“Astronauta Andrewa Feustela jsem možná potěšila informacemi o baťovském letectví a myslím si, že byl překvapen, když se dozvěděl o projektu tzv. baťovské stihačky, tedy o rychlostním letounu Zlín-XIII, který se zkoušel od roku 1937, avšak zůstalo jen u prototypu,” říká magistra Miroslavu Štýbrová, která se stala jeho průvodkyni .
Představit nám ji umožnil článek agentury Čada pro server Zlín.cz o Obuvnickém muzeu Zlín a jeho ředitelce.
Miroslava Štýbrová pracuje v Muzeu Jihovýchodní Moravy ve Zlíně jako historik se zaměřením na dějiny obuvnictví a historii firmy Baťa. V roce 1985 vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a o rok později nastoupila do zlínského muzea, kde působí jako kurátor sbírky obuvi v Obuvnickém muzeu. (Krátké video na tomto serveru můžete uvidět po kliknutí sem.)
Paní Štýbrová, není sporu o tom, že turisté míří do Zlína i proto, že tu máme Obuvnické muzeum. Kolik v něm máte exponátů, které jsou nejstarší?
V expozici je momentálně vystaveno 567 vzorů obuvi z celého světa. Nejstarší originální exponát pochází z období před rokem 1588 a v den svého pohřbu měl tyto renesanční střevíce na nohou baron Florián Gryspek z Kralovic u Rokycan. Návštěvníci však najdou v muzeu i imitace obuvi, které prezentují vývoj obouvání již z éry Velkomoravské říše. Lýčené opánky bájného Přemysla Oráče a další napodobeniny vytvořili ve třicátých letech nadšení baťovští modeláři.
Muzeum “dělá” vždycky bohatý depozitář. Je nedaleko Zlína. Tam asi bude těch cenností víc než ve vlastním muzeu? Jak často se tam dostanete k třídění, k badatelské práci?
Samozřejmě, v depozitáři se nachází mnoho vzácných a zajímavých předmětů. Právě teď máme spoustu práce, protože jsme v průběhu léta stěhovali část sbírkového fondu do nového objektu. Znáte ten otřepaný slovní obrat, že je lepší vyhořet, než se stěhovat? V nových prostorách teď musíme společně s konzervátory celou sbírku ošetřit, znovu pečlivě zabalit a opět přehledně uložit. Současně se budou v databázi doplňovat další informace ke sbírkovému fondu a v některých případech budeme pořizovat novou fotodokumentaci. I když si mnozí lidé myslí, že máme pohodlné zaměstnání, při kterém se příliš fyzicky neunavíme, tak práce v depozitáři a se sbírkami je vážně docela namáhavá. Už Tomáš Baťa říkal, že nadšení je polovina úspěchu. Ale tím nechci říci, že každý den dělám jen věci, které mě těší. K mnoha úkolům se samozřejmě, tak jako snad každý, musím s vypětím všech sil přinutit.
Jak velkou mají skvosty z depozitu šanci, že se dostanou takříkajíc do “první výstavní ligy” a uvelebí se ve vitrínách vlastního muzea? To se ptám na stávající situaci, ale i s výhledem do nedaleké budoucnosti, kdy byste měli získat podstatně větší prostory…
Rozhodně si nepředstavujte náš depozitář jako nějakou komoru, kde leží ladem obuv, oděvy, kabelky a jiné předměty z dávných dob. Pořád se něco děje. V Obuvnickém muzeu pravidelně připravujeme malé výstavky, které doplňují stálou expozici, a pořádáme také rozličné výstavy v tuzemsku i v zahraničí. Vloni byly “naše botičky” prezentovány například v Mnichově nebo v Lodži a také na dvou výstavách v Brně. V těchto dnech připravujeme velkou výstavu pod názvem “Boty, botky, botičky” do Ústí nad Orlicí, která bude otevřena v polovině září letošního roku, a v příštím roce bude vystavena v Senátu PČR na Valdštejnském náměstí v Praze.
(Andrew Feustel se svými syny ve Zlíně.Foto © BcA. Petr Zákutný)
Muzeum vedete řadu let, vzpomenete třeba i na to, že Vás návštěvníci někdy rozzlobili?
Zrovna nedávno jsem si při skartování staré korespondence oživila jednu historku z počátku devadesátých let minulého století, kdy ještě muzeum mělo své sídlo v budově “mrakodrapu”. Návštěvník využil chvilky nepozornosti ze strany průvodkyň a z muzejní vitríny, která se v té době dala docela snadno otevřít, si odnesl elegantní polobotky vystavené jako miliardtý pár vyrobený koncem šedesátých let ve Svitu. Své rozšmatlané škrpály nechal před vitrínou a v klidu odešel. Policie sice zloděje během tří dnů objevila – byla to v té době docela známá zlínská figurka – ale náš exponát byl již tak zničený, že jej už nebylo možné vystavit.
“Vaše” muzeum je parádní, ale dovedu si je představit větší, třeba takové, jaké má paní Sonja Baťová v Torontu?
Při jedné z návštěv v Bata Shoe Museum jsem byla poctěna tím, že jsem si mohla v depozitáři vzít do rukou punčochy Napoleona Bonaparta! Samozřejmě v rukavičkách! Sbírky, které shromáždila paní Sonja Baťová, jsou fantastické, opravdu výjimečné. Nesrovnatelné s naším fondem nebo fondy jiných evropských obuvnických muzeí. Ale domnívám se, že paní Sonja Baťová by si přála mít ve své sbírce zlínskou kolekci baťovské obuvi.
Šéfku muzea si leckdo představí jako do práce zabranou suchopárnou vědkyni. Vy se vidíte jak?
Moji příbuzní se mě před lety ptali, co vlastně v tom muzeu dělám. Když jsem jim začala vyprávět, v čem spočívá moje práce, tak jen kroutili hlavami. Ptali se, zda mě to baví! Ne, rozhodně to není žádná nuda. Zatím mě těší bádání v archivu, psaní a dokonce i dokumentace našeho rozsáhlého sbírkového fondu. A mám radost z každého nového přírůstku do sbírky. A navíc se čas od času setkávám s úžasnými lidmi, které bych – nebýt mé práce – znala jen z médií. V tomto roce jsem měla možnost potkat se například se slavnou a krásnou kanadskou herečkou Stanou Katić ze seriálu Castle na zabití, skvělým posluchačem byl režisér Jan Hřebejk nebo herec Petr Nárožný.
Astronauta Andrewa Feustela jsem možná potěšila informacemi o baťovském letectví a myslím si, že byl překvapen, když se dozvěděl o projektu tzv. baťovské stihačky, tedy o rychlostním letounu Zlín-XIII, který se zkoušel od roku 1937, avšak zůstalo jen u prototypu. A když máte tak báječné posluchače, pak je to výzva! Historie nemusí být suchopárná!
Kráceno. Celé interview na zlin.cz
BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( II )
Druhá část studie PhDr Zdenka Pokludy
Přinášíme působivý projev Mudr Pavla Stodůlky u příležitosti smutného výročí odchodu Tomáše Bati juniora na setkání před jeho vilou.
BAŤOVY AKCIE 1932-1960 ( I)
Studie PhDr Zdenka Pokludy
Seminář se konal v Alternativě – Kulturním institutu Zlín, v budově Kolektivního domu, Osvoboditelů 3778, Zlín
Interview Lucie Zídkové s autorem nové knihy Pátrání po Silvestrovi Janem Beránkem vypráví o jeho prastrýci, singapurském baťovci Silvestru Němcovi, jenž zmizel během japonského útoku na Britské Malajsko v roce 1942.
„Jsem rád, že záznam vznikne. Doufám, že hru nahlédne z nové, nečekané strany. Na výsledek jsem moc zvědavý,“ uvedl její režisér Dodo Gombár.
Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.
Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.
Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora
Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.
V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.
Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.
Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.
Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.
Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.
Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.
Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe
V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.
Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.
Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…
O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…
Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.
a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou
Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati
Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.
Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…
Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?
Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína
Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.
Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.
“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”
Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.
Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.
Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.
Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…
Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou
Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …
V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.
Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:
Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …
V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.
Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.
U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.
Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland
Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.
Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..
Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.
Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…
Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze
Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.
Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.
Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.
V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)
Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati
Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.
Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…
Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů…
Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…
Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…
Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)
Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie