Píše se rok 1895 a situace rodinné firmy je stále ještě vážná. Tomáš zůstal po Annině svatbě a odchodu bratra Antonína na vojnu sám, ale zdaleka nejde jen o něj. Zaměstnává už deset stálých dělníků a na čtyřicet dalších pro něj pracuje podomácku, má tedy ve svých pouhých devatenácti (!) letech zodpovědnost i za ně. Sám nakupuje a připravuje materiál,sám zadává a přebírá hotovou práci, sám účtuje a vyplácí, vyjednává o úvěr i splácí dluhy, až konečně do roku 1896 firmu zachrání.
Umírá Bedřich Engels a téhož roku i Louis Pasteur. Německý fyzik Wilhelm Roentgen vynalézá své slavné a po něm později nazvané paprsky X.
V okamžiku záchrany však přijde zpráva o nové katastrofě. Krachuje vídeňská firma, jíž bratr Antonín podepsal tajně směnku za 20.000 zlatých. Tomáš tak stojí v krátké době podruhé, tentokrát zcela bez viny, před bankrotem. Má sice šanci platbě se vyhnout, protože bratr Antonín směnku podepsal až na vojně, a zákon závazky vojáků neuznává, to však není Tomášův způsob jednání. Navíc hrozí z téhož důvodu bankrot i otcově firmě v Hradišti.
V Praze je slavná Národopisná výstava českoslovanská a Edisonův spolupracovník Emil Kolben zakládá ve Vysočanech elektrotechnickou továrnu, příští ČKD – Českomoravská Kolben – Daněk.
Tomáš nakonec po poradách s advokáty ve Vídni, i když nerad, bere bratrův závazek na sebe. Tentokrát už je však jeho boj o vymanění se z dluhů o něco snazší: Uplatňuje se důvěra, kterou mezitím získal, pověst člověka, jenž se dokázal čestně vypořádat s opravdu nemalými dluhy. Už počátkem roku 1897 jsou znovu v zisku a ještě do konce roku vykáže aktivní bilanci 15 tisíc zlatých, kterou v roce 1898 zvýší o dalších 11 tisíc zlatých.
Proběhly první novodobé olympijské hry v Aténách. Edisonův spolupracovník Emil Kolben zakládá ve Vysočanech elektrotechnickou továrn, později známou jako ČKS (Českomoravská Kolben Daněk)
Firmu pomohl zachránit i vynález materiálově nenáročných poloplátěnek s pevnou podešví, nazývaných nejprve “séglovky” později baťovky. A 7.3.1898 přichází na svět Tomášův o 22 let mladší nevlastní bratr Jan Baťa – jeho budoucí spolupracovník a následovník. Své dětství stráví u rodičů v Uherském Hradišti, když však později přesídlí do Zlína, Tomáš v něm najde talentovaného pokračovatele.
Zemřel Bedřich Engels a Louis Pasteur. Umírá také vynálezce dynamitu Alfred Nobel. A Američané Judson a Earle vynalezli první zip.
Blíží se konec 19. století a do Zlína doráží v roce 1899 železnice. Podnik toho hned plně využívá a stěhuje se k nádraží. A když pak v příštím roce umocňuje svoji výrobní sílu parním pohonem, přiřadí se tak k nejvýznamnějším rakouským podnikům celého RakouskoUherska. Firemní majetek se zvyšuje na víc než 30 tisíc zlatých a Tomáš Baťa se stává druhým nejbohatším člověkem ve Zlíně.
V Německu vzlétl Ferdinand Zeppellin se svou po něm pojmenovanou první řiditelnou vzducholodí zahajující novou generaci letectví.
Na přelomu století čítá podnik už na 120 zaměstnanců a Tomáš se objeví konečně i v názvu. Zatímco původně zněl A. Baťa, nyní v něm čteme i Tomášovu iniciálu: T.& A. Baťa. A budiž mu přičteno ke cti, že ani po Antonínově smrti na tom nic nezmění a název tak přetrvá i dalších 30 let.
V rodině Tomáše Bati dorůstalo vedle něj postupně jedenáct dětí. Pohlavkován v učení staršími tovaryši, rozhoduje se Tomáš už v patnácti odejít z domova…
Do té doby nelámal jsem si nikdy hlavy rozjímáním, co je to konkurs, ale teď jsem se mu díval přímo do očí a počaly se mně ježiti vlasy. Náhle jsem viděl, že konkurs je vlastně smrt, a já chtěl žít…
Tomáš začal bez další řeči obracet všechny čtyři kapsy své vesty. V levé dolní byla malá tužka na řetízku, z postranní vytáhl kroužkový bloček rozměru 12×17 cm. V bločku bylo několik čistých listů...