BataStory.net
1956-1963
Na tomto místě bude postupně pokračovat poválečná historie baťovců ve firmě i mimo ni.
Bohužel, jak se těžiště firmy přeneslo jinam, Čechů a Slováků z firmy ve světě výrazně ubylo a ubylo tak i zachovaných vzpomínek. Přesto se je snažíme získat, zpracovat a zařadit. Doplňujeme také historii zahraničních poboček, o nichž se u nás často ani nevědělo.
Zajímají nás ale i vzpomínky těch, kdo v těchto dobách zůstali, alespoň v duchu, Baťovci i v československých znárodněných podnicích. Rádi zveřejníme i postřehy srovnávající výrobu, kvalitu, sortiment, obchod a služby ještě “za Bati” s těmi za komunismu.
Osobnosti
Karel Alois Strnad - Founder of Bata Gwelo
Článek o života běhu zakladatele a prvního ředitele Bati Gwelo (dnešní Zimbabwe) připravený z vyprávění jeho dcery Hany a syna Johna pro anglické “zrcadlo” Bata Story, zatím ještě nepřeložený do češtiny.
Spisovatelé spojení s baťovstvím a jeho érou: Edvard Valenta >
Edvard Valenta patřil k několika českým spisovatelům, v jejichž knize zazněl baťovský motiv. Navíc měl s baťovstvím i vlastní a to tu nejosobnější zkušenost. Z tohoto hlediska je z jeho tvorby nejdůležitější kniha Žil jsem s miliardářem , v níž – jakkoliv často s velkou nadsázkou a notnou dávkou humoru – popisuje svou velkou životní zkušenost v podobě svého angažmá pro Jana Baťu.
Pomozte nám zachytit slavné osobnosti... >
Zde je seznam jmen baťovských osobností, jejichž profily uvádíme nebo je chystáme. Budeme vděčni za každý další detail nebo fotografii, ale i jméno, které doplnite…
Dokumenty
Poměry v poválečné Británii
O více než skrovných poměrech ve Velké Británii krátce po válce (pro obyčejné občany, k nimž tehdy patřila i celá řada Baťovců, dosti strastiplných), o nichž se zmiňuje Renka Vadroňová , píše ve svých pamětech i Jan Pivečka.
Byl Baťa (a je) opravdu všude ?
Ta provokativní otázka je jen zdánlivě jednoduchá. Jistě: z dnešního, takřka globálního pohledu na svět, který se moderními informativními i komunikačními technologiemi úžasně zpřehlednil a zpřístupnil, prokážeme lehce, že otázka zavádí.
Oldřich Plešek: Prodával jsem boty v Indii
V indické organizaci bylo zaměstnáno 5500 pracovníků, především v prodejnách. Jednou z nejdůležitějších, prestižních částí obchodu byl export. Výrobní organizaci tvořily továrny v Batanagaru, Patna Digha a Faridabadu. Nákupní střediska: byla ve městech Agra, Cawnpore, Kalkata, Madras, Bombaj…
Ilustrace
