BataStory.net

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

Přinášíme první část studie Zdeňka Pokludy shrnující nesporná fakta kolem většině publika ne právě známé a někdy i zpochybňované historie akcií převedených Tomášem Baťou ještě před svou smrtí na zbytek rodiny.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I) Zdeněk Pokluda

PŘEVOD MAJETKU

Roku 1932 vlastnil Tomáš Baťa v Československu a v cizině přes 20 podniků s hodnotou kolem 800 milionů Kč.

Roku 1931/1932 Tomáš Baťa prodal toto jmění za 50 milionů Kč (resp. za 54 milionů 300 tisíc Kč) nevlastnímu bratrovi Janu Antonínu Baťovi. Vysoce podhodnocená prodejní cena na první pohled ukazovala, že se nejedná o normální transakci, ale o předstíraný (fiktivní) převod.

Proč předstíraný převod? Protože v případě dědictví by byla vyměřena 20% daň (tj. 160 milionů korun) a její odvedení by hospodářsky ochromilo Baťovy podniky a ohrozilo zaměstnanost. Proto Tomáš Baťa koncipoval převod formou předstíraného prodeje do rukou příbuzného; činil tak s důvěrou, že Jan A. Baťa v budoucnu, ve vhodném okamžiku, podobnou cestou vrátí podniky Tomášově rodině – – vdově Marii a synu Tomáši junioru Baťovým.

Roku 1933 tento neobvyklý (předstíraný) převod plně podpořilo ministerstvo financí. Důvod: vláda nechtěla připustit riziko hospodářskéhom kolapsu firmy Baťa – největšího zaměstnavatele, největšího daňového poplatníka a největšího exportéra v Československu, a to zvláště v této době hluboké hospodářské krize.

V následujících letech Jan Antonín Baťa nejevil úmysl předat podniky nazpět. V roce 1945 ho o to Tomáš junior přímo požádal, ale Jan Antonín to odmítl. Následovaly soudní procesy, které majetek vrátily do rukou Tomáše juniora.

BLIŽŠÍ OKOLNOSTI

V r. 1931 Tomáš Baťa změnil svůj podnik na akciovou společnost – Baťa, a. s., Zlín. Byl jediným vlastníkem akcií, které dlouho existovaly v nemateriální podobě; vytištěny byly až r. 1940. Po úmrtí Tomáše Bati 12. 7. 1932 došlo k převodu akcií. Převod byl spojen s vyřizováním dědické pozůstalosti, toto řízení bylo velmi komplikované a protáhlo se na 12 měsíců mezi červencem 1932 a červnem 1933.
Komplikovanost se projevila též jednáním v celé hierarchii úřadů. Běžné dědické řízení se tehdy provádělo v linii notář (otevření závěti) – okresní soud (vydání pozůstalosti) – berní úřad (stanovení dědické daně). V Baťově záležitosti to bylo složitější, nestačily zde obvyklé justiční a finanční instance (okresní soud, berní úřad), ale dokumenty putovaly v kompletní hierarchii berních úřadů Napajedla-Uherské Hradiště-Brno a pak také ministerstvo financí v Praze. Tam se rozuzlením celé kauzy musela zabývat grémia vysokých činitelů i kabinet ministra a odborné administrativní úkony se proplétaly s politickými kompetencemi tohoto vládního orgánu.
Proč celé jednání sledovala československá vláda? Protože kolos Baťova podniku měl velkou váhu v národohospodářském organismu celého státu: Baťa byl největším zaměstnavatelem (30 000 zaměstnanců r. 1931), největším daňovým poplatníkem, mimořádně významným exportérem atd. Vše, co se týkalo majetkoprávních poměrů ve firmě Baťa, tehdejší vláda pečlivě sledovala. (Pro porovnání – vše, co je dnes spojeno s majetkoprávními poměry mladoboleslavské škodovky, pečlivě sleduje i dnešní vláda.)

V závěru roku 1931 patřilo Tomáši Baťovi přes 20 společností v Československu a v cizině a toto jmění se dalo vyčíslit sumou kolem 800 milionů korun. Podle platných daňových předpisů se dalo odvodit, že pro Baťovy dědice (manželka, syn) by platila dědická daň 20% tedy kolem 150 milionů, a to vše dobře věděli všichni zainteresovaní – Baťova rodina, management firmy, ministerstvo financí. Na první pohled bylo zřejmé že splacení tak vysoké dědické daně by při tehdejší vrcholící světové hospodářské krizi ochromilo nebo rovnou pohřbilo každou firmu – zřejmě i Baťovu.
Snaha uchovat ekonomickou rovnováhu celého podniku (nákup–mzdy-investice-prodej-daně) a nedopustit propouštění, nezaměstnanost a sociální konflikty zřejmě vedly Tomáše Baťu k předvídavé úvaze: převést akcie na příštího držitele nikoli dědictvím, ale prodejem, protože převod prodejní smlouvou nepodléhal zdanění. V tomto smyslu učinil pokus provést majetkový převod prodejní smlouvou uvnitř rodin a připravil zvláštní dokument, který zanechal ve svém trezoru. Tento pokus učinil s přesvědčením, že trvalá soudržnost členů rodiny umožní v budoucnu další podobný (zpětný) převod.
Dne 12. 7. 1932 byl otevřen trezor zemřelého Tomáše Bati v přítomnosti 5 osob: notář, vdova Marie Baťová, H. Vavrečka, D. Čipera, A. Menčík; z trezoru byla, kromě poslední vůle, vyňata také zalepená obálka označená J. A. Baťa.
Téhož dne 12. 7. 1932 byla zde o něco později přítomna pozměněná sestava osob: chyběla zde Marie Baťová a nově přítomen byl Jan A. Baťa. Ten nyní převzal obálku a vyňal z ní půlarch obchodního dopisního papíru, psaný a podepsaný Tomášem Baťou a datovaný 10. 5. 1931. Nahlas čtený text sděloval: „Já podedpsaný Tomáš Baťa prodávám Vám J. A. Baťovi a Vy ode mne kupujete veškeré akcie… za obnos Kč 50,000.000“ a dále za obnos asi 4,300.000 takže „o tento obnos zvyšuje se kupní cena“. Jan A. Baťa byl obsahem překvapen. Přítomný notář podotkl, že prodejní smlouva vyžaduje podpis obou stran – prodávajícího i kupujícího. A tak Jan Baťa na listinu připsal: Souhlasím a kupuji Jan Baťa.“
Následujícího dne Jan A. Baťa původní připisek rozšířil do této podoby: „13 / 7/ 32 poznámka: Souhlasím a kupuji, resp. souhlasil a koupil jsem při ústním ujednání. “ Takto během dvou dnů dotvářený dokument se začal jevit jako kupní smlouva.
Baťova závěť, datovaná 9. 5. 1931, byla u Okresního soudu ve Zlíně prohlášena 13. 7. 1932. V pozůstalém jmění vyčísleném na 57,400.000 Kč největší částku představovalo 50 milionů za akcie odprodané Janu A. Baťovi. Jako dědictví synovi a vdově bylo určeno 30,100.000 Kč (synu Tomáši ml. 22 milionů, Marii Baťové 8,100.000).
Naproti tomu Baťovy průmyslové a obchodní podniky, které přebíral Jan A. Baťa za kupní cenu 54,300.000 Kč měly nesrovnatelně větší hodnotu: firma Baťa a.s. Zlín v bilanci za rok 1931 vykazovala vlastní jmění 740 milionů, dalších 22 společností v Československu a v cizině mělo upsaný akciový kapitál 60 milionů. Jmění v hodnotě nepochybně přesahující 800 milionů se prodávalo za necelých 7 % hodnoty. Na první pohled bylo jasné, že nejde o normální transakci. Neveřejně byla učiněna v rámci rodiny určitá opatření, známo je aspoň tolik, že 20. 7. převzala vdova Marie Baťová od Jana A. Bati balík akcií (jejich počet nebyl vyčíslen).
Dokument prezentovaný jako kupní smlouva Jan A. Baťa předal 18. 7. 1932 Bernímu úřadu v Napajedlích a připojil k němu prohlášení: “V květnu r. 1931 koupil jsem od mého bratra Tomáše Batě ústně veškeré jeho akcie a podíly.“
O den později následovaly další úkony, Marii a Tomáši ml. Baťovým bylo 19. 7. 1932 poukázáno zděděných 30,100.000 Kč; peníze nevyplatil kupec Jan A. Baťa z osobních prostředků, ale vydala je firma Baťa (což fakticky znamená, že firma platila zakoupení sebe samé).
Dokument prezentovaný jako kupní smlouva se stal předmětem vleklého vyjednávání, úřady si vyžádaly dodatečnou úpravu, a teprve poté v červnu 1933 dokument akceptovaly.

(Pokračování)

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)