BataStory.net

Baťovskou stopou

Nejste právě ve Zlíně ? – Nevadí.

Namesti ve Zline Brezen.jpg

>
>
>
Klikněte SEM

… a můžete se díky informačnímu serveru www.Zlín.cz podívat, co se právě děje na jeho ulicích a náměstích…

… nebo si odtamtud na dálku pořídit dokonce i okamžitou fotku…

… a pokud se vám náhodou dění na zlínském náměstí pro přílišný počet zájemců na serveru dočasně nezobrazí, klikněte alespoň na možnost “Uplynulých 24 hodin v obraze”. Ta – když zrovna funguje – vám zobrazí fascinující zrychlenou zkratku podob a počasí na zlínském náměstí za posledních čtyřiadvacet hodin, dokonce včetně proměn tamější teploty.

© www.zlin.cz

>>>

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

T.J.Bata  uniforma 2007_333 mensi.jpg

Konala se 30. října 2014 v reprezentačních prostorách České národní banky v Praze

Firma Baťa, jedna z nejvýznamnějších firem československé historie a největší obuvnická firma na světě, oslavila tehdy dvě důležitá jubilea. Předně to bylo 120. výročí založení firmy a zároveň i 100. výročí nedožitých narozenin Tomáše Bati juniora. Můžeme tedy bez nadsázky mluvit o roce 2014 jako o „baťovském roce“.

Při této významné příležitosti uspořádala Nadace Tomáše Bati v prostorách České národní banky v Praze historicky první setkání zástupců firem, které vzešly z kořenů firmy Baťa a firem, které se dnes hlásí k duchovnímu odkazu zakladatele Tomáše Bati.

Více o konferenci zde

Augustin Doležal, jeden z prvních a nejvěrnějších

Gusta Dolezal+.jpg

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati.

Augustin Doležal (říkalo se mu Gusta) se narodil 2. prosince 1913 ve Fryštáku, v okrese Holešov. K firmě Baťa ve Zlíně nastoupil roku 1929 – 1930. Často vyprávěl, jak ho při vstupním rozhovoru vzal pan Hoza za límec a řekl mu, aby šel domů a vzal si čistou košili. On měl ale košile jenom dvě, jednu na všední den a a jednu na neděli a na pohovor si vzal tu čistší, To ale nestačilo, Jan Hoza byl přísný. Ještě o třicet let později, když přebíral řízení největší Baťovy americké továrny v Belcampu…

(Pro celý článek a další fotografie klikněte sem )

Výstava FENOMÉN BAŤA. ZLÍNSKA ARCHITEKTÚRA v Bratislave

Fenom bata logo.jpg

Bratislavská výstava Slovenského národného múzea se uskutečnila až po úspěšném uvedení ve Zlíně, Praze a Mnichově, o to účinněji však prezentovala významnou etapu československých meziválečných dějin a unikátní produkt baťovského podnikatelského boomu – město Zlín – právě na Slovensku.
Baťovo město ukázala “ako ojedinelý typ moderného urbanizmu a prísne štandardizovanej architektúry, dômyselný architektonický komplex so systémom sociálnej a zdravotnej starostlivosti, ponukou v oblasti kultúry, vzdelávania a služieb, ktorý zásadným spôsobom ovplyvnil rozvoj regiónu a prekročil hranice vlasti.”

Fenomen Plakat.sk.jpg

Slovenská repríza projektu vznikla v spolupráci s Krajskou galériou výtvarného umenia v Zlíne a Českým centrom v Bratislave.

Sprievodné podujatia obsahovaly:

Obchodná sieť, satelitné továrne a sídliská firmy Baťa
Hosť: Mgr. Ladislava Horňáková z Krajskej galérie výtvarného umenia v Zlíne, kurátorka výstavy o expanzii firmy Baťa, filozofii obchodovania firmy a najvýznamnejších stavbách (so zameraním na „malé Zlíny“ – satelity zlínskej architektúry vo svete a najmä na Slovensku)

Náš zákazník – náš pán!
Hosť: Mgr. Miroslava Štýbrová z Múzea juhovýchodnej Moravy v Zlíne – Obuvníckeho múzea o obchodnej stratégii firmy Baťa 20. a 30. rokov 20. storočia.

Snívanie o Zlíne
Hosť: Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. z Národnej galérie v Prahe, spoluautorka výstavy
V roku 1934 vyšlo v novinách firmy Baťa mimoriadne číslo, kde niekoľko predstaviteľov snívalo o podobe mesta Zlín v roku 1974. Porovnanie snov a skutočnosti.

Výstava z expozice Baťova muzea bot v Českém Krumlově

MrsSonjaBata.jpg

Výstavu z expozice Baťova muzea bot v Českém Krumlově otevřela v Českém Krumlově paní Sonja Baťová.
Krátké aktuální video ČT z události si prohlédněte zde:

Záleží jen na rychlosti vašeho Internetu ale i počítače, jak brzy ztmavne trojuhelníček pod zatím prázdnou obrazovkou. Až pak na něj klikněte a v okénku se rozběhne video.
Kliknutím pravým tlačítkem myši přímo na obraz a několika následnými povely jej pak můžete zvětšit na celou obrazovku.






Omlouváme se, rozlišení videa je záměrně sníženo, tak aby vyhovělo i pomalejším počítačům…

I u českého přezouvání byl na počátku Baťa…

PlakatPapuceJugo++.jpg

Zvyk přezouvat se doma má své kořeny již ve dvacátých letech a stojí za ním podnikatelská expanze nejúspěšnějšího českého průmyslníka všech dob, Tomáše Bati, odhalila zajímavá studie českého historika Petra Zídka.
„Éra masového přezouvání nastala na počátku 20. let, když firma Baťa začala ve velkém vyrábět domácí papučky.“ potvrdila mu Miroslava Štýbrová ze zlínského Obuvnického muzea.
Díky masové strojové výrobě Baťa boty oproti minulosti fantasticky zlevnil, pokračuje Zídek, takže se poprvé staly „spotřebním zbožím“. Zatímco dříve měli lidé většinou jedny nebo maximálně dvoje, zimní a letní, díky Baťovi si mohli koupit obuv určenou k různým účelům: sezonní vycházkovou, společenskou, pracovní, turistickou, sportovní… a také domácí.
Na tu byly také zaměřené mnohé reklamní kampaně, které většinou akcentovaly pohodlí, které bačkory přinášejí. Baťovy slogany bačkory vychvalovaly rýmovánkami jako Milý je dárek – papučí párek!, Noha v teple – nemoc v pekle!, Spíš než tretky – dětem trepky! nebo Hned se nám to lépe učí, když vklouzneme do papučí!

K celému opravdu zajímavému článku věnovanému pro Čechy tak typickému přezouvání doma také z mnoha dalších a stejně překvapivých aspektů se dostanete z pravého sloupce anebo přímo tudy

Baťovské město v Brazilii, kam můžete jet na brigádu

Bataypora INEX_666.jpg

Batayporã je město založené kdysi Janem Baťou v oblasti Mato Grosso do Sul. Nikdy se tam sice neměly vyrábět boty, ale kolonizace pralesa a chov dobytka měla přinést přinejmenším zdroj kůží pro továrnu v Batatubě nedaleko Sao Paola.

Dnes je Bataypora známější především pro přežívající potomky někdejších baťovských pionýrů. Z nich mluví česky už jen nedaleko žijící vnučka Jana Bati Dolores a zdejší mladý veterinář Evandro Trachta, jehož dědeček Jindřich Batayporu zakládal a byl zde po dlouhou dobu i českým starostou.

Zájem o češství a náš jazyk je však tak silný, že sem česká ministerstva zahraničí a školství vyslala postupně několik pedagogů.

Prolezacky PavelSembera 029.jpg

Foto Pavel Šembera

První z nich, Anežka Santos Veselá pak iniciovala i další tradici, pomoci Bataypoře a jejim dětem a mladým ještě i jinak: letos odjíždí do Bataypory v rámci akci sdružení European Voluntary Service už třetí skupina mladých dobrovolníků. Ta první stavěla dětské hřiště, ta letošní dokončí vloni započatou stavbu učebny češtiny.

Mezinárodní dobrovolnické pracovní tábory, jejichž tradice započala už mezi světovými válkami, dnes u nás organizuje nezisková organizace INEX. Účastníci si platí sami dopravu, na místě zdarma jedí a bydlí ale také pracují. V Brazilii je pak podmínkou i aspoň částečná znalost portugalštiny nebo španělštiny. K osobním zážitkům mladých návštěvníků někdejší baťovské komunity se brzy vrátíme.

Jedenadvacítka aneb Všechno, co jste o ní kdy chtěli vědět

21 v noci.jpg

Správní budova č.21 firmy Baťa je vrcholné dílo československé konstruktivistické architektury,symbolem Zlína a meziválečné prosperity firmy, symbolem úspěchu českého podnikání.

Na Batastory se jí věnujeme už dlouho. Nejmodernější podobu jejího image ve virtuální podobě můžete navštívit například zde nebo zde

Nový výběr z úctyhodného a stále doplňovaného souboru dat však najdete, když kliknete SEM.

Také pověstný baťovský bloček doznal za těch sto let změn…

BBlocek_maly_07092009527.jpg

Pověstný baťovský bloček, jenž byl povinnou součástí výbavy zvláště baťovce obchodníka už od časů Tomáše Bati zakladatele, se stal skutečně legendou.

>>>>>>>>>>>>

Říkalo se, že k němu patřila tužka, v pozdějších letech na řetízku, aby se tak snadno neztratila a v ještě pozdějších patentní tříbarevná, aby bylo možno přehledněji odlišit prioritu poznámek nebo úkolů.

BBlocek_maly_07092009532.jpg

Zásadou bylo, že bloček musel být kroužkový, aby se poznámky z něj daly snadno a bez újmy vyjmout a předat dál, například kvůli kontrole nebo opsání, a stejně snadno zase i vrátit.

>>>>>>>>>>>>>>

Dalším základním pravidlem bylo i to, že na každém lístku byl vždy jen jeden úkol nebo jen jedna poznámka, aby se vyjmutím lístku nezbavil jeho majitel hned dvou důležitých zápisů najednou.

Bločky tehdy vypadaly samozřejmě skromněji. To co vidíte na oibrázku jsou už jejich naprosto moderní varianty. Ty někdejší měly opravdu jenom čisté, zpočátku ani nelinkované lístky, až z postupem doby vstoupila do jejich objednávky i tiskárna a objevily se první předtištěné rubriky a formuláře.

BBlocek_maly_07092009528.jpg

Lístek z Šéfova bločku – otvíral dveře a garantoval splnění úkolu lépe než sebevětší plachta odbornéhoplánu nebo projektu.

Odpusťe, na stránce se stále ještě pracuje… ( > : )

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

BTStroj Vejrazka.jpg

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle před válkou zabavené knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

O tom, jak mohutnou politickou zakázkou film měl tehdy být svědčí nejenom nezbytná účast “muže všech režimů” Otakara Vávry jako scenaristy ale i to, že už s prací na scénáři se tvůrcům dostalo exkluzivní pomoci v podobě nezištně poskytnutého několikaměsíčního pobytu v Sovětském svazu a spolupráce s tehdy významnými ruskými filmaři.

V Rusku byl pak tehdy podle scénáře natočen předem dokonce celý zkušební (několik desítek minut dlouhý) film, aby se ověřilo, jak chvályhodně (= negativně) pak bude působit na československého diváka, jemuž měl být Baťa a jeho Zlín představen jako ztělesnění všeho kapitalistického zla.

Pro zobrazení celého článku klikněte sem…

Utopie moderny : Zlín – tentokrát v Mnichově

Vystava Mnichov Plakat.jpg

Na úspěšnou výstavu Fenomen Baťa, která ovládla nadlouho prostory Národní galerie v Praze, navázala v zahraničí zdařilá expozice “Utopie moderny : Zlín” (ZLÍNMODELLSTADT DER MODERNE 19.11.2009 – 21.02.2010) uspořádaná Pinakotékou moderního umění v Mnichově.

Výstava představuje architektonickcý vývoj Baťova města obuvi a jeho sociálně-historické pozadí na základě modelů, plánů, fotografií a filmů.

Podobně jako v Praze a ve Zlíně jsou zde poprvé v Německu k vidění originální plány Le Corbusierových návrhů pro město a továrnu, návrh regulace Velkého Zlína, baťovských prodejen ve Francii, baťovského satelitu ve francouzském Hellocourtu a pavilonu firmy Baťa pro Světovou výstavu v Paříži 1937.

vystava Mnichov 2.jpg

Adaptace pražské výstavy zachycuje architekturu Zlína v širokém záběru – od urbanistických plánů a prvních návrhů až po výstavbu – během padesáti let od roku 1910 do roku 1960. Součástí expozice bylo také představení činnosti Baťovy firmy, jejíž aktivity se od bot přenesly také k výrobě pneumatik, silonu, plynových masek nebo do filmového studia.

Celý článek o mnnichovské výstavě zde

Ježíšek uvádí…

PrazsekJezulatko.jpg

Aňa Geislerová a Baťa a.s. společně s nadačním fondem Heleny Houdové “Slunečnice” a Avonem uváděly novinku.

Odjakživa patřilo k baťovské tradici myslet na charitu a účastnit se dobročinných akcí. Už z první republiky se zachovalo mnoho dokladů vykazujících každoroční donace chudým dětem nebo nebo vánoční zásilky bot zdarma školám pro nevidomé, sirotčincům a jiným ústavům. Jak se firma rozrůstala do zahraničí, přibývalo i akcí respektujících sociální prostředí zemí, v nichž Baťa podnikal a prosperoval.

I v posledních letech najdeme hodně i akcí reflektujících živelné katastrofy. Baťa věnoval nemalé finanční prostředky na pomoc obětem záplav v Bangladeši, tsunami v Thajsku nebo zemětřesení v Indonesii – tradičních oblastech jeho působení. K zásadám platí i snaha solidarizovat s potřebou pomoci i vlastní zaměstance. Nezávisle na pomoci podniku bývá zvykem organizovat i sbírku mezi zaměstnanci. Její výsledek pak vedení firmy dorovná na vyšší hodnotu nebo i znásobí.

I nás se s návratem Bati do republiky firma znovu angažuje a jednou z nejnovějších příležitostí bylai účast na akci Ani Geislerové a Heleny Houdové pořádané o Vánocích namísto tradičního bazáru Ani Geislerové a Táni Wilhelmové . I ten podporoval v minulých letech Baťa a letos dokonce poskytl jeho náhradě prostor ve svém hlavním obchodním domě na Václavském náměstí. Záslužná akce „Dobro konati, zlaté prasátko viděti“ aneb “Ježíšek uvádí…” se konala ve dnech 18. až 20. prosince.

“Pokud chcete přispět na dobrou věc, přijďte tento předvánoční víkend a kupte si “štěstíčko” ,jaké jste byli zvyklí kupovat na pouti. V něm se bude skrývat příjemné překvapení “, slibovala Aňa Geislerová a tak tomu i bylo. Výtěžek z akce byl rozdělen spravedlivě napolovic mezi charitativní projekty.

„Každý z nás tak má možnost, byť malou částkou, změnit svět někoho iného. Navíc v akci Ježíšek obdarujete dvakrát – jednou někoho potřebného na dálku a podruhé vašeho blízkého,“ řekla prezidentka “Slunečnice” Helena Houdová.

K návštěvě mimořádné charitativní akce lákala kolemjdoucí v prodejně Baťa na Václavském náměstí i originální výzdoba a známé osobnosti na místech prodávajících

anna_helena.jpg

.„Jsem z celé akce velmi nadšený. Je pro nás přínosná hlavně z lidského hlediska. Obvykle nemáme čas zastavit se a přemýšlet o strastech jiných lidí, zvláště v předvánočním shonu. Toto je výborná příležitost, jak se zamyslet. Pak už je jen na každém z nás, zda pomůže,“ konstatoval marketingový ředitel Bati, Radek Hrachovec.

Seznam partnerů akce byl zárukou, že kupci svého rozhodnutí nelitovali. Přibližně tisícovka krásně zabalených dárečků v různých cenových kategoriích obsahovala všehochuť od bot přes hračky, sportovní potřeby, kosmetiku až po poukázky na služby fitcentra. Kouzelnou atmosféru blížících se svátků vychutnali ti, kdo se rozhodli přijít a vykonat tak vedle nákupu i dobrý skutek.

(Ze zpráv na stránkách Bata.cz)

História jednej myšlienky…

Svit_75 let.jpg

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

Kniha, ktorú vytvoril tím autorov pod vedením Boženy Malovcovej, bola vydaná pri príležitosti 75. výročia mesta a približuje celú históriu firmy, ktorú v roku 1934 založil Baťa „na zelenej lúke“ a ktorá sa stala základom pre nové mesto…
Celý článek s fotografiemi najdete kliknutím sem…

Výstava k 85 letům zlínské radnice

ZlinRadnicePocStoleti.jpg

Výstava o budově a instituci spojené nerozlučně také s historií firmy Baťa, jejíž představitelé patřili k jejím úředníkům ba i starostům přináší cenné historické fotografie, grafické listy, kopie administrativních materiálů i dobové články z novin.

Pro celý článek klikněte prosím sem

Ve vile Tomáše Bati proběhlo pietní připomenutí prvního výročí smrti Tomáše Bati juniora

Prof. Sáha, Ing. Velev, Ing. Janský, Ing. Jabůrek, Irena Ondrová,MVDr. Mišák.jpg

Pietní vzpomínky uspořádané Nadací Tomáše Bati se vedle hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka zúčastnila i řada dalších osobností:

Ing. Michal Janský
Ing Svatopluk Jabůrek
Irena Ondrová
JUDr. Stanislav Knotek,
prof. ing. Petr Sáha
a Ing. Pavel Velev.

Ing. Janský, Ing. Velev, MVDr. Mišák-999-Irena Ondrová, JUDr. Knotek, Prof. Sáha.jpg

Vzpomeňme všichni památky muže, díky němuž jsme se dožili plné rehabilitace jména Baťa a jeho tradic a nezapomeňme ji připomínat i dalším, zejména těm mladším…

Foto © Jitka Zvolská

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

SonjaB+JosefNalepa.jpg

První máj patřil ve Zlíně vždycky k významným dnům.

Ten letošní však přizdobil jindy spíše jen dobrou náladu jakoby černou stužkou. Chyběl Tomáš Jan Baťa.

A přece nechyběl. U jeho rodné vily odhalila Sonja Baťová v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Pro celý článek klikněte prosím zde:

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila až z Nového Zélandu

Stripky-Criepky_NZ.jpg

Julius Michník tvrdí, že u Baťu si málokto dovolil spravit’ nejaký prešĺap. Vyčištěné topánky uložené v rade, všetko na svojom mieste, obed presne o dvanástej a všetky příjmy a výdavky zapísané úhĺadne v zošitku. Tak sa to naučil před šesťdesiatimi piatimi rokmi u Baťu a robí to tak dodnes. Julius Michník pracoval v Baťových závodech v Baťovanoch, dnešnom Partizánskom, takmer od začiatku ako vznikol. U Baťu našiel aj manželku a k tomu dobrý návod na život.

Celý rozhovor s panem Michníkem naleznete zde

Viz také článek Působení firmy Baťa na Slovensku v někdejším tisku

Vila Tomáše Bati pohledem historie

VilaTB.jpg nahled 66

Spolupráce Tomáše Bati s Janem Kotěrou začala v roce 1909, kdy se rozhodl postavit na Čepkově u říčky Dřevnice rodinný dům s výhledem na blízkou továrnu. Návrhem stavby i realizací Tomáš Baťa nejprve pověřil stavitele Františka Nováka z Vizovic. Později požádal ještě o přepracování a doplnění plánů profesora pražské Akademie výtvarných umění Jana Kotěru.

Na rozestavěné jednopodlažní stavbě tak byly koncem roku 1909 práce přerušeny a stavba, byla podle Kotěrových návrhů dokončena v roce 1911, včetně venkovních úprav. Jan Kotěra vzhled i dispozici rozestavěné vily radikálně změnil. Horizontálně orientovanou hmotu doplnil vížkou a čestným dvorem a symetricky ji rozčlenil. Dům se stal jednou z Kotěrových syntéz dobových principů neoklasicizmu s koncepcí anglického typu rodinného domu.

VilaTBprestJKotery.jpg

V duchu těchto zásad (koncipování domu zevnitř navenek) navrhl v přízemí společenskou část a v patře vlastní rodinné bydlení s obytnými pokoji. Jan Kotěra řešil vilu jako dvoupodlažní částečně podsklepenou, s půdní vestavbou ve valbové střeše. Dominantním prostorem se stala centrální hala s dřevěným schodištěm a ochozem. Hala byla v přízemí propojena s místností pro návštěvy, dále s kulečníkovým pokojem a dámským salonem, s velkou jídelnou a zimní zahradou. V severní části dispozice situoval architekt kuchyni s přípravnou a spíží a místností pro služky. Hospodářské schodiště v zadní části propojovalo všechna podlaží domu.

Západní část horního podlaží obsahovala pokoj Tomáše Bati, dva menší pokoje a lázeň. Na straně východní byla ložnice se šatnou a lázní a pokoj služky. Obě části byly spojeny ochozem u schodiště a salonem orientovaným k jižnímu průčelí. Na výzdobě interiérů se pracovalo podle Kotěrových detailních návrhů, podílel se na nich i jeho pražský spolupracovník František Kysela, který navrhl výzdobu stropů a vitraje na ochozu, sochař Jaroslav Horejc navrhl mříž u krbu. Jan Kotěra rovněž výrazně zjednodušil a sjednotil vzhled exteriérů. U domu byla vytvořena terasa s pergolou, na ni navazovaly dvě zahradní arkády, ukončené altány. Z neomítaných červených cihel bylo vyzděno oplocení a vstup na pozemek. Podle dochovaných dokumentů na stavbě vily spolupracoval s Janem Kotěrou mladý architekt Jan Zázvorka, na parkových úpravách se podílel renomovaný pražský zahradní architekt František Thomayer.

VilaTBdnesniStav-.jpg

Komplex vily se zahradou procházel řadou úprav i později. V roce 1915 byl dokončen podle Jana Kotěry zahradnický domek, počátkem dvacátých let tentýž architekt navrhl zajímavý domek pro vrátného. Na stavbě spolupracovali i další Kotěrovi žáci, například v roce 1919 na návrhu knihovny Josef Štěpánek a v roce 1926 adaptoval část interiérů František Gahura, v té době již hlavní firemní architekt. V roce 1931 byla upravena pergola, v roce 1937 byly přistavěny garáže a v roce 1938 navrhl v zahradě stavbu bazénu další významný baťovský architekt Vladimír Karfík. Vila se stala za života Tomáše Bati významným společenským a kulturním centrem firmy i města.

Potud ukázka ze záslužné studie architektů Ing. arch. D. Nové, Ing. arch. L. Pastrneka a Ing. arch. L. Horňákové věnované zlínským baťovským architektonickým památkám. K materiálu se ještě vrátíme.

Po poválečném znárodnění firmy a zabavení soukromého majetku se vila stala “dočasně” Domem pionýrů a až po roce 1989 se dočkala důstojné obnovy. Co se již navrátit nepodařilo – je její komunisty naprosto zničená zahrada zdevastovaná možná přímo záměrným vedením veřejných komunikací právě přes ni. P.H.

Historie působení firmy Baťa na Slovensku pohledem tehdejšího tisku

Mapa_Slovenska-555.jpg

Až nezvykle soustředěný rozbor ohlasu soudobého tisku na baťovské aktivity na Slovensku přináší tato práce M. Gajdošíkové a J. Kaňky ze zlínské Knihovny Františka Bartoše. Pro celý článek klikněte na titulek odkazu v pravém sloupci >>>

Ještě k rozloučení s panem Tomášem Baťou…

TB+ 050.jpg

Pietního rozloučení s Tomášem Baťou se zúčastnil i ředitel Nadace Tomáše Bati Ing Pavel Velev. Díky jeho laskavé pomoci najdete několik dalších momentek z kanadského obřadu, kliknete-li na titulek ve sloupci vpravo >>>

ADVANCO 2008 v Praze

Advanco_666.jpg

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze.

Účastnili se jí letos manažeři baťovských podniků v Kolumbii, Chile, Mexiku, Indii, Thajsku, Indonesii, Číně, Pakistanu, Botswaně, Zambii, Kenyi, Bangladeshi, Austrálii, Itálii, na Francouzských tichomořských ostrovech, a v Libanonu.

Předsedajícím akci byl Carlos Garces z Keni, hlavním organisátorem Ronjoy Segupta ze švýcarského ústředí. Hostem setkání ve Zlíně a v Praze byli pánové Rico, čelný představitel organizace Baťa v Asii a na Dálném Východě a pan Marshall ředitel personálního odboru ústředí v Kanadě.

Na výuce a odborné přípravě přednášek a celé organizaci se podíleli čeští manažeři a odborníci. Na závěr se účastníci letošního evropského setkání odebrali ještě do Itálie.

Zemřel pan Tomáš Baťa

TB 2007 mensi.jpg

Zemřel pan Tomáš Baťa, symbol českých baťovců, ale život jeho rodiny i osudy jeho následovníků jdou dál a pokračuje tak i tato webová encyklopedie, jíž věnoval v posledních letech tolik pozornosti. V těchto dnech začínáme také, jak si přál, překládat její obsah postupně i do angličtiny, aby se stala universálním zdrojem informací o celosvětové historii českého baťovství.

Zde klikněte na odkaz na námi připravený životopis Tomáše Jana Bati pro webovou stránku Bata.cz.
A zde – najdete překlad jeho oficiálního smutečního oznámení.

Objevili jsme pro vás:

Sakra Sáhib aneb Další ze vzpomínek o životě zahraničních Baťovců

SakraSahibObalkaCrop666.jpg

Připravujeme pro vás recenzi v Austrálii vydané knihy vzpomínek Marie Bohmanové-Havrlantové převážně o jejím vlastním dětství ale i o celé baťovské kolonii v zapadlém koutu Indie.

Poněkud extravagantní název vychází z nejčastějšího úsloví českých manažerů potýkajících se rozčileně s většinou mnohem menšími zkušenostmi místních spolupracovníků. Indové potom slovem sakra odlišili i své české “sáhiby”.

Více o knize najdete zde

NadtelevoxUlozenoJako+.jpg

Nadtelevox – člověk největšího ševce světa

>
>
>

Sci-fi, o které jste s největší pravděpodobností nikdy neslyšeli, napsal kupodivu Čech, a to už před válkou.

Fráňa Richter ji s podtitulem “Poznámky nezjištěného člověka, jež by mohly býti osnovou románu” vydal v Družstevním nakladatelství Kniha roku 1930.

Brzy z ní uvedeme krátké ukázky z textu i z ilustrací Vladimíra Kristina.

Více o knize a autorovi zde

“Baťovská” zeď jako potřebná a neodmyslitelná stopa dějin

BatovskaZed.jpg

Petr Kousal
Antonín Bajaja
Ivan Bergmann
Petr Hlaváček
Jaroslav Kovanda
a David Valúšek

jsou podepsání pod výzvou, která má pomoci zachovat alespoň symbolickou část zdi oddělující (kdysi logicky) baťovský výrobní areál od zbytku Zlína a byla zveřejněna v moravské příloze Mladé fronty Dnes.

Kolem bourání dnes už vskutku spíše překážejícího reliktu vznikla v průběhu roku od rozhodnutí k realizaci projektu řada názorů, k nimž se ještě vrátíme. Iniciativa zlínských intelektuálů je nicméně stejně potřebná. Připomíná správně, že zmíněná zeď nehrála nikdy roli popírající jinak naopak otevřenou baťovskou politiku (viz programová neexistence plotů u stovek baťovských domků), aby snesla přímé srovnání s čínskou nebo dokonce berlínskou zdí. Něco s nimi má ovšem stejně společného.

“Motorové sandály” Baťa

B-MotorSandalsVetsiBangladesh-Ind.jpg

O tom, že „baťovské království bot“ nezná hranic a jeho stopy najdete všude, málokdo pochybuje.

Někdy to ale znamená i to, že potkáte botu vyrobenou jen pro určitou oblast, zeměpisnou délku.

A že by u nás, v našich podmínkách působila při nejmenším zvláštně. Přestože ve své domovině má plné oprávnění.

Patří k nim i tyto moto-sandály vyvinuté u Bati v Indonésii pro jízdu na motorce.

Naši motocyklisté – zazipovaní nejraději i v létě do těsných kožených kombinéz a šněrovacích bot – asi otevřou údivem oči. Nicméně se svou módou by se v tropických zemích neuplatnili zase oni.

B-MotorSandalIndonesia.jpg

V Baťově designerském oddělení v KaliBata na Jávě se skutečně vyznamenali, ba možná i zachránili nebo zachrání na Dálném Východě řadu životů. Motorky ale i skútry jsou tam o hodně rozšířenější než auta a motocyklisté na nich jezdí většinou bosí anebo v tom, co používají celý život, tedy v sandálech držících jim jen na palci a u nás známých jako vietnamky.

I v KaliBatě zůstal Baťův design jejich popularitě i vzdušnosti věren, jen jim pomohl pečlivým zabezpečením čelního ohrožení prstů i řemínkem přes patu zajišťujícím je proti sklouznutí.

BataIndonesiaFernGarcia.jpg

A o dobrém řešení a jejich rostoucí popularitě vypovídá i to, že se teď začaly stejně dobře prodávat také v jiném mnohamilionovém státě – Bangladeši. Dokonce tak dobře, že je i zde u Bati začali – zatím s pomocí dílů dovezených z Indonesie – sami vyrábět.

Baťa v Indonésii tak pokračuje v dobré tradici prosperity, kterou zde čeští baťovci zahájili ještě před válkou. Dnes patří k nejvýkonnějším v oblasti. Na snímku otevírání nejnovějšího obchodu v obřím obchodním centru Giant. Tvůrce posledních úspěchů Bati v Indonésii Fernando Garcia uprostřed. Článek o něm najdete na stránce věnované v Milnících roku 2007 anebo přímo zde

Stop, po nichž je možné vrátit se k historii baťovství a tehdejšího života ve Zlině je mnoho. Jedna vede k jeho někdejší rodačce, nezapomenutelné Barunce z Babičky, dnešní spisovatelce Nataši Tánské:

S6001456-NTanska999.jpg

Tehdy sotva desetiletá Nataša chodila do zlínské měšťanky, když si ji během jedněch z Baťou založených a sponzorovaných “Zlínských filmových žní” našli pražští filmaři a po dlouhém přemlouvání přesvědčili její rodiče, aby jí dovolili stát se ve filmu slavnou Barunkou.

Výstřižek z baťovského časopisu Zlín (zvětšete kliknutím na jeho text) přináší půvabné interview, které s ní vedli její vlastní spolužáci o rok později, když se už ve Velkém kině hrála Babička se slavnou Terezií Brzkovou a mladičkou Natašou Tánskou v premiéře.

Režisér pozdější neméně slavné, už barevné televizní Babičky Antonín Moskalyk neopomněl nikdy připomenout, jak jej ovlivnil předchozí, ještě černobílý film s Natašou Tánskou a jak obtížné pro něj bylo najít za ni jinou představitelku. Nakonec se jí stala tehdy také více než mladičká Libuše Šafránková. I pro ni odstartovala role Barunky velkou uměleckou kariéru.

Nataša Tánská se pak stala i známou spisovatelkou. Dodnes píše a publikuje v Praze. (I následující výstřižek zvětšíte kliknutím na jeho text.)

S6001457-NTanskaUPR-1111.jpg

Stopou vracející k mnoha dosud neznámým detailům historie Zlína jsou ale i někdejší baťovské noviny vydávané v zahraničí

BatawaBugle-CR999.jpg

Své noviny vydávali Baťovci postupně všude, kde zakotvili

K nim patřil například “Batawa Bugle” (nejlépe přeložíme asi jako “Batawská polnice” nebo spíš “Batawský hlasatel”).

Na obálce tohoto čísla z roku 1943 vidíte upoutávku na článek vyzvedávající přesnost, s níž vyráběli baťovští strojaři součásti britská a americká bojová letadla.

Že jste si až dosud mysleli, že se tam vyráběly jen boty? – Inu, zásluhy českých baťovců v Kanadě o spojenecké vítězství nad Němci byly asi ta poslední věc, jež by se byla hodila našemu někdejšímu režimu do krámu, a tak to bylo tabu.

Mimochodem, víte, jak vzniklo jméno Batawa ? V jednom z prvních čísel to Hlasatel uvedl: Když se hledal název pro zcela novou obec vznikající na okraji někdejší vesničky Frankford, navrhl někdo spojit začátek z “Baťa” s koncovkou jména metropole – “Otawa”. Nápad to byl šťastný, ujal se a Batawě opravdu slušel.

A co znamenalo původní jméno “Frankford”? – Autor knih o Batawě Antonín Cekota to přeložil úsměvně jako “Frantíkův Brod”, což padlo vesničce jako ušité, ale pro nový “malý Zlín” by se opravdu příliš nehodilo.

BatawaPoliceDept.jpg

Tohle je vlajka provincie Ontário, do jejíž historie se Batawa vepsala.
A městský policejní odznak Batawy. Všimněte si, že s charakteristickým atributem – kanadským bobrem.

Na BataStory začínáme v Milnících uvádět postupně úryvky z nejzajímavějších článků baťovských novin.

BatovskeNoviny.jpg

Vzorky budeme řadit zhruba do let, kdy vznikly. Je nám to umožněno díky spolupráci zlínské Knihovny Františka Bartoše a Nadace Tomáše Bati , které je digitalizovaly.

Na webu Knihovny Františka Bartoše si navíc můžete každý měsíc prohlédnout ve formátu PDF jedno kompletní padesát let staré číslo ve formátu PDF.

Když si kliknete na tento odkaz , můžete si jedno prohlédnout rovnou.

Pro ty, kdo se nedostanou do 8. patra mrakodrapu po jeho rekonstrukci osobně…

VirtTravelMrakodrap.jpg

PuvStav8patra.jpg

Pro ty, kdo se nedostanou sami do Zlína, jsme připravili virtuální návštěvu zajímavé expozice v tradičním osmém manažerském patře “jedenadvacítky”. Seznámíme vás s většinou zde vystavených portrétů výběru baťovských osobností i stručnou charakteristikou jejich životních osudů a významu, jenž tato jména měla pro Zlín i jeho expanzi do světa.

Záslužná rekonstrukce 8. patra – nebo jak se tehdy říkalo 8. etáže – šla tak daleko, že zvýrazňuje jména někdejších uživatelů jeho jednotlivých kanceláří. (Klikněte na obrázek, chcete-li si je přiblížit.)

Zkoumání fenomenu Baťa opustilo již dávno “jen” oblast výroby, ekonomie a obchodu. Doba jej zařadila mnohem výš: dnes zkoumáme i jeho samorostlou filosofii, zásluhy o umění a architekturu, ovlivnění sociálních zvyklostí v někdejších koloniích, ale i určité zvyklosti a tradice ve způsobu vedení firmy, skoro tvrdošíjné způsoby setkávání a řešení problémů na skoro rodinné bázi…

(Doplňuje se.)

I pro nejnovější mediální technologie je ctí zobrazit kultovní místa Bati…

KinoZlin.jpg

Už dlouho přibývá na Českém internetu stránek s trojrozměrným zobrazením nebo dokonce s interaktivním zoomem.Můžete tak virtuálně navštívit galerii, stoupat po schodech hotelové haly, natočit si zblízka hodinky nebo šperk v klenotnictví – cokoli.
Baťovskou tématiku atraktivní technologie neminula. Už dnes si příkladně můžete „projít“ patro po patře celou historickou kultovní prodejnu na Václavském náměstí. Stačí kliknout a respektovat „návod k použití“.
Tak můžete virtuálně navštívit například prodejnu Baťa na Václavském náměstí nebo pověstný zlínský “mrakodrap”- budovu s kultovním názvem 21. Je tady ovšem nezbytná připomínka: váš počítač k tomu musí splňovat jistá kritéria.
Celý článek viz… >

MUZEAKNIHOVNYŠKOLYWEBYVÝSTAVYKNIHYVĚDECKÉ PRÁCE

Kalibata-Slogan.jpg

Fenomen Baťa opustil již dávno “jen” oblast výroby, ekonomie a obchodu (ale kdysi i základního výzkumu, chemických technologiií, stavebnictví a mnoha dalších oborů) a doba jej zařadila mnohem výš: dnes zkoumáme i jeho samorostlou filosofii, zásluhy o umění a architekturu, nesporné ovlivnění sociálních podmínek a zvyklostí v někdejších koloniích, hledáme způsoby, jak vřadit úžasný autokontrolní mechanismus baťovského systému do dnešních, technologicky a komunikačně mnohem pokročilejších, ale díky odborově, politicky a “lidskoprávně” mnohem ostřeji omezujícím limitům také leckdy kolabujících, ba chaotických metod řízení.

Na BataStory se rozhlédneme i po tomto aspektu a shromáždíme odkazy na populární články i vědecké práce, archivy, školy i akademická pracoviště, v jejichž výsledcích se zrcadlí dnešnost historie tohoto fenomenu. Postupně doplňované odkazy na ně najdete jak níže v tomto článku tak v pravém sloupci.

NadaceTB-2.jpg

Především však musíme upozornit na instituci nejpovolanější, Nadaci Tomáše Bati , bez jejíž podpory by nevznikla ani tato stránka. Na jejích stránkách navíc najdeme – vedle nespočtu akci, jimž se věnuje, ale i výčtu aktivit, kterým pomáhá, i jeden z největších pokladů baťovských badatelů – seznam její baťovské knihovny.

Ale uvedeme i další zajímavé baťovské stránky. S jednou z nich už několik let spolupracujeme a vytváříme její české “zrcadlo” – takže si ji můžete z následujícícho odkazu přečíst už skoro v celém rozsahu česky:

BataRemResLogo.jpg

Je to projekt udržovaný s podporou městské knihovny v East Tilbury – tradičním místě největších baťovských závodů ve Velké Británii, a stránku obětavě organizuje paní Winifred Price: BataMemories . (TIP: Na tomto britském serveru zatím bohužel nejsou česká znaménka a také grafika se jim trochu “rozsypává”, takže text místy interferuje s obrázky. Ve Firefoxu pomůže zvolit menší písmo. V Internet Exploreru ani to. Možná jen Bill Gates osobně…)

BataBook.gif

Další, tentokrát čistě anglická stránka věnovaná baťovství vznikla u Bati v Lausanne na podporu připravované knihy, která se bude věnovat spíše baťovské současnosti, nepomine však ani tradici baťovské obchodní a sociální filosofie, architektury a lidských hodnot. Najdete ji zde pod názvem BataBook.

MZelenyCestaKuspechu.jpg

Baťovských odkazů přibývá, protože to jsou nejenom specializovaní baťovští badatelé nebo studenti a jejich učitele, pro něž jsou historie firmy a dosud nezpracované dokumenty stále nevyužitým polem působnosti a inspirací k dalším a dalším pracem extrahujícím to nejpodstatnější pro baťovský odkaz dnešku a dnešní praxi. Zejména profesor Milan Zelený profesor zlínské University Tomáše Bati (ale i newyorské Fordhamovy university či čínské Xidian University v Xi’anu ) se svojí knihou “Cesty k úspěchu” a mnozí další vědci si už dávno vytkli za čestný úkol učinit z baťovství i záslužný cíl zkoumání pro generace, jimž by jinak zůstalo pouhou historií. A již dnes objevují se první slibné výsledky v podobě seminárních a diplomových prací i těch nejmladších věnujících se přímo či nepřímo baťovství i od ní neoddělitelnému zlínskému milieu.
I proto zde budeme postupně shromažďovat také méně známé odkazy na tuto záslužnou činnost a stručné ukázky na webu a budeme vám vděčni za připomenutí všech, které nám zatím ušly. A časem vytvoříme i diskusní platformu o tomto fenomenu, a to nejen pro odborníky…

GlobusMaly.jpg

Podíváme se ale také na oblast pro mnohé populárnější protože zábavnější: na některá ve světě existující muzea bot. I to je jeden z důsledků faktu, že obuvnictví patří k vůbec nejstarším řemeslům a i obuv jako taková je přímou součástí lidské kultury.
Z muzeí nám půjde samozřejmě především o to nejserióznější a nejobsáhlejší – Bata Shoe Museum v Kanadě, zřízené a provozované péčí choti Tomáše Bati paní Sonjou Bata i další muzeum z baťovských sbírek, Obuvnické muzeum ve Zlíně.
Obuv nicméně patří k celosvětové historii i kultuře a tak další, i když menší, ale i tak zajímavá muzea obuvi najdeme třeba i v Holandsku nebo tradičním centru britského obuvnictví v Northampu. A ještě více je jich – už jenom virtuálních , to znamená existujících jenom na webu. Obojí najdete v pravém sloupci, nebo i zde, kliknutím na muzea bot .

NovyDomov.jpg

Novou vlastí mnoha Baťovcům se stala už v roce 1939 a později pak znovu v padesátých letech Čechům přátelská Kanada. Brzy na to se stala na dlouhá léta i sídlem vedení celosvětového Baťova koncernu. Jak žijí naši krajané v Kanadě dnes? Zajímají se o nás i o Baťovu historii? Podívejte se na webové stránky krajanského časopisu Nový domov , jenž zase zve svoje čtenáře na naši Bata Story.

AT.jpg

Inspirována géniem Baťova morálního, technologického i organizačního odkazu je pravidelně i řada vědeckých konferencí.
Ještě nedozní ohlasy té předchozí, například Tvůrčí odkaz Tomáše Bati a současné podnikatelské metody ve Zlíně a už se připravují další. Po loňském pražském Hledání nové Evropy následovala podzimní konference Tomáš Baťa a společnost a letos na jaře pak další o Janu A. Baťovi. Je příznačné, že příspěvky na nich přednesené se stávají demokraticky součástí obecné lidské zkušenosti a zpřístupněny na Internetu mohou posloužit komukoliv. Tam ostatně směřovalo tradičně veškeré baťovské úsilí i v minulosti…

NaklRoma.jpg

S potěšením zaznamenáváme, že baťovských myšlenek se ujímá už i mladá generace. Jedním z důkazů je existence nedávno založeného nakladatelství ROMA vydávající knihy inspirované někdejší záslužnou ediční řadou KOV (ta přinášela sebevzdělávající příručky nejen pro baťovskou ale i nejširší veřejnost už před válkou). ROMA dnes nevydává jen knihy specializované na otázky řízení firmy Baťa v první polovině 20. století, ale pracuje i na využití podnikatelské filozofie Tomáše Bati v současných školách a podnicích.

Nabídka

TBata zivy_Div Zlin+.jpg

Úspěšnou inscenaci divadla Zlín "Baťa Tomáš, živý" zaznamená Česká televize.

TB_tvar_Letem_opraveno_555.jpg_190x230

Krize: Hrozba? Nebo příležitost?

Pod názvem “Krize — hrozba, nebo příležitost?” přinášíme zasvěcený článek čerpající z myšlenek Tomáše Bati.
Je až neuvěřitelné v kolika bodech se pisatel srovnávající současné trendy v práci s lidmi shodne s o tolik staršími zásadami a roky Tomáše Bati zakladatele narozeného dnes už před sto čtyřiceti lety.

Lakyrky ke 100.vyr TjB.jpg

Oslava 120 let Bati se konala i v Indii

Společnost Baťa oslavila v minulém roce několik významných výročí. Jejich oslava proběhla jak ve švýcarské centrále společnosti, tak v České republice a vzhledem k významu Indie pro budování a rozvoj firmy Baťa nemohlo být při oslavě uvedených výročí opomenuto ani indické Dillí.

RosBlyth-Bata.jpg

Rosemarie Blyth - Baťová ke 100 letům Tomáše Bati Juniora

Rosemarie Blyth – Baťová ke 100 letům svého dědečka Tomáše Bati Juniora

T.J.Bata  uniforma 2007_333 mensi.jpg

Konference 120 let založení firmy Baťa a 100 let narození Tomáše Bati Juniora

Gottland_PL.jpg

Gottland odměněn za šíření bohužel zkresleného pohledu na jméno Baťů ve světě

Kritická poznámka reaguje na četné ale marné výtky baťovských pamětníků proti chybám v knize vedoucím k znevážení skutečné baťovské historie.

B institut logo++.png

Výstava spojující Batanagar, East Tilbury a Möhlin jménem Baťa

V přízemí 14. budovy 14|15 Baťova institutu prběhla výstava Baťova města. Projekt realizovaný už před lety německou Nadací Bauhaus, představil některá ze zahraničních měst postavených společnosti *Baťa*nejen z hlediska jejich vzniku a rozvoje.

VilaTBdnesniStav-.jpg

K nárokům rodiny Jana A. Bati na náhrady za znárodněný majetk

Vzhledem k tomu, že v poslední době média přinesla řadu zpráv o nárocích rodiny Baťovy za znárodněný majetek a tyto zprávy a informace byly v mnoha ohledech nesprávné či zavádějící, považujeme za nezbytné se k této záležitosti vyjádřit a mezi rodinami rozlišit.

BBlocek_maly_07092009528.jpg

Není Baťa jako Baťa

Přinášíme komentář k článku deníku Právo o tom, že Baťova rodina hodlá požadovat od státu desítky miliard. Především je třeba rozlišit, která rodina, protože tento pokus u mezinárodního soudu hodlá učinit brazilská rodina Jana A. Bati a článek obsahuje řadu nepřesností, mimo jiné i o tom, proč byl majetek firmy Baťa po válce zabaven a komu měl po válce patřit.

Unos plakat+mensi.jpg

Film inspirovaný i skutečným příběhem jednoho z baťovců

Film, u nějž byl jedním z původních hrdinů skutečného, politicky nedeformovaného příběhu – baťovský pilot Oldřich Doležal.

MrsSonjaBata.jpg

Sonja Baťová další držitelkou čestného doktorátu Univerzity Tomáše Bati

Podle sdělení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se Sonja Baťová stane další držitelkou čestného doktorátu ústavu. Udělení čse uskuteční 26. dubna v Univerzitním centru ve Zlíně.

B Inst 14-15 schranka v podzemi.jpg

Pamětní schránka v budově Baťova institutu 14|15

Do suterénu zlínského Baťova institutu bylo uloženo poselství budoucím generacím.

70 let uplny poster.jpg

Výstava "Baťa – 7 dekád úspěchu" v Zimbabwe

Výstava uspořádaná díky velvyslanectví České republiky v Harare představuje jedinečný a ucelený portrét historie firmy Baťa v Zimbabwe

Zámek Napajedla 1939 zprava D. Čipera, H. Vavrečka, F. Malota+++.jpg

Legendy a fakta

V obsáhlých článcích o rodině Jana A. Bati se čtenářům předkládají některá tvrzení, která vzbuzují pochybnosti. Nahlédnutím do důvěryhodných zdrojů snadno zjistíme, že leckdy jde o pouhé legendy.

V Karfik old.jpg

Vladimír Karfík, Baťův architekt - světoběžník

Letos uplynulo 110 let od narození Vladimíra Karfíka (1901-1996), autora zlínského mrakodrapu, který se učil u největších architektů své doby. Narodil se ve slovinské Idriji, studoval na pražské technice a po krátké praxi u stavitele Antonína Belady se vydal do světa.

BTG maly+.jpg

Baťa: Export architektury aneb Ze Zlína až do Indie

Baťovy závody se od roku 1894 v třicátých letech rozrostly a začaly expandovat do celého Československa a posléze překračovat i jeho hranice…

Tereza Engelova Archiv autorky.jpg

Aspoň kousek Bati

O smrti Tomáše Bati jsem se dozvěděla z internetu uprostřed hor pákistánského Kašmíru. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkala a ani jeho osobní příběh mě dřív nezajímal víc, než co jsem se dočetla na stránkách novin a časopisů…

Kaple sv Vaclava Kudlov+.jpg

Další z památek na Tomáše Baťu

Kaple svatého Václava Františka Lydie Gahury na Kudlově je svým způsobem opravdový unikát, pro nás důležitá i jako připomínka šíře aktivit Tomáše Bati a jeho choti Marie.

Zlinske muzeum bot.jpg

Baťovský Zlín uvítal astronauta Andrewa Feustela...

a my vám představíme jeho průvodkyni – Miroslavu Štýbrovou

Gusta Dolezal+.jpg

Augustin Doležal

Přinášíme vzpomínku na Augustina Doležala, jednoho z prvních průkopníků Baťovy organizace ve světě a později i důležitého manažera a důvěrníka Tomáše J. Bati

PlakatPapuceJugo++.jpg

I na počátku českého domácího přezouvání byl Baťa...

Proč se Češi doma přezouvají a nutí k tomu i hosty?
Pátrání po kořenech zvyku, který vyvádí cizince z míry , má překvapivou pointu.

Zlin starostove dnesku+.jpg

Někdejší baťovští zlínští starostové k dnešku

Tomáš Baťa a Dominik Čipera
1923 – 1945 – Výroky je název drobné, ale více než užitečné a prospěšné publikace sestavené ředitelem Nadace Tomáše Bati a věnované novému vedení zlínské radnice. A že je věru oč stát. Série historických výroků by mohla snadno představovat manuál chování a morálky nejen pro zlínskou ale celou dnešní českou politickou reprezentaci…

MuzeumToronto10letMala.jpg

O jehlách v Baťově museu v Torontu

Zdravý rozum naznačuje, že obuv by nás měla především chránit.Tak proč je tedy tolik milionů žen, (ale jen velmi málo mužů) přesto milují a nosí?

MB v zahrade.jpg

Tradiční 1. máj v Baťově vile ve vzpomínce Marie Baťové

Ukázka z připravované knihy Marie Baťová – První dáma Zlína

+Socha TB u UTB.jpg

K Hankeho soše Jana Antonína Bati přibyla další, už druhá zlínská socha Tomáše Bati zakladatele

Bata_zurnal.jpg

Česká televize a Zlín (2)

Karel Čáslavský se stal pro českou dokumentární filmovou a televizní historii pojmem a ve své práci se nemohl vyhnout Baťovi. Zde je další díl jeho seriálu.

Otmar_Jaburek.jpg

Otmar Jabůrek, jeden z prvních

Přinášíme archivní článek k jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci.

BS-01.jpg

Našli jsme pro vas starou zprávu z novin:

“Baťa pomýšlí na obchodní lety do Ameriky…”

museumBldgCr.jpg

Vše nejlepší do Nového Roku 2010 také od Baťova muzea bot v Torontu...

Baťovské noviny z r. 1926

Sdělení

Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.

Bkanal.jpg

Před 75 lety začaly stavební práce na Baťově kanálu

Jedinečná technická památka byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí firmou Baťa, která potřebovala přepravovat levně hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích.

Vystava Zlin 02.jpg

Vystava na počest čsl. letců

Výstava připomněla, že k našim pilotům bojujícím o Londýn patřilo několik desítek baťovských letců.

FMencikHpim5102.jpg

+ Odešel Ferdinand Menčík ... +

Jenom neradi připouštíme, že svět nás baťovců je zase chudší. S létem odešel i JUDr Ferdinand Menčík – jeden z hlavních baťovských pamětníků…

DusanBukva+.jpg

Nevšední svědectví o myšlenkách, jež bychom potřebovali i dnes

Rozhovor s někdejším pracovníkem Baťových závodů, pozdějším vynálezcem a aktivním členem vedení bratislavského Klubu ABŠ Dušanem Bukvou

kniha.gif

Nové vydání knihy PhDr Zdeňka Pokludy: ZE ZLÍNA DO SVĚTA - Příběhu Tomáše Bati

Baťovské literatury nebude nikdy dost. Novým, podstatně rozšířeným vydáním na to upozorňuje “BAŤA – ZE ZLÍNA DO SVĚTA – aneb Příběh Tomáše Bati” …

Botostroj.jpg

BOTOSTROJ aneb ostudný paskvil z 50. let jako varování na DVD

V prodeji se objevila nová ediční řada DVD s ironickým názvem “Filmy patří lidu”, přinášející snímky z 50.let, z tzv. budovatelské éry československého filmu. Jako první v ní vyšel opravdu ostudný paskvil natočený podle knihy někdejšího malíře plakátů Tomáše Svatopluka “Botostroj”.

Svit_kniha.jpg

Historie jedné myšlenky

Nehádejte dlouho. Ta myšlenka je, jedná-li se o Svit, jistě baťovská. A můžeme jen závidět, jak si ji Slovensko u příležitosti 75. výročí jeho založení umí připomenout:

IndOvoce.jpg

Víte, kde leží Exotia ?

Pokud ne, netěšte se zbytečně, dnes vás do ní nezavedeme. I když – svým způsobem vlastně ano. Jde totiž o soutěž pořádanou Nadací Tomáše Bati …

ZlinRadnice.jpg

Výstava k 85 letům zlínské radnice

V Galerii 2. patra zlínské radnice si lidé mohou prohlédnout výstavu věnovanou radnici, která byla postavena před 85 lety.

TBznamkyCR.jpg

Na světě je (bohužel ne česká) známka s portrétem Tomáše Bati

Jak se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout alespoň evropského vydání známky s jeho portrétem.

SonjaB+BustaTJB.jpg

U vily Tomáše Bati odhalena busta Tomáše Jana Bati

U rodné vily jejího manžela odhalili Sonja Baťová s nadací Tomáše Bati ve Zlíně v přítomnosti řady dalších významných osobností jeho bustu. Přítomen byl i její autor Josef Nálepa.

Julius Michnik.jpg

Baťovčina zostala v srdciach

Milá vzpomínka ze Slovenska, která k nám dorazila díky krajanskému časopisu Střípky- Čriepky oklikou až přes Nový Zéland

Nový pohled na Tomáše Baťu jako na průkopníka světelné reklamy

Tomáš Baťa byl významným průkopníkem nových metod propagce svého zboží ve svých obchodních domech v Československu i v zahraničí pomocí světelné reklamy.

Mapa_Slovenska-555.jpg

Působení firmy Baťa na Slovensku pohledem někdejšího tisku

Za historicky první slovenské aktivity závodů vedených Tomášem Batou (1876-1932) lze považovat zakládání tamních podnikových prodejen, které se datuje do počátků 20. let minulého století, současně s nimi vznikaly správkárny obuvi, sběrny kůží a papíru. ..

3dny na Mesici.jpg

Zlínští studenti natočili film inspirovaný jejich předchůdci z roku 1935

Studenti zlínského gymnázia v Lesní čtvrti připravili baťovský projekt, jaký u nás nemá obdoby.

TB+ 1839.jpg

Ještě k rozloučení s panem Tomášem...

Několik snímků přibližujících poslední chvíle kanadského rozloučení s Čechem, jehož si vážil celý svět…

Advanco v Praze

Advanco, po desetiletí udržovaná tradice setkání a kurzu špičkových baťovských manažerů z desítek zemí, pokaždé jinde, se tentokrát konala v Praze

New_115.jpg

Podobný osud firmy neméně proslulého a v Čechách i po létech živého jména

Starší generace Pražáků zná továrnu Waldeska, jak se dříve říkalo “Koh-i-nooru” ve Vršovicích, a po léta dokonce i nedaleké slavné hospodě, ale osudy vrstevníka a respektovaného kolegy Tomáše Bati – Jindřicha Waldese, s nímž se účastnil například i pověstné newyorské konference českých průmyslníků v Americe, už nejsou zdaleka tak známy.

BigSizeBataItaly_2x.jpg

Kolem světa - Baťovské cesty za obchodem

Nalezli jsme pro vás zajímavou práci Hany Navrátilové shrnující nové materiály a citace ze zpráv o cestách baťovských obchodníků a osobností doslova kolem světa. V kontextu cestování obchodníků jiných československých firem, ba i našich státníků byly opravdu výjimečné.

Rhodesie.jpg

Historie baťovců v Jižní Africe: V dnešní Zimbabwe, kdysi britské Rhodesii

Už jen příjezd skupiny Čechů, která v roce 1939 začala v jihorhodeském Gwelo stavět obuvnickou továrnu firmy Baťa, byl obtížný především pro odpor řady zastánců teorií o čistotě Rhodesie. Do Rhodesie se však boty od Bati dovážely už od poloviny 20. let, kdy se významný bulawayský podnikatel Samuel Rabinowitz stal zástupcem firmy Baťa pro Rhodesii.

R-FrancieAvantage.jpg

Na pomoc knihovně a jejím fondům

V tomto článku přetiskujeme tituly knih a časopisů, které by ráda získala do svých fondů zlínská Bartošova knihovna.
Možná i vámi objevené tituly pomohou baťovské historii a jejímu bádání na tom nejvhodnějším protože veřejně nejpřístupnějším místě. (Více v článku)

NadaceTB-2.jpg

Časová osa vývoje firmy Baťa doma i ve světě

Sestavena z iniciativy Nadace Tomáše Bati

BSA-NewSchool56_4.jpg

Škola pro postižené děti v Jižní Africe

Baťa měl vždycky pověst firmy pomáhající zvláště v Africe rozvoji okolí, celého regionu, ale především dětem.

Batanagar Riverfront Today.jpg

PÍSEŇ MUŽŮ

Slova této Kiplingovy básně vychovávala na stovky baťovců: nejenom k citu pro poezii, ale především k hodnotám jejího obsahu. Mnozí během pohnutého života zapomněli, kdo byl jejím autorem. Nikdo však nezapomněl její smysl a slova…

PoselstviGarcioviObalka10Small.jpg

POSELSTVÍ GARCIOVI

Kniha, jež bohužel chyběla při výchově nejméně čtyř současných českých generací a která kdysi formovala iniciativu, ctižádost i čest předválečných batovských manažerů…

Batovci_v_RAF.jpg

Baťovci v řadách Royal Air Force

Skoro sto baťovců bojujících v řadách RAF v bitvě o Británii není pro historii překvapením. Právě u Bati bylo totiž před válkou umožněno každému, kdo o to měl opravdu zájem, naučit se létat…

Barvir1A.jpg

Odraz přírodo vědných zákonů v řídící práci Tomáše Bati (M.Barvíř)

Nesmírně důležité bylo zavedení spoluúčasti na zisku a ztrátách na všech pracovištích, vytvoření soutěživého prostředí a vynikající finanční kontrola účtárnou vybavenou už tehdy počítači…

Dílna

O starém zlínském náměstí >

Severní straně náměstí vévodily svými vysokými štíty dvě stylově zajímavé budovy. Při vstupu do uličky Mlýnské to byl secesní hotel Balkán…
TIP: Celý článek zobrazí kliknutí na podtržený titulek a symbol >

Tomáš Baťa

Prof.Ing. Frant.Trnka: Odkaz Tomáše Bati dnešku

Často se setkáváme s názorem, že Baťa nemá dnešnímu podnikateli již co říci, že metody a prostředky patří do začátku minulého století. (Stať Prof. Ing. Františka Trnky, CSc)

museumBldgCr.jpg

Muzea bot

Muzea, kde najdeme exponáty, dokumenty i fotografie zajímavých bot, ne vždy jen z baťovské historie