BataStory.net

1930-1935

Třicátá léta: rozlet i tragedie s ním spojená

^{Památník na místě katastrofy v Otrokovicích. Foto: Karel Halberštát, ABŠ}

Třicátá léta se stala pro baťovce léty nejvyššího rozletu i té nejhlubší tragedie. Nejprve to byla slavná letecká odyssea Tomáše Bati na Střední východ a do Indie, (jíž se věnuje samostatná pasáž BataStory) a která definitivně potvrdila expanzi značky až na Dálný Východ, brzy na to pak cesta mnohem bližší ale i osudovější, do Švýcar, kam už však nedoletěl…

Tomáš Baťa – muž, který nezměnil jen Zlín, ale celý národ…

Nicméně zpět k počátku desetiletí:

Pro nespokojenost s kvalitou i cenami existujících stavebních podniků, jimž zadal výstavbu zaměstnaneckých bytů, rozhodl se Tomáš Baťa počátkem 30.let postupovat stejně jako při stavbě továrních budov. Organizuje vlastní stavební průmysl schopný akceptovat i netradiční postupy a brzy stojí na sta rodinných domků jejichž cena nepřekročí i při kvalitním vybavení šestnácti až dvacetinásobek měsíční mzdy kvalifikovaného dělníka. Týdenní nájemné pak odpovídá mzdě za dvě hodiny práce. Právě do tohoto roku se do nich nastěhovalo přes dva tisíce rodin s celkem čtrnácti tisíci rodinnými příslušníky. Zároveň se Zlín dočkal hned několika nových továrních budov. A přilétá sem (a hlavně zde zůstává) letoun De Havilland, jenž jenom potvrdí, že třicátá léta se stanou vůbec dobou nejvyššího rozmachu pro baťovské letectví. (V budoucnu však také i dějstvím nejhlubší tragedie.) Denní výroba dosahuje 100 000 párů obuvi, jako první v Evropě je uskutečněn pětidenní pracovní týden s volnou sobotou, začíná se výstavba satelitního Baťova (dnes Otrokovice.)

Angličanka Amy Johnsonová přeletěla tohoto roku jako první žena na světě v letadle Gipsy Moth z Británie do Austrálie. A v Německu je zkonstruováno jedno z nejúspěšnějších letadel té doby – Junkers 52. Prvně je na veřejnosti předveden i zvukový film. Je to americká hudební show Jazzový zpěvák .

Veřejná obchodní společnost T. & A. Baťa, nesoucí až dosud z piety stále ještě i jméno zesnulého bratra Antonína (viz Milniky 1895 ), se mění na formálně nově založenou Baťa a.s. – V této době začíná také firma vyrábět i pneumatiky a gumárenská výroba se rozšíří až na pět budov. Ředitelem gumáren je jmenován někdejší řidič Tomáše Bati etablovaný později v USA, nám už dobře známý John Hoza . A den po svých sedmnáctých narozeninách dostává Tomáš Baťa junior, nazývaný nejen rodinou ale celým baťovským společenstvím Tomík, v britském Hatfieldu pilotní průkaz.

Je ověřen a pro pohon automobilů se začíná používat slavný Dieselův, později dieselový motor. Charlie Chaplin uvádí jeden ze svých nejproslulejších filmů – Světla velkoměsta. 12. května 1931 se otevírá nejvyšší budova světě o 102 patrech – Empire State Building . A Aldous Huxley publikuje svůj varující pohled na budoucnost – Krásný nový svět.

Ve Zlíně je postaveno jen během těchto dvou let (1930 – 1932) hned devět nových továrních budov, dvě nová skladiště, plynárna, obchodní dům, šest internátů pro Mladé muže a ženy, na 500 rodinných domů. Postaven je také Dům služeb Baťa v Brně. Úložky na osobních účtech zaměstnanců činí na 136,5 milionů korun. Na sklonku roku se uskutečňuje i start slavné letecké cesty Tomáš Bati na Střední Východ a do Indie, která definitivně potvrdí životnost a smysluplnost expanze značky až na Dálný Východ.

Na slavné americké universitě MTI (Massachussetts Institute of Technology) je zkonstruován první počítací stroj k řešení diferenciálních rovnic. Olympijský vítěz v plavání Johnny Weismueller exceluje ve filmu Tarzan z rodu opic . Je uneseno devatenáctiměsíční dítě_Charlese Lindbergha_ a v premiéře je uvedena proslulá Kreolská rapsodie Dukea Ellingtona.

Pověstná výprava Baťova Fokkeru do Indie začíná už na sklonku roku 1931 přes Itálii,Tunis, Libyi, Egypt, Palestínu, Irán a Irák. V Indii už musí být letadlo zkontrolováno a opraveno a Baťa zatím, po krátkém jednání v Calcuttě zvolí pro další cestu běžnou linku holandské Královské letecké společnosti (KLM). Konečným cílem byla tehdejší Batavia,hlavní sídlo tehdejší holandské kolonie. (Dnešní Indonesie). S britským pilotem Stackem pak došlo při zpáteční cestě k rozporům a nakonec uvízlo letadlo v rozbahněném letišti v Turecku a Tomáš Baťa a zbytek posádky (celkem ji tvořilo i s Šéfem sedm lidí) se pak už vrátili běžnými linkami¨. To však nemohlo změnšit úspěch obchodní výpravy, ve své době naprosto unikátní. V únoru, kdy došlo ve Zlíně k jejímu triumfálnímu přivítání, zbývá už Tomáši Baťovi jen pět měsíců života.

Výsledkům cesty do Indie se věnuje jiná kapitola BataStory. Zde připomeňme, že obojí – rozlet firmy i jeho osobní tragedie – souviselo úzce právě s letectvim, jehož rozvoj považoval Tomáš Baťa nejen za průvodní a trochu módní atribut nové doby, ale za základní předpoklad pro rozvoj světové firmy, jíž se ta jeho právě stala.

Baťovské letectví prošlo od roku 1924, kdy Tomáš Baťa zakoupil první letadlo, do roku 1932, kdy v jednom z posledních, mnohem dokonalejším, zahynul, neuvěřitelným rozmachem. Začalo se s kurýrními a reklamními lety, později začali létat i nákupčí a obchodní zástupci a brzy to byly desítky cestujících. O tom, jaký byl vývoj před rokem 1932, hovoří tato zasvěcená studie. v Milnících 1925 – 1930.

Cesta do Indie jen potvrdíla očekávané předpoklady a nastartovala obrovskou expanzi firmy do zahraničí. Všeobecné nadšení však záhy ochromí největší možná tragedie, smrt Tomáše Bati při letecké havárii na Baťově 12.7. 1932.

K neštěstí dochází nečekaně, při služební cestě do Švýcarska, kde se měl zúčastnit otevření nové prodejny, a ta zvěst ohromí nadlouho celý a nejen obchodní a obuvnický svět. Poctu mu skládají na mnoha tryznách umělci, ministři i státníci, především však ti, kterým, jak sám říkal, sloužil: všichni jeho spolupracovníci, jež nikdy nenazýval dělníky. Jeho tělo je uloženo na Lesním hřbitově, o jehož vznik se moudře zasadil, aniž tušil, že se stane tak záhy jeho vůbec nejvýznamnější celebritou. Přestože vzniknou i chmurné prognozy o ,ožných důsledcích na chod impéria, žádná se neuskuteční. Výroba ani obchod se nezastaví a po dramatickém zjištění, že dědicem se podle závěti Tomáše Bati nestává, alespoň zatím, jeho mladistvý syn, Tomáš Baťa junior, ale nevlastní bratr Jan, ujímá se vedení podniku Jan Antonín Baťa.

I do Československa už doléhají postupující obavy z politického vývoje v Německu. Hospodářství se už nicméně vzpamatovalo z nejhoršího (ostatně vliv světové krize dolehl právě na ČSR z celé Evropy relativně nejpozději) a vnitropolitická demokratická situace umožňuje vznik vskutku nejrůznějších iniciativ. Tak je například tzv. protiautomobilovým zákonem zakázána v ČSR nákladní a hromadná autodoprava. Na druhé straně přeje automobilismu technologie. U aut se objevují výkyvné polooosy a do módy přichází nejnovější a rychlosti přející trend – aerodynamismus.

Nové vedení firmy zvládá nelehký úkol velmi dobře. Jan Baťa má sice k dispozici celý někdejší bratrův tým, i tak však musí čelit určité krizi firmy, hrozbě velké ztráty v exportu a dalším nejistotám. Podaří se mu to jak díky spolupracovníkům a udržení kontinuity už rozběhlých projektů, tak i řady vlastních nápadů. Je zahájena výroba dalších komodit (klínové řemeny, netradiční gumové zboží, hračky, kola, letadla, umělá vlákna a další). Postupně je dostaven Obchodní dům ve Zlíně a Velké kino, pokračuje výstavba Batanagáru v Indii, připravují se další zastoupení. Na svoji příští kariéru se připravuje i osiřelý Tomáš Baťa junior a zapisuje se na obchodní akademii v Uherském Hradišti…