BataStory.net

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

Přinášíme druhou část studie Zdeňka Pokludy shrnující nesporná fakta kolem většině publika ne právě známé a někdy i zpochybňované historie akcií převedených Tomášem Baťou ještě před svou smrtí na zbytek rodiny.

Baťovy akcie 1932-1960 (II)
Zdeněk Pokluda

(pokračování)

Dědické řízení zahájené v červenci 1932 se protahovalo a uprostřed běžícího jednání oznamoval 17. 1. 1933 Jan A. Baťa Okresnímu finančnímu ředitelství v Uh. Hradišti seznam akcií společností zakoupených od Tomáše Bati – 10 společností v ČSR a dalších 14 v cizině (mezi nimi zde však chyběla švýcarská Leader A. G., která hrála mimořádně důležitou roli po válce). Celé řízení se po půl roce zadrhlo. Kvůli upozornění právníků, že písemné smlouvě hrozí poplatky se v lednu 1933 dokument z Baťova trezoru začal v úředních dokladech označovat jinými pojmy:

jednostranný písemný záznam ústní smlouva ústní dojednání ústní prodej ústní kupní smlouva závazná ústní kupní smlouva úplatný převod

Nastalá nejednotnost v označování signalizovala, že vzrůstají pochybnosti o celém tom dokumentu. Na daňových úřadech od Napajedel přes Uherské Hradiště po Brno docházeli k náhledu, že dokument připravený Tomášem Baťou nelze považovat za smlouvu. Koncem ledna 1933 záležitost dospěla do Prahy na ministerstvo financí. Zde museli řešit problém: jestliže dokument z trezoru není smlouvou, jak tedy provést převod Baťových akcií? Vyvstávala eventualita provést regulérní dědické řízení a podle příslušných zákonů převést akcie do rukou dědiců Tomáše ml. a Marie Baťových. Pak by ovšem následovalo, že dědici zaplatí kolem 150 milionů na dědické dani a tím se jedna z největších firem v zemi dostane do nepředstavitelných obtíží. Na ministerstvu uvažovali v parametrech národohospodářských zájmů a politických rizik. V Praze dobře věděli, že firma Baťa je slepice snášející zlatá vejce, protože v letech 1929-1931 ročně odváděla státu na daních průměrně přes 70 milionů. Při provedeno dědického řízení by stát sice mohl jednorázově inkasovat 150 milionů, avšak v dalších letech by od podlomené firmy nezískal na daních možná ani korunu. Navíc reálně hrozilo, že oslabená firma omezí provoz a bude propouštět, a na ministerstvu a ve vládě by museli riskovat, že by se na dlažbě mohlo octnout 30 000 lidí. Vedle toho se nabízel scénář načrtnutý Tomášem Baťou – prodejní smlouva uvnitř rodiny s eliminací dědické daně. Tady působila méně nápadná vada – že totiž nepatrná sedmiprocentní prodejní cena křiklavě poškozuje majetková práva dědiců. Na ministerstvu financí se po dlouhé měsíce hledalo nějaké řešení. V úřední rovině se nenalezlo, bylo však zřejmé, že dědické dani je nutno za každou cenu se vyhnout. Nezbylo, než obrátit se na rodinu, firemní právník tlumočil dědicům dotaz ministerstva, a tak pod tlakem okolností se nakonec uvolili Marie a Tomáš ml. Baťovi usnadnit situaci a 6. června 1933 podepsali ministerstvu toto sdělení: „Oznamujeme Vám, že uznáváme ústní kupní smlouvu uzavřenou dne 10. 5. 1931 jako právoplatnou a nemáme proti této žádných námitek.“ V tom okamžiku si v Praze oddechli, ztratila se hrozba kolapsu hospodářského kolosu Baťových podniků, zmizely obavy ze vzrůstu nezaměstnanosti s dalšími sociálními a politickými důsledky při trvající hospodářské krizi. Na závěrečné poradě kolegia ministerských radů 17. 6. 1933 se konstatovalo, že o celé věci bylo “jednáno interně i se zástupci strany mnohokráte” a také to, že trhová cena je značně nižší než pravděpodobná skutečná hodnota“. Sdělovalo se tu také, že revizní odbor ministerstva ocenil Baťovy akcie na 690 milionů, při následující diskusi se suma snižovala a snižovala, až se objevila částka 210 milionů či dokonce 200 milionů. Přítomných pět ministerských radů nakonec připravilo pro ministra „nezávazný návrh“, aby se cena převáděných akcií stanovila na 275 milionů a tím tento „veliký a při tom sporný případ byl rychle vyřízen“. Podle tohoto návrhu byl případ 20. června 1933 uzavřen. (K tomu lze dodat: podle firemních bilancí v letech 1931-1933 vlastní jmění firmy stále vzrůstalo, takže ministerské snížení hodnoty na 275 milionů se úplně rozcházelo se skutečným stavem.) Proces kolem převodu Baťových akcií trval celý rok. K jeho vyřešení nestačily standardní justiční a daňový instance, ale muselo zasáhnout až ministerstvo rozhodováním diktovaným politickými ohledy. Baťovy akcie byly nyní politikum, a to s trvalými následky. V příštích osmdesáti letech jakékoli rozhodování o nich nebylo řešitelné pouze justičními instancemi, ale vždy podléhalo i politickým poměrům té které doby. Prohlášení ze 6. 6. 1933 ukazovalo, že původní záznam Tomáše Bati neměl platnost smlouvy. Teprve připojením souhlasu dědiců, vdovy Marie a syna Tomáše ml., vznikl dokument schopný existence. Podpisem tohoto prohlášení se oba dědicové zachovali vysoce charakterně – ve veřejném zájmu zamezili národohospodářským rizikům. Akcie Baťových podniků tak Jan A. Baťa fakticky přebíral od Marie a Tomáše ml. Tím také oni projevili důvěru v pevnost rodinných vztahů, které v budoucnu umožní, aby se jim jmění navrátilo z Janových rukou nazpět. Od července 1932 se na vlastnictví akcií firmy pohlíželo ve dvojím režimu. Navenek, pro úřady a veřejnost, byl Jan A. Baťa formálně deklarován jako držitel 100% akcií Baťa a. s. Zlín. Zároveň podle rodinných dokumentů tu však vedle sebe stáli držitelé dvou balíků akcií – Jan A. Baťa a vdova Marie Baťová. Tak to trvalo do r. 1939. To, co zamýšlel Tomáš Baťa a čemu dobře rozuměli na ministerstvu financí, se uskutečnilo. Za asistence tohoto ministerstva byl v červnu 1933 proveden zcela nestandardní prodej akcií (hluboce pod cenou) do rukou Jana A. Bati a stát získal očekávaný prospěch – Baťovy podniky, neoslabené dědickou daní, se udržely v dobré kondici, překonaly útlum za světové krize a dál se plynule rozvíjely. Firma trvale zůstávala největším poplatníkem ve státě, pravidelně každoročně platila daně a v letech 1932-1937 takto odvedla do státní pokladny 434 milionů a to nebylo vše, vedle toho na clech a poštovních poplatcích odvedla dalších 258 milionů; skrze zlínskou centrálu pokračoval příliv deviz do Československa. V rámci národního hospodářství trvalo významné postavení firmy, kterou od července 1932 úspěšně řídilo tříčlenné direktorium Jan A. Baťa – Dominik Čipera – Hugo Vavrečka, Méně úspěšně se odvíjela druhá složka neobvyklé transakce. Tomáš Baťa pevně spoléhal na vzájemnou důvěru a soudržnost v rodině, avšak zde se objevovaly trhliny.už od r. 1936, kdy se Jan A. Baťa začal pouštět do politiky a tím ohrožoval reputaci firmy. Vedení koncernu dosud – od Tomášových dob – tradičně zaujímalo nepolitické postoje, avšak Jan se naivně zaobíral politickými tématy – r. 1937 svým obdivem k Mussolinimu budil velké rozpaky, r. 1938 se ukazovalo, že neumí rozlišovat mezi fašistou Hitlerem a demokratem Rooseveltem, po Mnichově se chtěl pustit do prezidentské kandidatury a setkal se s Gőringem. Za války se soudržnost v rodině úplně rozpadla. Po hitlerovské okupaci r. 1939 odešli Tomáš Baťa ml. s Marií Baťovou a také Jan A. Baťa do Kanady a USA. Okupační úřady požadovaly, aby ve firmě byli přítomni její akcionáři, a tak došlo k rodinné dohodě o přerozdělení akcií firmy Baťa a. s. Zlín. Při mezikontinentálních telefonních hovorech Huga Vavrečky a Jana A. Bati a bylo dohodnuto převést část akcií také na ředitele firmy. Podle jednoho svědectví si Jan A. Baťa nechal někdy na sklonku r. 1939 o této věci podepsat Marií Baťovou určitý revers, jehož obsah není blíže znám. Ve Zlíně Jan A. Baťa nechal 13. 7. 1939 svým zmocněncem úřadům oznámit převod akcií, ten byl nahlášen zdejšímu bernímu úřadu 14. 10. 1939 a navenek byli úředně deklarováni tito držitelé akcií: 40 % Jan A. Baťa, 25 % Marie T. Baťová, à 7 % D. Čipera, H. Vavrečka, J. Hlavnička, Hynek Baťa, F. Malota. Na přelomu let 1939/1940 se Marie Baťová vrátila z Kanady a tím byl splněn požadavek okupantů na přítomnost většiny akcionářů ve Zlíně. Po květnu 1945 Jan A. Baťa kvůli svým postojům v době války nesebral odvahu vrátit se do Československa (a nenastala příležitost k případnému vymáhání ustanovení v reverzu z podzimu 1939). Při procesu znárodnění r. 1945 úřady všemi cestami usilovaly převzít akcie firmy Baťa. Toho roku bylo nutno akcie přihlásit podle příslušného zákona, ale Jan A. Baťa opomněl (například prostřednictvím zmocněnce) přihlásit 40 % akcií znějících na své jméno, takže propadly státu. Ostatní akcionáři (Marie Baťová a ředitelé firmy) je přihlásili, byly jim r. 1947 zdaněny a část z nich převedena do vlastnictví státu. V zahraničí došlo za války k rozkolu v rodině. Tomáš ml. Baťa působil v Kanadě, všemožně podporoval protihitlerovský boj, úzce spolupracoval s československou exilovou vládou v Londýně, pomáhal vyzbrojovat britskou armádu. Jinou cestou se vydal Jan A. Baťa – naivně se pustil do vnitrostátní politiky v USA a byl ze země vyhoštěn, vyhýbal se spolupráci s československou vládou, ponechával si protektorátní (tj. říšskoněmecké) občanství místo československého, ztratil respekt u pracovníků baťovských společností a zůstal v izolaci; působil pak v Brazílii. Napjaté vztahy mezi Tomášem ml. a Janem A. Baťovými se po válce zhoršily. V r. 1945 Tomáš ml. požádal Jana, aby mu vydal akcie zahraničních společností (Leader A. G.), avšak Jan odmítl a vyjádřil názor, že věc je z právního hlediska promlčená. (Zřejmě zapomněl, od koho přebíral 6. 6. 1933 akcie rodinných společností. Morální stránka tohoto Janova postoje je zjevná.) Po tomto Janově kroku Tomášovi nezbylo, než se soudit a r. 1947 zahájil v USA soudní procesy. Při nich se Jan pokoušel předestřít verzi, že prý uzavřel s Tomášem kupní smlouvu – proti tomu však svědčily jeho vlastní přípisky z 12. a 13. července 1932: slova „Souhlasím a kupuji“ teprve po upozornění dodatečně posunul do minulého času „Souhlasil a koupil jsem při ústním ujednání“, což zřetelně ukazovalo, že mezi květnem 1931 a červencem 1932 transakci neuzavřel a neměl o ní ani potuchy. Janova verze tedynepřesvědčila a v procesech vedených v USA v letech 1947-1960 rozsudky potvrdily Tomáši ml. Baťovi vlastnictví akcií společností v západním světě.

Sestaveno podle:

Z. Pokluda, Baťovi muži, Zlín 2012
Z. Pokluda, Člověk a práce, Zlín 2015
J. Pospíšil – H. Pospíšilová, Rub a líc baťovských sporů, Zlín 2012
D. Kolumber, Spory a Baťův odkaz, Ostrava 2016
J. Mayzlík, Zpravodaj Klubu ABŠ, červen 2007
M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, Vizovice 1998
F. Menčík, Poskokem u Jana Bati, Praha 1993

(Zpět na první část studie)

Nabídka

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy

I po patnácti letech je Tomík Baťa stále s námi

Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)

BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy

Program semináře o fenomenu Baťa na Slovensku

Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín

Z moravské vsi s Baťou až do Singapuru

Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamenala Česká televize.

„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)