BataStory.net

1935-1939

Píše se rok 1935 a francouzský parník Normandie přeplul za čtyři dny Atlantik a získal Modrou stuhu. Sovětský horník Alexej Stachanov překročil denní normu těžby uhlí o 1300 procent a dal tak základ tzv. stachanovského hnutí. V Richmondu v americkém státě Virginia bylo dáno poprvé k testování na trh pivo v plechovce.

Společenský význam Zlína se ještě zvyšil, když se stal sídlem okresního úřadu. Zázemí pro to má už dávno. V letech 1931 – 34 postavený Společenský dům (dnešní hotel Moskva) s třemi sty pokojů, několika restauracemi a kavárnami, tanečním sálem a klubovnami, velké kino se dvěma tisíci sedadly a dvěma promítacími sály (vstupné tehdy činilo jednu korunu dvacet haléřů v malém a dvě koruny dvacet ve velkém), veřejná knhovna s patnácti tisíci knihami a hudební škola pro tři sta padesát žáků činily ze Zlína navíc přirozené kulturní centrum regionu. Ve městě se koná spousta koncertů, zajíždí sem mnoho špičkových umělců. Zlín však má i vlastní komorní Zlínské trio nebo pěvecký sbor Dvořák.

Itálie napadla Habeš (dnešní Ethiopie) a nad dosud zdánlivě mírumilovným světem se začalo smrákat. 15. září 1935 dal Adolf Hitler vyhlásit na sjezdu NSDAP takzvané norimberské zákony. “Zákon o říšském občanství” a “Zákon o ochraně německé krve a německé cti“ cílené k vyloučeni Židů z účasti na politickém životě z nich učinily v Německu lidi druhé kategorie.

Roku 1936 je ve Zlíně zřízeno reálné gymnázium a dovršuje už tak úctyhodný seznam všech učilišť, vzdělávacích ústavů a škol práce . Ve všech podnicích koncernu Baťa (a to vyjímaje Indii !) je toho vyrobeno na 58 milionů párů obuvi, z toho 28 milionů párů v Československu. Republika se tak ocitá na prvním místě na světě ve vývozu celokožené obuvi a třetí ve vývozu obuvi gumové.

Čs. vláda schválila v Praze stavbu metra. První úsek měl být dokončen k datu otevření Světové výstavy v Praze, jež se měla konat roku 1942. Zemřeli americký hudební skladatel George Gershwin (*1898) a italský fyzik a vynálezce radiového přenosu Guglielmo Marconi (*1874). Narodila se v Praze Madeleine Albrightová (roz. Korbelová), Američanka českého původu, od r. 1997 ministryně zahraničí USA. 14.10. zemřel Tomáš Garrigue Masaryk (*1850), první prezident ČSR.

Především dík promyšlené taktice, ale také i pod vlivem devalvace koruny zvyšuje se počet baťovských společností v zahraničí. Firma působí ve 33 státech světa na třech kontinentech. Jen v ČSR vyrobeno ročně firmou Baťa 47,8 milionů párů obuvi. Tohoto roku (1937) je zřízena i obchodní akademie a další průmyslovka. 14.12. odstupuje ze zdravotních důvodů ze svého úřadu velký příznivec Zlína a myšlenek baťovství prezident T. G. Masaryk. Ve věku 85 let pak po své abdikaci žije na zámku v Lánech, kde za dva roky zemře.

Narodili se dnešní španělský král Juan Carlos I. a nizozemská královna Beatrix. Všichni židovští lékaři v Německu byli ve smyslu Norimberských zákonů vyloučeni z praxe vázané na nemocenské pokladny. Hlinkova slovenská Ludová strana zahájila kampaň za uskutečnění autonomie Slovenska. Hlinka, Henlein a Eszterházy uzavřeli v Ružomberku dohodu o společném postupu. Na mistrovství světa v hokeji v Praze porazilo v boji o bronz za jásotu českých diváků Německo 3:0. Narodil se český divadelní a filmový herec a režisér Jiří Menzel a oddíly Wehrmachtu vtrhly do Rakouska. Byla nařízena všeobecná mobilizace čs. armády. Po podpisu mnichovské dohody poslala i polská vláda ultimatum požadující odstoupení Těšínska. Začala okupace pohraničních oblastí německou armádou. Zemřel český novinář a spisovatel Karel Čapek (*1890).

Firma Baťa přebírá akcie České obchodní banky. Stav spolupracovníků koncernu překročil 42 tisíc, z toho na 8 tisíc v prodejnách, a 25 tisíc zaměstnanců v zahraničí. Téhož roku (1938) je také vytvořen tak zvaný Velký Zlín po připojení dosud samostatných obcí Kudlov, Příluky, Mladcová, Prštné a Louky, z nichž se stala předměstí Zlína. Také však dochází k podpisu potupné mnichovské dohody. Baťovci absolvují interní branný výcvik i oficiální vojenská cvičení, mnozí přijíždějí i ze zahraničí, aby splnili svou mobilizační povinnost. Prozíravě se však připravuje i urychlení dříve plánované expanze do zahraničí. Organizují se nové tzv. jednotky , skupiny složené z odborníků všech hlavních profesí (viz například složení jedné z nejslavnějších v Peru ), jež mají i se stroji a někdy i stavebním materiálem odjet do zámoří a vytvářet tam nové zázemí.

Prezident Emil Hácha odjel do Berlína. 13.3. jednají J. Tiso a F. Ďurčanský v Berlíně s Hitlerem o osamostatnění tzv. Slovenského štátu a 15.3 začíná okupace zbytku Českých zemí německými vojsky. Adolf Hitler vyhlásil při návštěvě Prahy zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Na osm minut vzlétlo první tryskové letadlo na světě, německý Heinkel He 178, jež přitom dosáhlo rychlosti 750 km/h.

Ve Zlíně přítomní američtí zástupci kontrahující zatím vůbec největší kolekci Baťovy obuvi pro Spojené státy a Mexiko sledují s úžasem z mrakodrapu jak hluboko dole vjíždějí do Zlína německé jednotky. I pracovníci exportního oddělení uznávají, že smlouva, jež je na stole připravena k podpisu, právě ztratila smysl. 21.3. je v tzv. Protektorátu Čechy a Morava zavedena jako úřední řeč němčina a 26.3. se začne jezdit vpravo. Za dramatických okolností opustili republiku ve vánici přes Rakousko a Německo v poslední chvíli Tomík Baťa a přes Polsko Jan Baťa s rodinou.

29. 3. 1939 začalo v New Yorku slavnostně první pravidelné televizní vysílání. Jedním z hlavních pořadů byl jen o měsíc později přenos slavnostního zahájení Světové výstavy, k němuž došlo 30. 4. O československou účast na ní se za dramatických událostí zasloužila právě firma Baťa, když konstrukci původního kovového pavilonu zabavily německé úřady a baťovec Karel Aster byl pověřen zorganizováním nové dřevěné konstrukce podle britského vzoru. Výstava se stala později i východiskem, jak dostat z Protektorátu na dvě stě zlínských odborníků, většinou s rodinami, aby se stali základem výstavby nového centra Bati – kanadské Batawy. (Více v obsáhlém interview s K. Asterem a ve zvláštní kapitole o Batawě 1939-45.)

V červnu 1939 začal vyrábět americký koncern Du Pont nový materiál nazvaný nylon a z něj punčochy, jež se staly senzací Světové výstavy. (Jen o málo později, už za války, vyvine u Bati ve Zlíně podobnou hmotu nezávisle na Americe český akademik Wichtrle, jenž najde asyl u Bati ve Zlíně. Socialistický režim, jenž se hmoty později zmocní, ji bude ke své slávě vyrábět pod názvem silon.) Smrtelně postřelen a v beznadějném stavu byl převezen do nemocnice medik Jan Opletal, jenž zemřel 16. listopadu. A prezidentem samostatného Slovenského štátu byl zvolen Jozef Tiso. Sovětský svaz uznal novou Slovenskou republiku.