Rokem 1925 začíná slavná historie Baťovy školy práce. Je to i začátek internátu Mladých mužů a dovršení systému úplné samosprávy dílen. Téhož roku se Tomáš Baťa vydává také na obchodní cestu do Indie. (Sice méně známou nežli bude jeho pozdější slavná letecká výprava z přelomu let 1931 a 1932, ale neméně důležitou). Firma má v ČSR už 563 prodejen a Tomáš Baťa junior, jemuž je právě jedenáct let, nastupuje v Anglii do tradiční gymnaziální přípravky Golden Parsonage.
Ve francouzském Chamonix se konají zimní olympijské hry. V New Yorku má premiéru Rhapsody in Blue George Gershvina.
V roce 1926 je položen základní kámen Baťovy nemocnice. Někdejší učeň a pozdější Baťův osobní šofér, „americký“ Jan Hoza, jenž se po válce vrátil a na Moravě oženil, se v tomto roce účastní zavádění výroby gumových podpatků a se zahájením výroby gumové obuvi, pro něž využívá zkušeností získaných v USA, je také ustanoven jejím vedoucím. Gumárenská oddělení se pod jeho vedením během dvou let rozšíří a zabírají jen samy už dvě standardní budovy s 1.500 pracovníky. Až do roku 1930 však zvládá Hoza přesto i vedení dřevoobráběcích dílen.
Tomášem Baťou vždy velmi respektovaný zakladatel hnutí nenásilí Mahatmá Gándhí je uvězněn za své protesty vůči vládě tehdy ještě britské Indie.
Jen v jediném roku 1927 je na východním okraji města dostavěna (podle návrhu Františka L. Gahury) Baťova nemocnice, dokončeno zavedení pásové výroba obuvi a otevřen Obchodní dům s restaurací, nazývaný později Tržnicí.
Světovou premiéru má slavné „Bolero“ Maurice Ravela. Skotský bakteriolog Alexander Fleming objevil penicilin. V Indii a na Ceylonu hostuje slavný český virtuos Jan Kubelík a Walt Disney uvádí první kreslený film s “Mickey Mousem“
Zásluhou Baťových závodů se ČSR dostává na první místo na světě v exportu obuvi. Z příspěvků firmy a z pokut zaměstnanců je založen Baťův podpůrný sociální fond. Ustaveny jsou Masarykovy pokusné školy. Dochází i k návštěvě T.G.Masaryka jenž s pohledem na nový Zlín vzpomněl svého pobytu zde v roce 1908, kdy přijel do Zlína ještě jako kandidát voleb do vídeňského sněmu. Mladý Tomáš Baťa se ve svých čtrnácti letech připravuje do francouzské internátní školy ve Švýcarsku.
Premiéru má píseň Mackie Messer z „Třígrošové opery“ Kurta Weila a Bertolda Brechta . Na veřejnosti je promítán první zvukový film ”Jazzový zpěvák”.
Právě v samém začátku světové hospodářské krize se otevírá Baťův Dům služeb v Praze, dokončeno je i letiště v Baťově. Založeny jsou (nebo se připravuje založení) vlastních výrobních podniků v Ottmuthu (Německo), Tillbury (Anglie), Hellocourtu (Francie), Borovu (Jugoslávie), Chelmku (Polsko), Mohlinu (Švýcarsko), Bestu (Holandsko), Batanagaru (Indie) a Belcampu (USA)
Krátce po černém čtvrtku na New Yorkské burze (24.10.29), jenž ovlivnil celý hospodářský svět, vychází kniha Ericha Maria Remarquea Na západní frontě klid a téhož roku i Hemingwayovo Sbohem armádo
Tomáš Baťa se rozhoduje realizovat i bytovou výstavbu pro své zaměstnance podobně razantně a efektivně jako stavbu továrních budov. Zakládá vlastní stavební a dodavatelské firmy a oslovuje talentované architekty, tak aby získal projekty nepřesahující výši šestnácti až dvacetinásobku měsíční mzdy jeho kvalifikovaného dělníka. Chce, aby na týdenní nájem vydělával asi dvě hodiny práce. A do roku 1930 se do těchto nových domků nastěhuje jenom ve Zlíně více než 2000 rodin se zhruba 14 000 dalšími rodinnými příslušníky.
Americký polární badatel Richard Byrd vykonal první úspěšný let k severnímu pólu a další Američan Charles Lindbergh let mezi New Yorkem a Paříží za 33 a půl hodiny. Na pařížském letišti Burget mu lidé roztrhali plátěný trup letadla na suvenýry .
Krátce před svými 15. narozeninami se vrací „Tomík“ Baťa do Zlína. Otcovo rozhodnutí určuje, že půjde do tříletého učení do výroby, aby po vyučení mohl začít bez problémů pracovat ve vývozním oddělení. V té době už má firma Baťa vlastní prodejny v šesti evropských zemích (jen v samotném Švýcarsku jich má dvacet pět). V tomto roce je vypsána soutěž na typický baťovský rodinný domek a porota, včetně proslulého Le Corbusiera vybrala čtyři návrhy, včetně návrhu Vladimíra Karfíka.
V USA je zkonstruován první televizní přijímač – v pražské Zbrojovce zahájena výroba motocyklů značky JAWA. V USA dochází záhy k zahájení pravidelného televizního vysílání, a to hned třikrát týdně. A byla objevena a pojmenována devátá planeta PLUTO.
Nejbližším ze všech, s nimiž spolupracoval Tomáš Baťa, (snad s výjimkou sestry Anny v úplných počátcích), byl Dominik Čipera, skutečný, i když formálně nejmenovaný generální ředitel Baťovy organizace a také starosta Zlína v době jeho největšího rozvoje, ale i pozdější ministr a organizátor a podporovatel odboje za protektorátu…
Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí realita předválečného Zlína. Jak péčí o dělníky, tak cenami, nabídkou zboží obyvatelstvu, a to vůbec ne jenom vlastního, ale i v oblasti stevební, sociální, kulturní a – jak bychom řekli asi dnes – i komunikační. Obdivujeme, jak i v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje každodenní spolupracovníky v dosahu obecného i světového dění.
Pro maximální zvětšení celé tiskové strany klikněte na ><. Ať čteme slavný baťovský časopis z kteréhokoliv roku, vždy znovu nás zaskočí , jak v době, kdy neexistovala televize a i rozhlasový přijímač byl nesmírně vzácnou výjimkou, snažil se Tomáš Baťa udržet svoje zaměstnance v dosahu obecného i světového dění.
Už na podzim 1924 ( 4. října 1924 v 17. hod. ) přiletělo do Zlína první letadlo v majetku firmy Baťa. Když už bylo letadlo, muselo být také letiště. Na jeho zabezpečení se však tehdy nekladly velké nároky. V místech dnešní zlínské čtvrti Podvesná, přibližně proti nemocnici, mezi řekou a železniční tratí, se rozkládal asi 200 metrů široký a o trochu delší pás louky – známý pod názvem Hoškovská. Stačilo pokosit trávu, postavit dřevěné hangáry a vzniklo první letiště.