BataStory.net

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

PlakatPapuceJugo++.jpg

Naše bačkorová úchylka

>

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty? Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí z míry cizince, má překvapivou pointu.

Vraťme se o tři desetiletí nazpět. Píše se rok 1978 a v pražském bytě Vlasty Chramostové a Stanislava Miloty v Čelakovského sadech se koná představení Makbetha, které zakázaná herečka a disidentka nastudovala společně se stejně postiženými: Vlastou Třešňákem, Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Terezou Kohoutovou (dnes Boučkovou). Do bytu se vešly tři desítky diváků: všichni se v předsíni zuli, odložili kabáty a do sálu, tedy velkého obýváku, pokračovali ve společenském oděvu, avšak bosi. „Na jednu hromadu se dávaly boty, na druhou šaty,“ říká Stanislav Milota. On sám seděl během hry v kuchyni a kolem půl deváté zaslechl z chodby hluk. „Jdu ke dveřím a podívám se kukátkem ven a tam jdou po schodech ve dvoustupech policajti s bílýma pendrekama,“ vypráví Milota. „Otevřel jsem prudce dveře a řekl jsem potichu: Co je? Poručík, který je vedl, mi stejně potichu odpověděl: Policie. Že prý se u nás děje nějaká nekalá činnost a musí všechny perlustrovat. Já mu odpověděl, žádná nekalá činnost, ale Shakespeare. Ale jestli to chcete zkontrolovat, tak pojďte tři dovnitř, ale zujte se. Když viděli ty hromady bot, tak se skutečně zuli a šli do kuchyně. Tam jsem je zabavil, než představení skončilo.“

Podobné příběhy v té době nebyly nikterak ojedinělé: Socioložka Jiřina Šiklová si vzpomíná, že před Vánoci 1980 měla doma balík letáků na podporu Polska. „Dělala jsem zrovna vánoční pečivo a zazvonil jeden tajný a jeden uniformovaný. A ten tajný chtěl jít dál, a já mu řekla: Tak to byste se ale měl přezout. No a ten uniformovaný ho zadržel slovy: No tak tam nepolezeme, a on se skutečně zastavil a jenom říkal, že mě přišel upozornit na… a nějaké blabla. Kdyby šli dál, tak by ten balík určitě hned našli.“

Herečce Báře Štěpánové její strýc Rudolf Battěk přímo poradil, aby estébáky při domovních prohlídkách zouvala: „Prostě když přijde, tak hned na něj spustit, ať se zuje, protože ono mu to ubere na důležitosti, když tam najednou stojí ve zpocených ponožkách, někdy i s dírou na palci. A oni se fakt, jak jim člověk řekl, zuli. Byli na to zvyklí z domova, kde na ně hned spustily manželky,“ popsala svou zkušenost Bára Štěpánová v rozhovoru s Pavlínou Formánkovou a Petrem Kourou před dvěma lety v časopise Dějiny a současnost.

Přezouvání příslušníků bezpečnostních složek se dostalo i do dobové literatury: Ve slavné „sci-fi“ povídce z roku 1983 Balada o rovnováze popisuje Milan Šimečka počínání armádního komanda, které mu přišlo na balkon instalovat „takticko-operační raketu středního doletu s jadernou hlavicí“. Když důstojník vidí nelibost paní domu nad tím, že vojáci do bytu vstupují v botách, velí: „Chlapi, vyzout! Přece tady paní nenašlapete. Nejsme žádní topenáři. A sám si jako první začal rozvazovat tkaničky. Pak se zul a stál před námi bezbranně v zelených silonových ponožkách.“

Zvyk přezouvat se na návštěvách sdíleli disidenti 70. a 80. let s většinovou konformní společností. „Nepamatuji se, že by se k někomu chodilo v botách, možná na Hrádečku u Havla, tam to bylo takové letní, tak tam jsme se nezouvali,“ říká Marie Vaculíková. Jak a kdy tato norma vznikla? Pátrání není vůbec jednoduché, protože kulturní antropologové ani historici dosud pro sebe toto téma neobjevili.

V bačkorách jen v Roztokách

Historie přezouvání není příliš dlouhá. V křesťanství na rozdíl od islámu neexistovala žádná tradice rituální očisty nohou, do kostelů se chodilo vždy v botách a chůze bosky byla vyhrazena jen kajícným poutníkům, kteří chtěli zdůraznit míru svého pokání. Ještě v 19. století navíc boty představovaly hotové jmění a vlastník dvou párů se řadil k nepočetné společenské elitě. „V posledních desetiletích 19. a na počátku 20. století bylo, jak dokládají některé vzpomínky a korespondence, svrchovaně neslušné chodit v pantoflích a nedbalkách i ve vlastní domácnosti, pokud člověk nebyl vysloveně v soukromí, tedy v úzkém rodinném kruhu,“ říká historička Marie Lenderová. „Vrchlického bratr Bedřich Frída například shledal, že Ludmila, dcera paní Podlipské a budoucí manželka Vrchlického, je nevychovaná, neboť se před návštěvou objevila v nedbalkách a vyšívaných trepkách,“ říká Lenderová a přidává další příklad: „Augusta Braunerová, kterou trápily oteklé nohy, trávila léto v Roztokách, kde mohla chodit v pohodlné domácí obuvi, což v Praze, v domě U Racenbeků, sama považovala za krajně nevhodné.“

Budoucí Masarykův ceremoniář Jiří Guth-Jarkovský se v prvním vydání svého Společenského katechismu z roku 1914 zmiňuje v souvislosti s návštěvou o náležité obuvi: „Návštěvník má činiti dojmu, jako by právě vyšel ze svého pokoje…“ Na návštěvu je vhodné brát „lesklé boty na knoflíky nebo šněrovací, na nichž ať není stop bláta a jež nechť nejsou znetvořené, t. j. staré a rozšlapané“. Co má dělat host po vstupu do bytu hostitele? „Pán odloží v předsíni svrchník a deštník. Není-li v předsíni ani sluhy, ani věšáku, postavíme deštník do kouta a svrchník vezmeme přes ruku.“ O zouvání ani slovo, což je jasný doklad toho, že se tento zvyk před první světovou válkou nevyskytoval ani mezi těmi, kteří byli s etiketou na štíru.

Za Rakouska-Uherska se nepřezouvaly ve školách ani děti, mnohé chudé rodiče stálo nezměrné úsilí vybavit potomky alespoň jedněmi botami. Podle odborníka na dějiny školství Františka Morkese stanovilo nařízení ministra kultu a vyučování ze 17. července 1875 pouze to, aby žákům bylo umožněno „mokrý a zamazaný oděv, deštníky a podobně pokud možná mimo školní světnici odkládati“. „Učitel má pilně bdíti nad tím, aby žáci, než do školní světnice vstoupí, vždy obuv sobě řádně očistili a zavedeného k tomu přístroje užívati sobě navykli,“ píše se v nařízení.

Hajzlpucky z paneláků

Zvyk, který si instinktivně spojujeme s dobou komunismu, má své kořeny již ve dvacátých letech. Stojí za ním podnikatelská expanze nejúspěšnějšího českého průmyslníka všech dob, Tomáše Bati. „Éra masového přezouvání nastala na počátku 20. let, když firma Baťa začala ve velkém vyrábět domácí papučky. Velmi dlouho, až do 50. let, se vyráběly na symetrickém kopytě, tedy bez rozlišení pravé a levé nohy,“ říká Miroslava Štýbrová ze zlínského Obuvnického muzea.

Díky masové strojové výrobě Baťa boty oproti minulosti fantasticky zlevnil, takže se poprvé staly „spotřebním zbožím“. Zatímco dříve měli lidé většinou jedny boty, nebo maximálně dvoje, zimní a letní, díky Baťovi si mohli koupit obuv určenou k různým účelům: sezonní vycházkovou, společenskou, pracovní, turistickou, sportovní… a také domácí.

Na tu byly také zaměřené mnohé reklamní kampaně, které většinou akcentovaly pohodlí, které bačkory přinášejí. Baťovy slogany bačkory vychvalovaly rýmovánkami jako Milý je dárek – papučí párek!, Noha v teple – nemoc v pekle!, Spíš než tretky – dětem trepky! nebo Hned se nám to lépe učí, když vklouzneme do papučí!.

Na nové trendy po čase reagovalo i ministerstvo školství a osvěty, které v roce 1937 vydalo nový „školní a vyučovací řád pro školy měšťanské a obecné“. V něm se poprvé říká: „Pokud je možno, ať se děti ve škole přezouvají do suché nezablácené obuvi.“

Od masového rozšíření bačkor doma a ve školách k zlozvykům zouvání návštěv a nošení pantoflů v kancelářích však byla ještě dlouhá cesta. Při jejím vytyčení hrály hlavní roli společenské změny, které přinesl únor 1948. Prostřednictvím čistek a soudní perzekuce komunisté velmi rychle zdecimovali dosavadní elitu a na její místo vyzdvihli straně oddané kádry z řad dělníků. Tito lidé, většinou bez jakéhokoliv formálního vzdělání, a tedy i znalostí etikety, byli po absolvování krátkých kurzů marxismu instalováni do důležitých funkcí, k nimž patřily i reprezentativní byty, často i s původním vybavením, které bylo zabaveno exulantům, odsouzeným nebo vystěhovaných příslušníkům „buržoazie“.

České hajzlpucky

Zouvání bot v bytech se jako univerzální společenské pravidlo etablovalo v padesátých a šedesátých letech. Mocně k němu přispěla zejména skoro všeobecná zaměstnanost žen, které již neměly energii na to, aby se denně po práci věnovaly i úklidu domácnosti. „České hospodyňky jsou skutečnými hajzlpuckami,“ říká Milena Lenderová. Kromě nejvyšší elity si ale nikdo nemohl dovolit pomocnice do domácnosti, v chronicky nedostatkové ekonomice se nedostávalo ani čisticích prostředků a přístrojů. Podle Miroslavy Štýbrové tak za rozšířením prvního přikázání návštěvy – před prahem se zuj do ponožek – stály „zaměstnané ženy, které si naklidily svůj obýváček a chtěly, aby to tam vydrželo co nejdéle čisťoučké, a neměly na to žádný personál“.

V padesátých a šedesátých letech však ještě zejména u starší generace přežívaly staré zvyky, což vedlo k zábavným kulturním a mezigeneračním konfliktům. „Můj tatínek se doma nepřezouval, a když přišel domů na oběd, zdříml si v botách i chvilku na kanapi,“ vzpomíná novinářka Radka Kvačková, která pochází z pražské patricijské rodiny. „Když venku pršelo, tak mu maminka dávala pod nohy noviny, aby se bláto, když na podrážkách zaschne, nedrobilo přímo na divan. Když to viděl můj nastávající, tak se z toho mohl zbláznit.“

Přezouvání definitivně vyhrálo v šedesátých letech s výstavbou sídlišť. Byty v panelácích byly kolaudovány někdy i dva tři roky předtím, než k nim byly postaveny asfaltové chodníky. Dojít domů tak znamenalo přebrodit stovky metrů oraniště, což dobře ukazuje film Věry Chytilové Panelstory z roku 1979. V té době dokonce vládl zvyk nosit si s sebou na návštěvu pantofle v igelitce. Pro movitější byly určeny bačkory do kapsy, taštičky nebo v ozdobné etui. „Populární tehdy byly bačkůrky z chemlonu, různé návleky z textilií nebo úpletů, pletené bačkory se skandinávskými vzory, inspirované tradiční domácí obuví severských oblastí Evropy, a podobně,“ říká Miroslava Štýbrová. V ženských časopisech pak bylo možno číst návody, jak doma vyrobit háčkované návleky pro hosty ze starých silonových punčoch.

Letem světem přezouvání

Přezouváním je proslulá zejména východní a jihovýchodní Asie, Japonci a Korejci mají dokonce zvláštní druh přezůvek na záchod. V islámském světě se boty zouvají nejen v mešitě, ale třeba také při jídle nebo tam, kde jsou koberce: za urážku platí již to, když někomu ukážete podrážku. V euroamerickém světě je však český zouvací zvyk dost výjimečný. Podobně jako u nás to chodí v některých částech Kanady a ve Skandinávii, tedy v oblastech s mnohem horšími klimatickými podmínkami. „Návštěva se bez otázky zuje a chodí v ponožkách,“ říká Jakub Cvach, který žije v Götteborgu. „V práci chodí část lidí ve venkovních botách a část má pantofle.“

Také střední Evropa volí přezůvky, zejména Slovensko a Rakousko. „Kdo se přezouvá doma, ten se přezouvá i u přátel a známých, někdo si s sebou vezme i vlastní bačkory,“ říká tlumočnice Klára Várnai, která žije v Budapešti. V Maďarsku se nicméně mnohem více než u nás zachoval „velkopanský“ zvyk doma se nezouvat. Podobně je to i v některých částech Německa: „Němci jsou dost hákliví na čistotu a bytovou kulturu, a pokud mají obavu o podlahy svého bytu, mají obvykle v předsíni připravené domácí obutí pro hosty,“ říká Vlastimil Bartoš, který žije v Ulmu. „Návštěvy se řídí podle toho, jestli je domácí uvítají v bačkorách, nebo dokonce v ponožkách. Pokud ano, návštěva se nabídne automaticky, že si boty zuje.“ V Polsku se na návštěvách většinou nezouvá.

Zřejmě světově unikátní je ale české přezouvání do domácí obuvi na středních školách. Upravují ho školní řády a ty, které připouštějí například nepřezouvat se v době letního času, jako je tomu na Gymnáziu Rokycany, zůstávají výjimečné. Za nepřezouvání jsou žáci tvrdě trestáni, což dokládá třeba platný školní řád Střední školy knižní kultury v Praze, v němž se píše: „Žáci se z hygienických důvodů povinně přezouvají a svrchní oděv odkládají v šatních skříňkách (za přezutí se považuje domácí obuv). Nepřezutý žák bude vyučujícím poslán do šatny, aby se přezul, a jeho následný příchod bude považován za pozdní. Opakované nedodržení pravidla přezouvání bude považováno za závažné porušení školního řádu.“
Dnes již alespoň část populace považuje zouvání za nešvar. Guth-Jarkovský naší doby Ladislav Špaček píše ve své knize Malá kniha etikety pro celou rodinu: „Na návštěvě se nepřezouváme, doba panelákových večírků sedmdesátých let s hromadou bot přede dveřmi je za námi. Muž v solidním obleku a v ponožkách stejně jako dáma v koktejlkách a bosa vypadají směšně. V obnošených pantoflích nebudou vypadat o nic lépe. Hostitelé se musejí smířit s tím, že po návštěvě budou muset uklidit, umýt nádobí i vyluxovat.“ Lidé se tomu diví Paneláky ze sedmdesátých let ovšem nezmizely, stejně jako jejich tehdejší obyvatelé se svými kulturními návyky. Zvyk zouvat návštěvy ustupuje jen pozvolna, jestli vůbec. „Když dnes říkám lidem, aby se nezouvali, tak se většinou diví,“ říká Jiřina Šiklová. U Vaculíků se zouvá dodnes: „Já někdy lidem řeknu, ať se nezouvají, ale Vaculík je v tom rigidní,“ říká Marie Vaculíková.

Dominanci českého zlozvyku zřejmě vbrzku neohrozí ani revolta mladých: „Moji studenti se z devadesáti procent shodnou, že u nich doma se všichni zouvají, a nevidí v tom nic špatného,“ říká Miroslava Štýbrová z Obuvnického muzea. „Už jim to moc nevyvracím, protože jsem začala být považovaná za střelenou ženskou, která má doma binec.“

Petr Zídek, MFD (nepatrně kráceno)

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Zlin Bata pohlednice.jpg

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Jan Beranek, foto.jpg

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

TBata zivy_Div Zlin+.jpg

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

TB_tvar_Letem_opraveno_555.jpg_190x230

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Lakyrky ke 100.vyr TjB.jpg

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

RosBlyth-Bata.jpg

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland_PL.jpg

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

B institut logo++.png

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

VilaTBdnesniStav-.jpg

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

BBlocek_maly_07092009528.jpg

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Unos plakat+mensi.jpg

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

MrsSonjaBata.jpg

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

B Inst 14-15 schranka v podzemi.jpg

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

70 let uplny poster.jpg

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

V Karfik old.jpg

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

BTG maly+.jpg

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Tereza Engelova Archiv autorky.jpg

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

T.J.Bata  uniforma 2007_333 mensi.jpg

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Kaple sv Vaclava Kudlov+.jpg

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Zlinske muzeum bot.jpg

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Gusta Dolezal+.jpg

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

PlakatPapuceJugo++.jpg

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Zlin starostove dnesku+.jpg

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

MuzeumToronto10letMala.jpg

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

MB v zahrade.jpg

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

+Socha TB u UTB.jpg

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Bata_zurnal.jpg

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar_Jaburek.jpg

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

BS-01.jpg

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

museumBldgCr.jpg

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Baťovské noviny z r. 1926

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Bkanal.jpg

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava Zlin 02.jpg

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

FMencikHpim5102.jpg

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

DusanBukva+.jpg

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

kniha.gif

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

Botostroj.jpg

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Svit_kniha.jpg

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

IndOvoce.jpg

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

ZlinRadnice.jpg

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

TBznamkyCR.jpg

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

SonjaB+BustaTJB.jpg

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Julius Michnik.jpg

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Mapa_Slovenska-555.jpg

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

3dny na Mesici.jpg

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

TB+ 1839.jpg

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

New_115.jpg

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

BigSizeBataItaly_2x.jpg

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Rhodesie.jpg

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

R-FrancieAvantage.jpg

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)

NadaceTB-2.jpg

Časová osa vývoje firmy Baťa doma i ve světě

Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati

BSA-NewSchool56_4.jpg

Škola pro postižené děti v Jižní Africe

Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.

Batanagar Riverfront Today.jpg

PÍSEŇ MUŽŮ

Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…

PoselstviGarcioviObalka10Small.jpg

POSELSTVÍ GARCIOVI

Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů…

Batovci_v_RAF.jpg

Baťovci v řadách Royal Air Force

Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…

Barvir1A.jpg

Odraz přírodo vědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati (M.Barvíř)

Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…

Dílna

O starém zlínském náměstí >

Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

Tomáš Baťa

Prof.Ing. Frant.Trnka: Odkaz Tomáše Bati dnešku

Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)

museumBldgCr.jpg

Muzea bot

Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie