BataStory.net

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Mapa_Slovenska-555.jpg

Komplexní zmapování všech aktivit fy Baťa na Slovensku by vydalo na samostatnou studii. Tato práce je specificky bibliografická — mapuje ohlasy na Baťovy slovenské aktivity v dobovém tisku (jak slovenském, tak jiných proveniencí) od počátků působení Bati na Slovensku do roku 1948. Zvláštní část příspěvku je pak věnována periodikům, která firma Baťa na Slovensku vydávala.

Přehled aktivit firmy Baťa na Slovensku

Vzhledem k tomu, že po většinu této doby (s výjimkou období Slovenského štátu) bylo Slovensko součástí Československa, nebývá mu v baťovské literatuře věnována speciální pozornost a popisovány bývají pouze Baťovy zahraniční aktivity mimo Slovensko. Nicméně základní potřebné údaje lze i tak nalézt. Zde uvedeme pouze nejdůležitější podniky a okamžiky Baťova slovenského působení.

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. První větší výrobní akvizice se pak objevují od roku 1931, kdy firma kupuje hospodářskou krizí zdecimované koželužny ve Velkých Bošanech a v Nových Zámcích a modernizuje jejich provozy. Později zde byla zřízena také výroba obuvi. Další aktivity na Slovensku již spadají do období, kdy vedení firmy převzal Tomášův nevlastní bratr Jan Antonín Baťa (1898-1965).

BatovanyCB.jpg

V roce 1934 začínají práce v blízkosti obce Batizovce v podhůří Vysokých Tater, kde byla založena továrna Svit na výrobu umělého hedvábí. Tovární areál a přilehlé obytné čtvrti pro zaměstnance postupem času vytvořily samostatnou obec s názvem Svit (od roku 1946). Nedaleko Bošan se v roce 1938 začíná budovat závod na výrobu obuvi v Šimonovanech. I zde stavba továrny a sídliště probíhala na zelené louce stranou původní obce a vytvořila tak samostatnou osadu, zvanou Baťovany (v roce 1948 byla tato osada spolu s obcí Šimonovany přejmenována oficiálně na Baťovany, v roce 1949 pak na Partizánske). V roce 1938 je založena společnost Darina se sídlem v Liptovském Sv. Mikuláši na výrobu gumárenského, později i textilního zboží.

Tento přehled by mohl pokračovat množstvím dalších výrobních aktivit a služeb na Slovensku, které Baťovy závody provozovaly a které nespadaly do hlavního programu firmy – obuvnictví. Patřily k nim podniky lesního hospodářství a dřevozpracující (pily, výroba obuvnických kopyt, papírny), stavitelství a výroba stavebního materiálu (cementárny, cihelny, lomy), zemědělské a potravinářské podniky, energetika (elektrárny, uhelné doly), doprava a mnoho dalších. Jejich výčet lze nalézt např. ve stanovách společnosti Baťa, slovenská účastinárska spoločnosť, která byla založena v roce 1939 proto, aby pod sebe sloučila Baťovy slovenské podniky. Kromě výše zmíněných šlo např. o hnědouhelné doly Obyce, lázně Bojnice, mramorové lomy Tuhár, Kotva Import-Export Bratislava ad. Po válce a znárodnění se z této firmy stává v roce 1946 podnik Baťa – Baťovany, národný podnik se sídlem v Šimonovanech-Baťovanech.

K velkým, avšak nerealizovaným projektům souvisejícím se Slovenskem patřilo vybudování železničního spojení Vizovice – Horní Lideč – Púchov či zamýšlená „československá autostráda”, která by procházela západo-východním směrem celou tehdejší republikou (Cheb – V. Bočkov). Tyto projekty by podstatně změnily dopravní mapu tehdejšího Československa i okolních států.

Ohlasy v tisku

Zdroje informací

Klíčovým a neocenitelným zdrojem informací, který umožnil zpracování tématu tohoto příspěvku, je výstřižková služba firmy Baťa, , která tvoří součást archivního fondu uloženého v Moravském zemském archivu – pracoviště Zlín. Fond výstřižkové služby je uspořádán tematicky a jeho celkový rozsah je 84,5 bm. Do roku 1945 zajišťovala výstřižkovou službu firma ARGUS – středoevropská výstřižková kancelář a tuto část fondu tvoří 671 pořadačů (tj. 56,5 bm). V letech 1945-1995 prováděl výstřižkovou službu podnik Svit.

Články týkající se slovenských aktivit firmy Baťa jsou v rámci fondu vyčleněny zvlášť do těchto celků:

• Bošany, Šimonovany
• Svit – Batizovce
• Nové Zámky
• Ostatní podniky na Slovensku

BatovanyPlan888.jpg

Jednotlivé články jsou samostatně nalepeny na listech formátu A4 a je u nich uveden název periodika, místo vydání a datum. Bohužel, právě datum, které je většinou – stejně jako název periodika – vyznačeno razítkem, je v některých případech obtížně čitelné a někdy zcela nečitelné.
Přesto, že nelze počítat se stoprocentní úpiností, lze bez nadsázky říci, že výše popsaný fond skýtá k danému tématu nejen dostačující množství informací, ale že je unikátní vzhledem k rozsahu a množství sledovaných titulů. Nalezení článků v něm obsažených v excerpční základně srovnatelné šíře by bylo v současné době jinou cestou mimořádně obtížné.

Excerpční základna

Při popisu excerpční základny výstřižkové služby z daného období jsme se změřili především na četnost článků dle provenience periodik a jazyka. Celkově se ve výše zmíněné části fondu nachází 1480 článků ze 365 periodik 8 . Bráno absolutně, největší podíl tvoří periodika vydávaná v Čechách a na Moravě – 233 titulů (762 článků), území Slovenska je zastoupeno 96 tituly (652 článků). Přihlédneme-li k však poměru počtů periodik a článků v nich obsažených je patrná o poznání vyšší publikační aktivita na Slovensku, což je vzhledem ke sledovanému tématu, přirozené. Do obou výše zmíněných skupin jsme počítali i cizojazyčná periodika vycházející na území tehdejšího Československa, včetně titulů vydávaných v odtržených územích po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 (např. Aussiger Tagblatt, Brúxer Zeitung, Egerer Zeitung ad.). Pro zajímavost uveďme též dva tituly ze Zakarpatské Ukrajiny, tedy rovněž z území tehdejšího Československa – Gazdovské noviny (Užhorod) a Nová svoboda (Chrust).

Zajímavé je zastoupení zahraničních periodik – 16 titulů (20 článků). Jde o tituly z Německa, Rakouska, Francie, Švýcarska a Maďarska. Zvláštní skupinu pak tvoří česká a slovenská krajanská periodika, která jsou zastoupena 15 tituly (41 článků). Zde převládají tituly z USA –např. New-yorské listy, Američan (Cleveland), Nové časy (Chicago) ad. Početně srovnatelně jsou však zastoupena také periodika vydávaná v Argentině – např. Slovenský fud, Jihoameričan či Nová doba (všechny z Buenos Aires).

Pokud jde o četnost článků, vede na Slovensku Slovenská politika – Bratislava (64 článků) a v Čechách Lidové noviny – Brno (27 článků). Pokud bychom však sečetli dohromady všechny regionální mutace Českého slova (8 různých vydání), měl by prvenství tento titul se 35 články.

Z hlediska typu zastoupených periodik jasně převládají noviny – deníky a týdeníky, a to jak celostátní, tak regionální. Zastoupena jsou však i odborná (oborová) periodika. Z československých uveďme např. Măsiar a údenár, Slovenské pastvinárstvo, Textilní věstník, Dřevařské listy, Český obuvník ad., ze zahraničních např. L’indústrie Chimique –Paris, Schweizer Lederarbeiter Zeitung – Zurich-Berne či Textil-Zeitung – Berlín aj. Specifickou skupinu pak tvoří slovenská periodika vydávaná přímo firmou Baťa, kterým bude věnována zvláštní pozornost dále.

Charakteristika článků a zpráv

Velkou část ze sledované skupiny článků tvoří krátké agenturní zprávy, které většinou informují založení některého z podniků, zahájení výroby, zakoupení majetku apod. Často jde o zprávu zvíci jedné věty, která je součástí skupiny více zprávo dalších událostech či oblastech hospodářství.

Hodně kratších článků má spekulativní charakter – hovoří o Baťových údajných záměrech týkajících se budování dalších podniků a plánů na odkoupení pozemků a nemovitostí. Skutečnost, že jde o neověřené informace nepodložené fakty, je zřejmá z výrazů jako „povráva sa”, ,počuli sme”, ,koluje chýr” apod., které se v těchto článcích často vyskytují.

BatovanyDomky.jpg

Početnou skupinu tvoří podrobnější komentované zprávy o výstavbě, provozu a rozšiřování podniků. Jde převážně o ohlasy, které pozitivně hodnotí vznik nových pracovních míst, dobré mzdy, a vysokou – v mnoha směrech do té doby nevídanou – úroveň sociálních služeb zaměstnancům (podnikové jídelny, levné a kvalitní bydlení v nových domcích, sportovní a kulturní vyžití, možnosti vzdělávání). Kladnou odezvu měla i skutečnost, že v nově zakládaných továrnách byli zaměstnáni místní dělníci a nikoli např. baťovci ze Zlína, jak se s obavami předpokládalo, a také skutečnost, že v Baťových podnicích na Slovensku byla nařízeným „úředním jazykem” slovenština. Články dále přinášely informace o návštěvách Baťových podniků významnými osobnostmi (např. M. Hodža, J. Tiso, E. Beneš), zahraničními novináři, o návštěvách samotného J. A. Bati a také rozhovory s ním. Objevovaly se také příspěvky informující o nehodách v podnicích (zranění pracovníků) nebo o záplavách, které poškodily novozámeckou továrnu.

Ne všechny názory na Baťovo podnikání byly kladné, objevují se i kritiky a negativní hodnocení. Jako příklad můžeme uvést stížnost na znečišťování řeky Nitry bošanskou koželužnou či na vysoké nároky kladené na výkonnost dělníků (přesčasy). Vyskytly se i obavy ze změn životního stylu, které s sebou průmyslové podnikání přinese9. Kriticky byl někdy hodnocen také charakteristický rys Baťova podnikání – co možná nejvyšší soběstačnost ve všech odvětvích (vlastní výroba polotovarů a surovin, realizace služeb, nízké ceny, likvidace konkurence a malovýrobců). Dalšími cíli kritiky bylo propouštění v Nových Zámcích v období krize, údajný pokus o zneužití státní dotace na regulaci řeky Popradu.

Dalším typem zpráv o Baťových aktivitách jsou rozsáhlejší reportáže – často celostránkové články s bohatým obrazovým doprovodem. Ty většinou detailně a s obdivem popisovaly práci a život nových průmyslových měst. Objevují se např. pod názvy „Haló, haló, tu slovenský Zlín!”, „Slovenský Zlín pod Tatrami” či ,Novozámocký Zlín”. K tomuto typu textů lze řadit i jubilejní články k výročí podniků, které rekapitulovaly jejich vývoj a budování.

Čtenářsky vděčné byly jistě informace o různých zajímavostech: objev uhelného naleziště ve Štrbě, zvláštní složení vody v řece Poprad, které bylo výhodné pro výrobu umělého hedvábí v továrně Svit, pojmenování jedné z Demanovských jeskyní po Tomáši Baťovi, pokusy s pěstováním lufy v okolí Nových Zámků, ražba erbu Nových Zámků na baťovky, stavba funkcionalistického kostela v Bratislavě-Petržalce podle projektu baťovského architekta Vladimíra Karfíka, výroba gumových matrací pro rýžování zlata na Žitném ostrově a mnoho dalších.

Zvláštní kapitolu tvoří články z poválečné doby. Jsou většinou levicově zaměřené a oslavují budovatelskou náladu ve znárodněných Baťových závodech. Stejně jako předválečné reportáže kladně hodnotí dobrou pracovní morálku, organizaci výroby a sociální systém, distancují se však od zakladatele a bývalého majitele závodů a jeho rodiny.

Baťovská periodika na Slovensku

O tom, jakou důležitost přikládali u Baťů úloze tisku v podnikání, svědčí následující citát: „Noviny jsou dítětem rozvinutého života, dítětem vyspělého průmyslu, zemědělství a práce vědecké. Avšak noviny také silný moderní život tvoří. Roztáčejí stroje v továrnách a mají větší vliv na cenu úrody, nežli počasí. Aby se dobývalo více brambor, nezáleží na motykách, ale na novinách, tiskařských lisech a plakátech. “)

Za předchůdce podnikových novin firmy Baťa na Slovensku lze považovat rubriky uveřejňované v regionálních listech dvou významných slovenských působišť firmy Baťa – rubrika Baťove zvesti z južného Slovenska v periodiku Slovenský juh (Nové Zámky) a rubrika Svit : „Zprávy z moderného podnikania pod Tatrami“ v periodiku Vysoké Tatry (Nový Smokovec).

První z nich referovala zejména o dění v novozámeckých koželužských a obuvnických závodech (od roku 1938 společnost Cikta, a. s.), druhá o činnosti závodu Svit v Batizovcích. Objevuje se také rubrika Zprávy zo Svitu v periodiku Spišské hlasy (Spišská Nová Ves), nelze však s jistotou říci, zda šlo o rubriku pravidelnou.

Tyto rubriky přinášely zprávy ze života ,baťovců” (označení pro zaměstnance Baťových podniků), od jejich práce přes sportovní a kulturní aktivity až po jídelníček závodní kuchyně. Po vzoru zlínských podnikových novin Sdělení zaměstnanců fy Baťa (později Zlín) zde byly pravidelně zveřejňovány nejvyšší týdenní mzdy nejlepších pracovníků a dílen, a také účast na zisku.

5. ledna 1939 vychází v Bošanech první číslo vlastního podnikového týdeníku firmy “Baťa Budovatel : časopis podnikavej práce na Slovensku”. Tiráž nás informuje, že týdeník bude vycházet vždy ve čtvrtek, hlavním redaktorem je M. Dado, místní redakce sídlí v Bratislavě a ve Zlíně a odpovědným redaktorem je dr. Vladimír Houdek. První číslo bylo distribuováno zdarma, běžná cena za číslo činila 20 hal a roční předplatné 15 Kč. Časopis informoval o dění v Baťových slovenských závodech, ale neomezoval se jen na ně, přinášeli články o politice, dění na Slovensku i v zahraničí a v neposlední řadě měl za cíl přispívat ke vzdělávání a rozšiřování obzorů svých čtenářů.

Pokud jde o redakční práci, čerpalo se z bohatých zkušeností zlínské redakce vedené Antonínem Cekotou, která v té době kromě již zmíněného listu Sdělení / Zlín vydávala několik dalších novin a časopisů . Budovatel byl firmou Baťa vydáván do roku 1941, č. 49 (5. prosince 1941). Od č. 50 se jeho vydavatelem stává Budovatel, vydavatelské družstvo s. r. o. se sídlem v Bratislavě, slučuje se s denní Hospodářskou korespondencí Slovenské dovozní a vývozní společnosti (DOVUS) a nadále vychází jako týdenní „informátor slovenského hospodářského života”)

V poválečném období začalo vycházet několik nových podnikových novin, tehdy již
v Baťových závodech pod národní správou – Slobodná práca : orgán Národnej správy Baťových podnikov na Slovensku (Baťovany, 1945), Národný podnikatel (Baťovany, 1947), Svit : časopis spolupracovníkovi národného podniku Baťa-Svit (Svit, 1947), Nový Svit : kultúrno-hospodársko-spoločenský dvojtýždenník (Svit, 1946), Spolupracovník (Nové Zámky).

Ohlasy činnosti Baťových závodů na Slovensku v dobovém tisku jsou z dnešního hlediska zajímavým dokumentem své doby. Reflektují změny a vývoj, které se ve zmíněných oblastech dotkly všech sfér života společnosti. Koncentrace těchto dokumentů na jednom místě v rámci archivních fondů je cenná nejen pro badatele, může posloužit také jako jakási regionální kronika.

© Ing. Jan Kaňka a Mgr. Pavla Gajdošíkova, pracovníci Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně

Tento referát byl prezentován na Kolokviu slovenských, českých a moravských bibliografů 2005, které proběhlo ve dnech 2 – 4. října 2005 v Čejkovicích.

Nabídka

TBata zivy_Div Zlin+.jpg

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamená Česká televize.

TB_tvar_Letem_opraveno_555.jpg_190x230

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Lakyrky ke 100.vyr TjB.jpg

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

RosBlyth-Bata.jpg

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland_PL.jpg

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

B institut logo++.png

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

VilaTBdnesniStav-.jpg

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

BBlocek_maly_07092009528.jpg

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Unos plakat+mensi.jpg

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

MrsSonjaBata.jpg

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

B Inst 14-15 schranka v podzemi.jpg

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

70 let uplny poster.jpg

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

V Karfik old.jpg

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

BTG maly+.jpg

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Tereza Engelova Archiv autorky.jpg

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

T.J.Bata  uniforma 2007_333 mensi.jpg

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Kaple sv Vaclava Kudlov+.jpg

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Zlinske muzeum bot.jpg

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Gusta Dolezal+.jpg

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

PlakatPapuceJugo++.jpg

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Zlin starostove dnesku+.jpg

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

MuzeumToronto10letMala.jpg

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

MB v zahrade.jpg

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

+Socha TB u UTB.jpg

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Bata_zurnal.jpg

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar_Jaburek.jpg

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

BS-01.jpg

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

museumBldgCr.jpg

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Baťovské noviny z r. 1926

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Bkanal.jpg

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava Zlin 02.jpg

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

FMencikHpim5102.jpg

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

DusanBukva+.jpg

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

kniha.gif

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

Botostroj.jpg

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Svit_kniha.jpg

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

IndOvoce.jpg

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

ZlinRadnice.jpg

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

TBznamkyCR.jpg

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

SonjaB+BustaTJB.jpg

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Julius Michnik.jpg

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Mapa_Slovenska-555.jpg

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

3dny na Mesici.jpg

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

TB+ 1839.jpg

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

New_115.jpg

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

BigSizeBataItaly_2x.jpg

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Rhodesie.jpg

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

R-FrancieAvantage.jpg

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)

NadaceTB-2.jpg

Časová osa vývoje firmy Baťa doma i ve světě

Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati

BSA-NewSchool56_4.jpg

Škola pro postižené děti v Jižní Africe

Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.

Batanagar Riverfront Today.jpg

PÍSEŇ MUŽŮ

Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…

PoselstviGarcioviObalka10Small.jpg

POSELSTVÍ GARCIOVI

Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů…

Batovci_v_RAF.jpg

Baťovci v řadách Royal Air Force

Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…

Barvir1A.jpg

Odraz přírodo vědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati (M.Barvíř)

Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…

Dílna

O starém zlínském náměstí >

Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

Tomáš Baťa

Prof.Ing. Frant.Trnka: Odkaz Tomáše Bati dnešku

Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)

museumBldgCr.jpg

Muzea bot

Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie