Pád železné opony a nová šance pro Zlín
Svoboda, kterou přinesl rozpad starého režimu znamenala nové šance nejen pro Československo ale i nový vzmach značky Baťa v Československu. Náhle bylo vůbec znovu možné zvažovat, zda a jak navrátit slavné jméno zpět do jeho vlasti.
Tomáš Baťa se svojí chotí Sonjou přijíždí jako jeden z vůbec prvních, ale pomáhá událostem dokonce ještě předtím, když ze Švýcarska hovoří s Václavem Havlem a zásobuje v podzemí se aktivující disent tím, co je potřeba nejvíc, například desítkami faxů.
Do Čech pak vysílá “radu moudrých” – dvanáct nejzkušenějších odborníků a manažerů firmy, aby mu pomohla rozhodnout, co se Zlínem, zastaralou výrobou a deformovanou exportní sítí, až dosud pohříchu pohodlně orientovanou především na tehdejší Rusko a jeho satelity.
Úkol je více než těžký. Na jedné straně vlastní city a očekávání národa, jenž vidí v návratu Bati skoro záchranu celé ekonomiky – na straně druhé právě ekonomická rozvaha, která je i z pohledu rakto silné, dnes už mezinárodní korporace, neúprosná: výsledek musí být racionální. A to je v situaci, kdy se Baťův “znárodněním” ukradený rodinný majetek nemá vrátit restitucí, ale ponižujícím odkoupením, skoro nemožné.
Nakonec rozhoduje o kompromisu. Baťa se do vlasti vrací, ale jen odkoupením a rekonstrukcí části někdejších obchodů a pokud jde o vlastní výrobu, pak vybudováním specifického závodu s vysoce náročnou ale omezenou produkcí, a to mimo Zlín, v Dolním Němčí.
Mluvili jsme i s některými pamětníky této “rady moudrých”, například s Václavem Valdmanem z Peru nebo Jiřím Sedláčkem z Kanady a přineseme tak i jejich svědectví.
Mezitím doplňujeme historii zahraničních poboček před i po rokem 1989 jakož i vzpomínky těch, kdo v nich půsopbili nebo je je vedli, přestože už to většinou nebyli Češi. Nahradili je “noví” baťovci z nespočtu zemí: Kanady, Itálie, Indie, Austrálie, Nového Zélandu, Chile….
Nadále nás však zajímají i vzpomínky těch, kdo v Čechách zůstali. Někdejších baťovců jinde nebo i ve vlastních, avšak znárodněných podnicích. Rádi zveřejníme i postřehy srovnávající výrobu, kvalitu, sortiment, obchod a služby ještě “za Bati” s těmi za komunismu.
OsobnostiProjev Jana Pivečky pronesený roku 2002 na Universitě Tomáše Bati ve Zlíně. Nevšední osobnosti slavičínského rodáka Jana Pivečky ( *19. 10. 1919 – † 5. 1. 2004) i obsáhlému interview. jež jsme s ním natočili, bude věnována samostatná kapitola BataStory.
Zde je seznam jmen baťovských osobností, jejichž profily uvádíme nebo je chystáme. Budeme vděčni za každý další detail nebo fotografii, ale i jméno, které doplnite…
DokumentyJan Antonín Baťa, po tragické smrti Tomáše Bati šéf závodů, dal 12.7. 1932 podnět a později i příkaz ke zřízení institutu, který by vychovával mladé muže k plnění zodpovědných úkolů na úrovni vyšších řídících stupňů. K tomuto účelu byla v roce 1937 postavena samostatná budova ve Zlíně, U lomu 638, založen institut “Tomášov”.
Baťa dnes
Baťovský Slavín
Klub ABŠ
Baťovskou stopou