BataStory.net

1963-1968

Byl Baťa opravdu všude ?

Ta provokativní otázka je jen zdánlivě jednoduchá. Jistě: z dnešního, takřka globálního pohledu na svět, který se moderními informativními i komunikačními technologiemi úžasně zpřehlednil a zpřístupnil, prokážeme lehce, že otázka zavádí.

Avšak z pohledu dvacátých, čtyřicátých, ba ještě i šedesátých let je takřka oprávněná. S vyjímkou obou Antarktid bylo opravdu těžké najít světadíl, ba zemi, kde by nebyla značka etablována.
Ne vždy přímo výrobou, stačil obchodem, a v těch nejzapadlejších oblastech třeba jen stojanem nebo regálem, ale Baťa byl skoro všude.

Dnes načněme kapitolu někdejší francouzské Indočíny, dnešního Laosu, Barmy (Maymar) a Thajska. Tam všude Baťa nejen prodával ale i vyráběl.

Tady vidíme manžele Josefa a Juliet Vašutkovy zastupující Baťu v tehdy ještě francouzské Indočíně, dnešním Vietnamu, v době, kdy se nikomu zdaleka nesnilo o tom, že jednou budou Francouzi poraženi u Dien Bien Phu a vystřídá je modernější a mocnější armáda americká, aby ji jen o pár let později potkal týž osud.

Z dokumentů a památek rodiny Vašutkových doplníme postupně profil této předválečné i poválečné baťovské, málo zmapované lokace.

Vašutkovi strávili u Bati v Indočíně řadu let a zplodili postupně tři děti, syny Erica, Bruna a Jean-Claudea, s nimiž pak, po francouzském exodu, emigrovali do Francie, kde založili prosperující obchodní středisko.

Fotografie pocházejí z vietnamské návštěvy Jana A. Bati , jíž se dostalo rozsáhlé pozornosti mimo jiné i proto, že zlínský letoun přistál jako první v této oblasti k úžasu stovek diváků úspěšně přímo na pláži.

Snímek zachycuje okamžik, kdy je po nouzovém přistání vykládána veškerá bagáž, aby se letadlu odlehčilo a byl tak po doplnění benzinu umožněn nový start, nyní už na řádné letiště v Saigonu. Také pasažéři museli proto vzít zavděk automobily přistavenými místním aeroklubem a jejich některá zavazadla pak i rikšami.

Vnuk Juliett a Josefa Vašutkových, dnes pětačtyřicetiletý Yannick Vasutek , je dnes významným francouzským moderním malířem a jen jeho na Francouze nezvyklé jméno nás vlastně přivedlo na myšlenku, zda i v jeho genech není něco z baťovství.

Je. Dobře si to uvědomuje, a i když už sám česky nemluví, celá rodina na baťovskou historii dědečka a babičky vzpomíná a hlásí se k ní.

(Doplňuje se.)

Na tomto místě bude postupně pokračovat poválečná historie baťovců ve firmě i mimo ni.
Bohužel, jak se těžiště firmy přeneslo jinam, Čechů a Slováků z firmy ve světě výrazně ubylo a ubylo tak i zachovaných vzpomínek. Přesto se je snažíme získat, zpracovat a zařadit. Doplňujeme také historii zahraničních poboček, o nichž se u nás často ani nevědělo.
Zajímají nás ale i vzpomínky těch, kdo v těchto dobách zůstali, alespoň v duchu, Baťovci i v československých znárodněných podnicích. Rádi zveřejníme i postřehy srovnávající výrobu, kvalitu, sortiment, obchod a služby ještě “za Bati” s těmi za komunismu.