Jako muzeum, ve kterém najdeme nejvíce exponátů ale i dokumentů, fotografií a artefaktů týkajících se bot musíme uvést samozřejmě především Baťovo muzeum bot v Kanadě, zřízené a provozované pod vedením choti Tomáše Bati paní Sonjou Bata .
Troufáme si říci, že v komplexnosti pohledu na boty je torontské muzeum bot vpravdě neopakovatelné a v takové šíři neexistuje jemu podobné nikde na světě.
Historie bot je zde pojednána opravdu globálně, z pohledu na nejrůznější epochy i etnografické zvláštnosti. S ohledem na současné světové trendy zaměřuje se vedle dějin obuvnictví s odborným zaměřením také na jeho apekt výtvarný a v neposlední řadě také na jeho módu.
I proto se brzy pokusíme ve spolupráci s museem připravit a uveřejnit na tomto místě českého průvodce po jeho webovych stránkách.
Ne každý z nás se ovšem může vypravit právě do Kanady. Zlín je většině Čechů bližší a i tam existuje naštěstí muzeum, které se podařilo po jistém období nejistoty kolem místa jeho existence zachovat, a to dokonce v samém centru Zlína. Expozicí, která podchycuje vedle samotných exponátů šířeji také historii baťovství a jeho neodmyslitelných vztahů s místem jeho zrodu, se Zlínem, je Obuvnické muzeum ve Zlíně , což je stálá expozice ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně . Projevíte-li takové přání, najdete zde i možnost shlédnout audiovizuální programy z historie baťovství a Zlína.
Pokud jde o boty jako takové, ve světě nicméně najdeme i muzea další, i když některá jen jako virtuální.
Tam i tam můžeme navštívit například holandské Shoes or no shoes Museum . Na webu “vystavených” exponátů není mnoho, ale jsou zajímavé.
TIP: K vlastním exponátům podobných “bot – nebot” se dostanete přes “Click here” a pak “Thumbnails” anebo přes “Search Country”.
( < : )
Vzpomenete si na kdysi slavného “Péráka”? Kreslený film vzniklý právě v baťovských ateliérech na Kudlově? Jehož hrdina unikal Němcům právě s pomocí takových bot. Jak je ten svět malý! Po tolika letech je někdo vymyslel znovu a vystavuje jako artefakt… (Časem se pokusíme zařadit ukázku z Péráka i na tuto stránku.)
Nebo se můžeme podívat na poněkud okrajové ale pitoreskní americké High Heel Museum čili Museum bot na vysokých podpatcích. Toto online museum inspirované nejrůznějšími modely dámských bot na jehle bylo na webu založeno americkým sochařem Bruce Grayem už roku 2002, pro velký úspěch však má následovat i otevření reálného musea v Los Angeles. Zajímavé na něm bude i to, že vstup zdarma má mít kdokoli (tedy i muž), kdo přijde v botách na jehlách.
Čas od času pro vás najdeme i další muzea i “muzea”. (< :)
Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je třetí díl jeho seriálu.
Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.
“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”
Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti znevažování baťovské historie.
Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.
Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.
Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…
Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou
Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …
V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.
Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:
Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …
V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.
U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.
Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland
Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.
Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..
Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.
Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…
Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze
Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.
Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.
Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.
V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)
Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati
Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Nahlédněme jen na jedinou stranu jednoho čísla z roku 1926 a obdivujme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.
Zde postupně zveřejníme z baťovských novin a časopisů podstatně více cenných ukázek.
Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.
Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…
Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů...
Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…
Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…
Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >
Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)
Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie