BataStory.net

1914-1919

Narození malého Tomáše Bati Juniora 14.9.1914 provázejí ozvuky válečné vřavy zaléhající postupně celou Evropu. Navzdory tomu je však ještě uveden do provozu slavný Balkánský expres Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť až Cařihrad. Cesta lůžkovým vozem trvá dva a půl dne a později jí využije i mnoho baťovských obchodníků. Zároveň ale zavádí Rakousko přídělové lístky na chleba.

Ani novopečený otec Tomáš Baťa starší, nevěří na zbožná přání, že by válka mohla skončit, jak se tehdy říkalo – „do Vánoc“. Vojenské zakázky zmnoží tak, že se o ně podělí s konkurencí. Armádě tak může vyhovět o to rychleji a dočká se naopak dalších zakázek. Navíc tak může vyreklamovat a od fronty zachránit tisíce povolanců a záložníků, na které již pořádají četníci přímo hony. A od mobilizace tak zachrání i mnohé kolegy – továrníky.

V březnu 1915 zaútočil ručně shazovanými bombami německý Zeppelin v noci poprvé na Paříž. Později začaly vzducholodě startující z lodí německého námořnictva v La Manche úspěšně bombardovat i Velkou Británii. V Paříži vydáno Provolání Českého komitétu zahraničního, koncipované T. G. Masarykem a Edvardem Benešem k představení zahraničního odboje s požadavkem samostatného československého státu.

Ještě než dojde ke šmelině a enormnímu nárůstu cen, zakoupí Baťa dva zemědělské statky, jejichž potravinami pak zásobuje podnikové konzumy prodávající je dělníkům za solidní ceny. Pro zaměstnance zřizuje v továrně i cenově výhodné jídelny a výhodné prodejny potravin otevírá i ve městě. Dobové prameny tvrdí, že Baťa zachránil za války před hladem na 35 tisíc obyvatel velké části Zlína a okolí, nepočítaje vlastní zaměstnance, jichž je v té době už na šest tisíc.

Civilní parník Lusitania, torpédovaný německou ponorkou, pohřbil na 1500 převážně amerických cestujících. Zpráva vyvolala protiněmecké demonstrace a později přispěla i ke vstupu USA do války. * Francouzská armádní popravčí četa zastřelila tanečnici Margaretu McLeodovou, uměleckým jménem Mata Hari, za špionáž ve prospěch Německa.

Zlín trpí nedostatkem surovin, především kůží. Baťa má sice vlastní koželužnu a v celé monarchii, ba i v zahraničí zřídil výkupní centra, právě válka však jejich provoz znemožnila. Baťa řeší problém jako vždy nekonvenčně. Jednak nahrazuje část podrážek dřevem a jednak vysílá na místa někdejších dodávek průzkumníky kteří by je tam pro něj kůže o které přišel. objevili a koupili. A protože pohybovat se často i v blízkosti fronty je pro muže, kteří mohli být považováni za zběhy, riskantní, je mezi nimi i řada žen, včetně jeho sestry Anna.

Narodil se 29. 5.1917 John F. Kennedy (+ 22. 11. 1963) pozdější americký prezident v letech 1961-1963. Německá ponorka U-36 je jako první v historii bombardována a potopena britským hydroplánem.

Továrna je během války pod kontrolou armády a každodenní boj s jejím supervizorem je velmi důležitý. A tak i když si Tomáš Baťa přivodí cestou do Vídně vážné zranění a rána se nehojí, odmítne léčbu v nemocnici a když se zánět v noze zhorší tak, že už nemůže chodit, nechá si zřídit z židle nosítka a na těch ho dva silní muži nosí vsedě i do práce a po továrně. Až potvrzená trombóza a sraženiny krve v plicích ho přimějí v poslední chvíli k léčbě, která ho nakonec zachrání. Kontrola výroby a dohled nad stavbou nových hal však zůstala jen jemu.

V Rusku založená Československá střelecká brigáda složená z tam žijících Čechů a zajatců prolomí hned při prvním nasazení rakouskou obranu u Zborova a obsadí po celé šíři fronty čtyři linie zákopů do hloubky pěti kilometrů. Zajme přitom na 4000 rakouských vojáků. Až pod dojmem tohoto vítězství povolí ruská Prozatímní vláda masový nábor do čs. legií.

Ještě během války jsou postaveny i cihelna a kopytárna, zprovozněna i vlastní elektrárna, pila na dřevo a kamenolom, už pro mírové časy s předstihem připraven plán na síť Baťových prodejny v řadě měst. A aby ušel striktní kontrole nad výrobou, je mimo Zlín uvedena do chodu i malá satelitní továrna v Pardubicích. Celkem se ve čtyřech halách vyrábí denně až 10 tisíc párů a pro Baťu pracuje i v tomto obtížném období jenom ve Zlíně přes 5 tisíc zaměstnanců.

V Paříži ustavena prozatímní čs. vláda: T. G. Masaryk – prezident a předseda ministerské rady a ministr financí, Edvard Beneš – ministr zahraničních věcí a vnitra, M. R. Štefánik – ministr války. A Tomáš Baťa, jehož vztah k letectví bude později dobře znám, si zazanamenává, že do konce války zahynulo jenom na francouzské straně 5.600 pilotů. Z anglických jich zahynulo plných 7.500 a za Německo dokonce 11.400 letců.

Válečný rozvoj výroby, zdánlivě skoro nezadržitelný, neměl dlouhý dech. Stačil mír a konec monarchie. Rozpad Rakouska způsobil, že mnoho státních zakázek na už dodané boty zůstalo nezaplaceno. Také pojišťovny odmítnou krýt ztráty, a dluhy činí záhy přes tři miliony korun. Úvěry u bank pak čtyřicet milionů. To vše za situace, kdy výroba klesla až na pouhých 1700 párů denně, a navíc se vracejí vojáci a legionáři. Těm Baťa slíbil zachovat místa, nyní však pro ně nemá práce. Rozvrácen je i trh, což způsobily pokles kupní síly obyvatelstva, na sotva polovinu snížený export i sklady plné zboží, jež se stalo většině lidí nedostupným. Navíc chybí nadále suroviny.

Velení čs. legií vydalo rozkaz k postupné evakuaci legií z Ruska (dokončena byla až 30. 11. 1920).

V poválečné krizi je posilou i Tomášův řidič Jan Hoza , jenž uspěl v Americe i jako vynálezce a nyní se (1919) vrací do Zlína. Spojené státy, neoslabené válkou, se vůbec stávají idolem a zdrojem inspirace. I řada dalších firem jej chce využít a v New Yorku je proto uspořádána konference, na niž je s dalšími podnikateli pozván i Tomáš Baťa. Tentokrát se tam vypravuje i s bratrem Janem.