BataStory.net

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Rhodesie.jpg

Situace v předválečné britské Rhodesii nebyla jednoduchá. Přestože země potřebovala stále více přistěhovalců, restriktivní politika místních úřadů a především xenofobní názory rhodeské vlády, jež se bála vpustit do země kohokoliv, kdo nebyl dostatečně „britský“, prakticky zamezila příchodu většího množství imigrantů především ze střední, východní a jižní Evropy.

Kdyby nebylo tohoto strachu z bělochů „nižší úrovně“, určitě by se v Rhodesii usadilo mnohem více imigrantů, především středo- a východo-evropských židů a celkové situaci Rhodesie by to velmi prospělo.

I získání vstupních víz pro skupinu Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo (dnes Gweru) stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, bylo extrémně obtížné především pro odpor řady i v parlamentu zastoupených zastánců elitistických (de facto však rasistických a fašistických) teorií o čistotě Rhodesie. Předválečné rhodeské statistiky o přistěhovalectví tak zmiňují přijezd pouhých šesti Čechoslováků v roce 1938, kdežto už sedmadvaceti v roce 1939.

ZO+_134 pas Kozacek.jpg

Stránka s vízy z pasu jednoho z Baťovců v tehdejší Rhodesii J. Kozáčka

První doložená jména tak známe až ze zprávy čsl. konzulátu z Kapského města z roku 1938, kde se kromě biskupa Arnože zmiňují také další Čechoslováci trvale usídlení v Bulawayu – Čech Jan Kasperlík zaměstnaný u místního zástupce firmy Baťa Samuela Rabinowitze.

Nejvýrazněji se tak do dějin Rhodesie zapsali Čechoslováci jako zakladatelé místního obuvnického průmyslu. Do Rhodesie se boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii. Postupně se Rabinowitzovy aktivity s Československem rozšiřovaly, v polovině 30. let navštívil Indii a tamní baťovu továrnu v Batanagaru, a tak, když v roce 1937 přicestoval do Zlína, přesvědčil Baťu, aby v Rhodesii zahájil výrobu bot. Po složitých jednáních pak obě strany zahájily přípravu celé akce a do Afriky se na konci roku 1938 vypravila první skupina Čechů a Slováků ze Zlína.

ZO+_133_nalodeni.jpg

1939 Před odplutím z Itálie. Zleva pánové Štrom, manželé Vašíčkovi, Bek, Polišenský, Kozáček

Firma začala nejprve dočasně působit v pronajatých prostorách staré dílny ve středorhodeském Gwelu, ale záhy začala stavba první vlastní továrny. V únoru 1939 byla Rhodesian Bata Shoe Co. včleněna oficiálně do koncernu Baťa a firma začala nejen rozšiřovat výrobu, ale také postupně budovat síť vlastních obchodů. Postupně se také zvýšil počet přijíždějících techniků, kteří ale kvůli válce cestovali často strastiplně kolem poloviny světa. Skupinka, ve které byl Josef Polišenský (nar. 1919 v Otrokovicích, zemř. 2002 v Kwekwe), například lodí kolem západní Afriky dorazila do Kapského města, ale kdosi jim zapomněl poslat jízdenky na vlak do Rhodesie. Nezbylo jim tak nic jiného, než vše, co jim po cestě zbylo, použít k jejich zaplacení. Na třídenní cestu vlakem pak všem čtyřem na útratu zbyly neuvěřitelné čtyři pence.

Josef Pytlík (nar. 1916 v Lipnici n/Sázavou, zemř. kolem 1995) byl zase zadržen v Portugalské východní Africe, protože po vypuknutí války byl statut Čechů v jižní části Afriky problematický. Ale ani to, ani první měsíce v Rhodesii jej nezlomily: „Začátek byl velmi krutý. Hrozné cesty: když pršelo, tak se nedalo nikam jet. Fabrika začínala z ničeho, opravdový průkopnický život. Vypuknutí 2. světové války navíc znamenalo kompletní blokádu veškerých dodávek z Evropy. Nechodily žádné další stroje, o náhradních dílech a surovinách ani nemluvě. Byli jsme nuceni improvizovat,“ napsal o oněch pionýrských dobách po téměř půlstoletí.

ZO+_135_Gwelo 1st bldg.jpg

Původní budova, z níž se stala první továrna Bati v Rhodesii.

Firma přese všechny obtíže prosperovala – v roce 1941 pořídila nový pozemek (na němž firma stojí dodnes) a o tři roky později už vyráběla milión párů obuvi ročně. A přestože většina Čechů snila o návratu domů či odjezdu jinam (Pytlík zamířil po válce do Čech, Polišenský zase chvíli pracoval v Pákistánu, jiní si „odskočili“ otevírat pobočky do Konga, Severní Rhodesie či na Mauricius, drtivá většina se brzy vrátila zpátky do Gweru), nakonec se většina z nich v Rhodesii usadila natrvalo, a to i ti, kteří nakonec od Bati odešli.

Češi firmu řídili až do přelomu 60. a 70. let (pokud mezi „Čechy“ počítáme i dlouholetého ředitele a poté primátora Gwelo Konstatina Fiksla (nar. 1894 v Plechoru /?/, zemř. 1970 v Kapském městě), který se sice narodil v Rusku, ale většinu svého života před příchodem do Afriky strávil na českých školách, z Čech si přivezl i svou manželku Josefinu Javorskou).

Pozdější ředitel stále prosperující Baťovky E. M. Duthie vzpomíná, že v době, kdy do firmy v 60. letech nastoupil, nebylo vůbec neobvyklé, když se na poradách vedení hovořilo téměř výhradně česky. V baťovce dodnes pracuje i několik potomků zakladatelů firmy, ale nikdo z nich už česky nehovoří, přesto na seznamu pracovníků najdete jmena jako jsou Kozacek, Senar nebo Jakubec.

Ředitelé Rhodesian Bata Shoe Co z Československa:
  • 1939-1943 Karel Strnad
  • 1943-1949 Jan Kasperlík
  • 1949-1960 Konstantin Fiksl
  • 1960-1962 Karel R. Vytopil
  • 1962-1964 Antonín Čarnecký
  • 1965-1970 František Vymětal

Firma Baťa nebyla ale v Rhodesii jediná, konkurovaly jí například firmy The Footwear and Rubber Industries (Pvt) Ltd., kterou založil a řídil rodák z Horní Cerekve Otto Roubíček (nar. 1912 v Českých Budějovicích, zemř. kolem 1995), a Rhodesia Leather Industries, založená Miloslavem Šenárem (nar. 1914 v Olomouci, zemř. 1998 v Harare), Oba ovšem původně působili u Bati.

ZO+_136_polisensky uci.jpg

Polišenský zaučuje dva z příštích odborníků.

Příchodem baťováků a převážně židovských uprchlíků se československá kolonie v Rhodesii postupně rozšiřovala: rhodeské statistiky uvádějí prudký nárůst počtu Čechoslováků – 53 v roce 1941 a 81 v roce 1946. Před Hitlerem se ale mohlo zachránit mnohem víc uprchlíků z Československa.

Už zmíněný Samuel Rabinowitz totiž s pomocí bývalého vůdce rhodeské opozice a známého farmáře Roberta Gilchrista a poslance parlamentu a rhodeského pionýra A. W. Redferna připravoval emigraci několika tisíc Čechoslováků z obsazených Sudet. Gilchrist navrhoval přesun nejen zemědělců (s veškerou technikou), ale také přesun řady malých a středních podniků. Jeho snaha však narazila na silný odpor tehdejší rhodeské vlády v čele s premiérem Godfreyem Hugginsem, který se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že když Rhodesie nepřijala zbídačené farmáře z Británie, nevidí naprosto důvod přijmout jiné kdovíodkud z Evropy.

Přes veškerou Gilchristovu snahu tak Huggins v únoru 1939 zamítl vydání víz pro tisícovku židovských uprchlíků z Československa, Maďarska, Německa a Rakouska, a to přesto, že s sebou hodlali přivézt na tehdejší dobu obrovský kapitál v hodnotě 200 tisíc liber šterlinků.

Ani další Hitlerovy úspěchy v Evropě nezměnily atmosféru ve vládě, která ještě v květnu 1939 odmítla vstup pěti tisícům maďarských židů a zavedla tvrdá imigrační pravidla umožňující imigraci pouze čtyř desítek cizinců měsíčně, současně ale vláda udělila výjimku pro 20 techniků a 50 zemědělců z Československa.

ZO+_141_BAtaklub 1950.jpg

Baťova firma patřila a dosud patří v Africe k nejúspěšnějším společnostem. Snímek z Baťa klubu v Zimbabwe z roku 1950

O tom, jak nesmyslný byl tento postup, se premiér Huggins přesvědčil hned na počátku 40. let, kdy mu nezbylo než ustoupit tlaku okolností (a nepochybně britské vlády) a do Rhodesie přijmout několik tisíc uprchlíků z Polska, z nichž poměrně velká část se v zemi – přes odpor místních orgánů – po válce usadila. Pobyt polských uprchlíků byl pro rhodeskou vládu problémem, protože na rozdíl od dříve odmítnutých imigrantů, kteří přicházeli s kapitálem, vybavením a znalostmi, tuto skupinu tvořili z velké části opravdoví zbídačelí uprchlíci, neboť řada z nich byla propuštěna ze stalinských lágrů.

[Zlomek zvukového záznamu s rhodezskou pamětnicí, chotí jednoho z baťovských ředitelů F. Vymětala jako vzorek delšího rozhovoru s ní najdete zde.]

V roce 1957 se v Rhodesii usadil také generál Karel J. Procházka (nar. 1905 v Brně, zemř. 1999 v Řevnicích), držitel Řádu Bílého lva z roku 1997. V průběhu 2. světové války pobýval Procházka v Indii, kde pracoval pro československou a britskou tajnou službu. Po únoru 1948 se zapojil do zahraničního odboje a na základě doporučení generála Sergeje Ingra se stal velitelem Československého zpravodajského úřadu CIO, který byl de facto československou sekcí britské MI6 a velmi významně napomohl informovanosti západu o opravdové situaci v socialistickém Československu 50. let.

Česko-slovenská komunita byla zřejmě nejpočetnější někdy v polovině 50. let, ale přes její relativní velikost se ukázala jako přiliš heterogenní a proto v oblasti nikdy nevznikly žádné krajanské organizace ani krajanská tiskovina. Česko-slovenský společenský život existoval pouze ve Gwelo, sídle Baťovců – Rhodesian Bata Shoe Co., kde vedení – dlouho složené z Čechů a Slováků – pochopitelně podporovalo různé okrajově „krajanské“ iniciativy.

V Gwelo také ve 40. letech fungovala sokolská organizace – Czechoslovak Sokol Gymnastic Association – ale o její činnosti se (kromě jména a adresy) jak v Rhodesii tak v Čechách nezachovaly žádné další informace.

Nabídka

TBata zivy_Div Zlin+.jpg

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamená Česká televize.

TB_tvar_Letem_opraveno_555.jpg_190x230

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Lakyrky ke 100.vyr TjB.jpg

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

RosBlyth-Bata.jpg

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland_PL.jpg

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

B institut logo++.png

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

VilaTBdnesniStav-.jpg

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

BBlocek_maly_07092009528.jpg

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Unos plakat+mensi.jpg

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

MrsSonjaBata.jpg

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

B Inst 14-15 schranka v podzemi.jpg

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

70 let uplny poster.jpg

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

V Karfik old.jpg

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

BTG maly+.jpg

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Tereza Engelova Archiv autorky.jpg

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

T.J.Bata  uniforma 2007_333 mensi.jpg

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Kaple sv Vaclava Kudlov+.jpg

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Zlinske muzeum bot.jpg

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Gusta Dolezal+.jpg

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

PlakatPapuceJugo++.jpg

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Zlin starostove dnesku+.jpg

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

MuzeumToronto10letMala.jpg

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

MB v zahrade.jpg

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

+Socha TB u UTB.jpg

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Bata_zurnal.jpg

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar_Jaburek.jpg

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

BS-01.jpg

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

museumBldgCr.jpg

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Baťovské noviny z r. 1926

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Bkanal.jpg

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava Zlin 02.jpg

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

FMencikHpim5102.jpg

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

DusanBukva+.jpg

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

kniha.gif

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

Botostroj.jpg

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Svit_kniha.jpg

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

IndOvoce.jpg

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

ZlinRadnice.jpg

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

TBznamkyCR.jpg

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

SonjaB+BustaTJB.jpg

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Julius Michnik.jpg

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Mapa_Slovenska-555.jpg

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

3dny na Mesici.jpg

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

TB+ 1839.jpg

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

New_115.jpg

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

BigSizeBataItaly_2x.jpg

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Rhodesie.jpg

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

R-FrancieAvantage.jpg

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)

NadaceTB-2.jpg

Časová osa vývoje firmy Baťa doma i ve světě

Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati

BSA-NewSchool56_4.jpg

Škola pro postižené děti v Jižní Africe

Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.

Batanagar Riverfront Today.jpg

PÍSEŇ MUŽŮ

Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…

PoselstviGarcioviObalka10Small.jpg

POSELSTVÍ GARCIOVI

Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů…

Batovci_v_RAF.jpg

Baťovci v řadách Royal Air Force

Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…

Barvir1A.jpg

Odraz přírodo vědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati (M.Barvíř)

Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…

Dílna

O starém zlínském náměstí >

Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

Tomáš Baťa

Prof.Ing. Frant.Trnka: Odkaz Tomáše Bati dnešku

Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)

museumBldgCr.jpg

Muzea bot

Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie