Pražské jaro – impuls i pro baťovce
Srpen 1968 na Vinohradské. Dobývání Čs. rozhlasu.
Období “Pražského jara” roku 1968, jež přineslo tak velké a vzápětí tak tragicky zmařené naděje, znamenalo hodně i pro velké množství Baťovců.
Pro mnohé v zahraničí to byla první šance, dostat se po létech znovu domů. Pro mnohé z těch doma, to byla naopak první šance podívat se do světa a zjistit, do jak ohromných rozměrů se mezitím rozrostla firma, k níž kdysi patřili.
A pro mnohé z nich se ruská invaze v srpnu 1968 stala tím posledním momentem, jenž je vrhnul do světa a v některých případech přivedl i zpátky k firmě. Připraveny jsou rozhovory s mnoha z nich.
Ostatně byli to právě oni, kdo jako první mohli z vlastních postřehů porovnat úroveň výroby, kvality, sortimentu, obchodu a služeb, na niž se mezitím dostal Baťa ve světě, s těmi za komunismu. A byli to také oni, kdo si to prostřednictvím exilových časopisů a vysílání Svobodné Evropy, BBC či Hlasu Ameriky nenechali pro sebe.
Právě tak nás ovšem zajímají také vzpomínky těch, kdo tehdy sice neodešli, ale zůstali i tady v Čechách, alespoň v duchu – baťovci.
V souvislosti s tím připomeňme i zajímavou práci PhDr Zdeňka Pokludy ve sborníku Zlínsko od minulosti k současnosti (Státní okresní archiv Zlín ): “Zlín v období reforem 1968” (2001) Po ev. dohodě s autorem ji zpřístupníme i zde.
Alexander Menčík, doktor práv, správní úředník, vládní rada a okresní hejtman, byl s Baťou svázán už od roku 1910, kdy pro něj začal externě pracovat, a později pak i příbuzensky, když si Tomáš Baťa vzal za choť Marii Menčíkovou, jeho sestru. Od roku 1939 pak i jako člen sekretariátu a dozorčí rady. Svou prací a životem a také životem svých dětí ovlivnil nemálo baťovskou historii.
Zde je seznam jmen baťovských osobností, jejichž profily uvádíme nebo je chystáme. Budeme vděčni za každý další detail nebo fotografii, ale i jméno, které doplnite…