BataStory.net

1935-1939

Notes-M.jpg

Píše se rok 1935 a francouzský parník Normandie přeplul za čtyři dny Atlantik a získal Modrou stuhu. Sovětský horník Alexej Stachanov překročil denní normu těžby uhlí o 1300 procent a dal tak základ tzv. stachanovského hnutí. V Richmondu v americkém státě Virginia bylo dáno poprvé k testování na trh pivo v plechovce.

Společenský význam Zlína se ještě zvyšil, když se stal sídlem okresního úřadu. Zázemí pro to má už dávno. V letech 1931 – 34 postavený Společenský dům (dnešní hotel Moskva) s třemi sty pokojů, několika restauracemi a kavárnami, tanečním sálem a klubovnami, velké kino se dvěma tisíci sedadly a dvěma promítacími sály (vstupné tehdy činilo jednu korunu dvacet haléřů v malém a dvě koruny dvacet ve velkém), veřejná knhovna s patnácti tisíci knihami a hudební škola pro tři sta padesát žáků činily ze Zlína navíc přirozené kulturní centrum regionu. Ve městě se koná spousta koncertů, zajíždí sem mnoho špičkových umělců. Zlín však má i vlastní komorní Zlínské trio nebo pěvecký sbor Dvořák.

NotePin-M.jpg

Itálie napadla Habeš (dnešní Ethiopie) a nad dosud zdánlivě mírumilovným světem se začalo smrákat. 15. září 1935 dal Adolf Hitler vyhlásit na sjezdu NSDAP takzvané norimberské zákony. “Zákon o říšském občanství” a “Zákon o ochraně německé krve a německé cti“ cílené k vyloučeni Židů z účasti na politickém životě z nich učinily v Německu lidi druhé kategorie.

Roku 1936 je ve Zlíně zřízeno reálné gymnázium a dovršuje už tak úctyhodný seznam všech učilišť, vzdělávacích ústavů a škol práce . Ve všech podnicích koncernu Baťa (a to vyjímaje Indii !) je toho vyrobeno na 58 milionů párů obuvi, z toho 28 milionů párů v Československu. Republika se tak ocitá na prvním místě na světě ve vývozu celokožené obuvi a třetí ve vývozu obuvi gumové.

Notes-M.jpg

Čs. vláda schválila v Praze stavbu metra. První úsek měl být dokončen k datu otevření Světové výstavy v Praze, jež se měla konat roku 1942. Zemřeli americký hudební skladatel George Gershwin (*1898) a italský fyzik a vynálezce radiového přenosu Guglielmo Marconi (*1874). Narodila se v Praze Madeleine Albrightová (roz. Korbelová), Američanka českého původu, od r. 1997 ministryně zahraničí USA. 14.10. zemřel Tomáš Garrigue Masaryk (*1850), první prezident ČSR.

Především dík promyšlené taktice, ale také i pod vlivem devalvace koruny zvyšuje se počet baťovských společností v zahraničí. Firma působí ve 33 státech světa na třech kontinentech. Jen v ČSR vyrobeno ročně firmou Baťa 47,8 milionů párů obuvi. Tohoto roku (1937) je zřízena i obchodní akademie a další průmyslovka. 14.12. odstupuje ze zdravotních důvodů ze svého úřadu velký příznivec Zlína a myšlenek baťovství prezident T. G. Masaryk. Ve věku 85 let pak po své abdikaci žije na zámku v Lánech, kde za dva roky zemře.

NotePin-M.jpg

Narodili se dnešní španělský král Juan Carlos I. a nizozemská královna Beatrix. Všichni židovští lékaři v Německu byli ve smyslu Norimberských zákonů vyloučeni z praxe vázané na nemocenské pokladny. Hlinkova slovenská Ludová strana zahájila kampaň za uskutečnění autonomie Slovenska. Hlinka, Henlein a Eszterházy uzavřeli v Ružomberku dohodu o společném postupu. Na mistrovství světa v hokeji v Praze porazilo v boji o bronz za jásotu českých diváků Německo 3:0. Narodil se český divadelní a filmový herec a režisér Jiří Menzel a oddíly Wehrmachtu vtrhly do Rakouska. Byla nařízena všeobecná mobilizace čs. armády. Po podpisu mnichovské dohody poslala i polská vláda ultimatum požadující odstoupení Těšínska. Začala okupace pohraničních oblastí německou armádou. Zemřel český novinář a spisovatel Karel Čapek (*1890).

Firma Baťa přebírá akcie České obchodní banky. Stav spolupracovníků koncernu překročil 42 tisíc, z toho na 8 tisíc v prodejnách, a 25 tisíc zaměstnanců v zahraničí. Téhož roku (1938) je také vytvořen tak zvaný Velký Zlín po připojení dosud samostatných obcí Kudlov, Příluky, Mladcová, Prštné a Louky, z nichž se stala předměstí Zlína. Také však dochází k podpisu potupné mnichovské dohody. Baťovci absolvují interní branný výcvik i oficiální vojenská cvičení, mnozí přijíždějí i ze zahraničí, aby splnili svou mobilizační povinnost. Prozíravě se však připravuje i urychlení dříve plánované expanze do zahraničí. Organizují se nové tzv. jednotky , skupiny složené z odborníků všech hlavních profesí (viz například složení jedné z nejslavnějších v Peru ), jež mají i se stroji a někdy i stavebním materiálem odjet do zámoří a vytvářet tam nové zázemí.

Notes-M.jpg

Prezident Emil Hácha odjel do Berlína. 13.3. jednají J. Tiso a F. Ďurčanský v Berlíně s Hitlerem o osamostatnění tzv. Slovenského štátu a 15.3 začíná okupace zbytku Českých zemí německými vojsky. Adolf Hitler vyhlásil při návštěvě Prahy zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Na osm minut vzlétlo první tryskové letadlo na světě, německý Heinkel He 178, jež přitom dosáhlo rychlosti 750 km/h.

Ve Zlíně přítomní američtí zástupci kontrahující zatím vůbec největší kolekci Baťovy obuvi pro Spojené státy a Mexiko sledují s úžasem z mrakodrapu jak hluboko dole vjíždějí do Zlína německé jednotky. I pracovníci exportního oddělení uznávají, že smlouva, jež je na stole připravena k podpisu, právě ztratila smysl. 21.3. je v tzv. Protektorátu Čechy a Morava zavedena jako úřední řeč němčina a 26.3. se začne jezdit vpravo. Za dramatických okolností opustili republiku ve vánici přes Rakousko a Německo v poslední chvíli Tomík Baťa a přes Polsko Jan Baťa s rodinou.

NotePin-M.jpg

29. 3. 1939 začalo v New Yorku slavnostně první pravidelné televizní vysílání. Jedním z hlavních pořadů byl jen o měsíc později přenos slavnostního zahájení Světové výstavy, k němuž došlo 30. 4. O československou účast na ní se za dramatických událostí zasloužila právě firma Baťa, když konstrukci původního kovového pavilonu zabavily německé úřady a baťovec Karel Aster byl pověřen zorganizováním nové dřevěné konstrukce podle britského vzoru. Výstava se stala později i východiskem, jak dostat z Protektorátu na dvě stě zlínských odborníků, většinou s rodinami, aby se stali základem výstavby nového centra Bati – kanadské Batawy. (Více v obsáhlém interview s K. Asterem a ve zvláštní kapitole o Batawě 1939-45.)

V červnu 1939 začal vyrábět americký koncern Du Pont nový materiál nazvaný nylon a z něj punčochy, jež se staly senzací Světové výstavy. (Jen o málo později, už za války, vyvine u Bati ve Zlíně podobnou hmotu nezávisle na Americe český akademik Wichtrle, jenž najde asyl u Bati ve Zlíně. Socialistický režim, jenž se hmoty později zmocní, ji bude ke své slávě vyrábět pod názvem silon.) Smrtelně postřelen a v beznadějném stavu byl převezen do nemocnice medik Jan Opletal, jenž zemřel 16. listopadu. A prezidentem samostatného Slovenského štátu byl zvolen Jozef Tiso. Sovětský svaz uznal novou Slovenskou republiku.

Osobnosti

VavreckaCR-mensi.jpg

Hugo Vavrečka – ztělesnění diplomacie, soudnosti a rozvahy

Osobností neodlučitelně spojenou s rozvojem Zlína i po odchodu Tomáše Bati byl Hugo Vavrečka. Byl diplomatem a až v roce 1932 se jím nechal přesvědčit, aby se stal členem vedení jeho závodů vyžadujícího i osobnost s s úrovní a osobními zkušenostmi diplomata…

KarfikUmrakodrapuVetsi.jpg

Vladimír Karfík - další z "mužů Zlína" (I) >

Vladimír Karfík byl skvělým architektem nejen své doby a jako takový se dostal záhy i do Ameriky. Ani tam ovšem nemohl zůstat nepovšimnut Zlínem, jenž o něj brzy projevil zájem. O desítkách jeho zlínských staveb se zmiňujeme jinde v jeho biografii. Zde se díky jeho zachovaným pamětem vrátíme do doby před dnes už 75 lety, kdy se, už v USA, rozhodl nastoupit u Bati …

JKozlikHPIM5219mala.jpg

Dr Jaroslav Kozlík, jeden ze spolutvůrců baťovského školství, se dožívá 100 let

Ve Zlíně, převážně v areálu nově postavených Masarykových škol, prosperoval po léta experiment veřejného projektu pokusného školství, jejíž myšlenka (ale i projekce a výstavba) byla firmou tak jako všechny ostatní zdejší školy, podporována a financována. Dnes 98-letý pedagog PaeDr Jaroslav Kozlík, jenž na nich působil, vzpomíná, jak na žádost ředitele pokusné školy Stanislava Vrány vypracoval projekt nové tělocvičny, ale protože ten překročil limit, takže nestačil souhlas ředitele Čipery, musel jeho autor jako tehdy sotva 26-letý mladík až k Janu Baťovi.

Dokumenty

DopisMladymZenam888.jpg

Výzva k dívkám se zájmem o Baťovu školu práce pro mladé ženy

Vzpomínáte si ještě, milé pamětnice? Měly jste také kdysi v rukou tento dopis? Dnes už zažloutlý dokument vás vrací zpět do těch krásných, protože mladých časů...

Zlinske skoly Mala.jpg

Baťovy školy práce >

Dnešní pohled na předválečný Zlín a Baťovy školy práce přináší až zarážející korekci mnoha vžitých stereotypů. Věděli jste například, že ne až po válce ale právě ve Zlíně vznikly už tehdy pravidelné zdravotní prohlídky či instituce školního lékaře? Systém zvláštní tělesné výchovy pro handicapované nebo princip školní branné výchovy? Ale i odznak tělesné zdatnosti anebo školní lyžařské zájezdy, výcvik v plavání, letní tábory nebo školy v přírodě? Nic z toho v českém, a často ani v evropském školství předtím nebylo. Zato po únoru se režim tvářil jako kdyby to vše vzniklo až za socialismu…
TIP: Čtěte dál po kliknutí na titul této anotace.

Ilustrace

R-FrancieMikulas.jpg

Baťa dnes

Baťovský Slavín

Klub ABŠ

Baťovskou stopou

BataStory.net, © 2005-2011 Pavel Hajný