaměstnanců téměř strach a hrůzu.
Soudobé systémy, které zprostředkovávají transformaci firemní kultury, jsou již prosty dřívějších „chybných” přístupů. Je potřeba podotknout, že soustava řízení Baťa v době, v níž vznikala, byla něčím výjimečným, co nemělo obdoby. Soudobé špičkové soustavy řízení organizací umožňují vést lidi, řídit procesy a organizovat pracoviště na světové úrovni. Organizace konkurující na světové úrovni věnují maximální péči rozvoji všech svých zaměstnanců, včetně předáků a jejich týmů. To je klíč k tomu, abychom mohli vzít krizi jako příležitost, nikoli jako hrozbu.
Zárodek úspěchu, podobného tomu Baťovu, dřímá v každém z nás.

Zdroj: Pražský zpravodaj, Autor: Ing. Jiří Kotrbatý, Director Competitive Dynamics International, Praha

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)