Ta zpráva není nejnovější, ale ty, kdo o ní nevěděli nebo neznali její detaily, stejně potěší. Tady je:
Vynalézaví Češi zhotovili repliku střevíců, které nosil Otzi, ledový muž, před 5.300 lety v Alpách.
Při výrobě botek použili vařená játra a prasečí mozky a po obdržení nadšeného ohlasu od horolezců a „backpackerů“ jsou připraveni zahájit velkovýrobu této obuvi.
Dr. Petr Hlaváček, vedoucí technologické laboratoře na Universitě Tomáše Bati ve Zlíně, se svým universitním kolegou Václavem Grešákem navštívili muzeum v německém Meinzu, kde je vystaven pár střevíců, které měl Otzi obuté, když zemřel (Otzi sám je v muzeu v italském Bolzánu, zřejmě bos) a rozhodli se pokusit vyrobit repliku těchto bot.
Trvalo jim to několik let znovuvytvořit horské boty nalezené na mumifikovaném těle Otziho, ledového muže objeveného v glaciéře v Italských Alpách.
Boty vyrobené ze směsi teletiny, medvědí kůže, jelenice, sena a zvířecího tuku byly předány několika českým špičkovým horolezcům, aby je vyzkoušeli v horských podmínkách. Boty byly vysoce oceňovány a jeden český podnik na výrobu obuvi požádal Dr. Hlaváčka zda může obdržet povolení na jejich výrobu.
Dr. Hlaváček říká: „Mít obuté tyto boty je jako chodit bos, a dokonce lepší. Jsou velmi pohodlné… jejich vzhled není příliš atraktivní, ale z technického hlediska jsou velmi pevné a chrání chodidla uživatele před hrubým povrchem země, před extrémními teplotami a vlhkostí, nekloužou a vydrží dobře i nárazy. Budeme ovšem musit najít náhradu za medvědí kůži, která se těžko sežene, jinak nevidím žádné problémy s výrobou ve velkém.“
Přeloženo z článku Allana Halla: “Shoemaker pursues the ultimate sole mate” z australského Sydney Morning Herald
K témuž tématu na BataStory – Jak tomu bylo u Bati s kůží
Co dalšího se (mezi jiným) stalo roku 2005…
(Bližší podrobnosti k jednotlivým událostem hledejte v rubrice Bata dnes )
Bata Pakistan a jeho zaměstnanci věnovali sesbíranou enormní částku obětem zemětřesení v Kašmíru.
Tomáš Baťa s chotí navštívili Kypr a odměnili nejstarší zaměstnance.
Takřka kultovní baťovská prodejna na Václavském náměstí prošla úžasnou rekonstrukcí.
V Coimbatore zemřel poslední žijící Baťovec v Indii Joe Nejedlý.
Slavný indický Batanagár nastoupil cestu velkých změn.
Keňská královna krásy podepsala exkluzivní smlouvu s Baťa Kenya.
Sir John Tuša Junior, syn slavného Johna Tuši, baťovského ředitele v East Tilbury, se narodil roku 1936 ve Zlíně. Do Británie přišel roku 1939, vystudoval historii na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1960 pracoval v BBC, kde stál roku 1979 u zrodu pořadu Newsnight a o tři roky později i dějepisného programu Timewatch. V letech 1986 až 1992 bol výkonným ředitelem zahraničního vysílání BBC World Service. Od roku 1995 byl výkonným ředitelem londýnskeho uměleckého centra Barbican. V roce 2003 ho královná Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu. John Tuša je autorem několika knih, například “Engaged with the Arts: Writing from the Frontline”.
Jeden z významných zvonařských rodů u nás, rod Manoušků, oslavil nedávno 100 let svého trvání. Málokdo ví, že ještě v krátkém období relativní svobody po roce 1945 dostal zakázku na zvony pro kapli postavenou už před válkou v baťovském Batanagáru.
TOMÁŠ G. BAŤA JE SOUČASNÝ PREZIDENT BAŤOVY SVĚTOVÉ ORGANIZACE, STOJÍ TAK V ČELE RODINNÉHO IMPÉRIA. ŽIJE VE ŠVÝCARSKU, JE ŽENATÝ A MÁ DVĚ DĚTI. VĚTŠINU ROKU TRÁVÍ NA CESTÁCH MEZI JEDNOTLIVÝMI ZEMĚMI, V NICHŽ SPOLEČNOST BAŤA PŮSOBÍ.
Jako zkušební vzorek uvádíme pro web zmenšený záznam televizního pořadu s Janem Pivečkou. Rozlišení je záměrně sníženo, tak aby vyhovělo i pomalejším počítačům a připojením. Pořad je možno vyhledat také na stránkách České televize www.ceskatelevize.cz
Zpráva o vernisáži výstavy pro všechny, pro něž je Baťa pojmem. (A dvojnásob naléhavá i pro ty ostatní.)
Na vpravdě nadčasové výstavě uspořádané Nadací Tomáše Bati a společnosti Baťa a.s. Zlín díky invenci a péči pražské agentury HL Production si kopie některých z nich, ale i kovové repliky baťovských reklamních cedulek bylo možno i zakoupit.