Ožehavým tématem baťovských sporů o majetek se zabývá nová kniha Jaroslava Pospíšila vydaná nakladatelstvím Kniha Zlín. Jmenuje se Rub a líc baťovských sporů a pojednává o soudním sporu, který vznikl po smrti Tomáše Bati. Dokument, na jehož základě kniha vznikla, přitom našel spisovatel Jaroslav Pospíšil jen náhodou.
“Hledal jsem v Národním archivu v Praze podklady pro něco úplně jiného a našel jsem popis jednoho soudního rozhodnutí, které se týkalo sporu Baťů o majetek,” vysvětluje autor.
Jak kniha popisuje podstatu sporu,Tomáš a jeho matka majetek právoplatně zdědili. Janovi nic nepatřilo, i když majetek spravoval a společnost vedl od roku 1932 – převzal je na základě údajné kupní smlouvy, která však nebyla platná ani podle tehdejšího práva (jen se o to Tomáš a Marie nesoudili), a na základě závěti, která odkazovala na údajný prodej majetku Janovi Tomášem Baťou starším. A když neplatila kupní smlouva, pak neplatila ani poslední vůle – prostě k žádnému převodu majetku vůbec nedošlo, získali ho dědicové, kteří tu věc otevřeli až v roce 1947. Jan pak tvrdil, že mu Tomáš vše prodal ústně, ale nedokázal to a soud ho v podstatě označil za lháře.
Co bylo dál?
Různou cestou se ke mně dostaly další rozsudky. To už jsme si se ženou, která je spoluautorkou, řekli, že to je hutný materiál, ze kterého se dá něco udělat.
Lákalo vás to téma?
Ano. Doposud se jím nikdo nezabýval a dost lidí v tom má zmatek, jak to tedy je. Vliv na to má i kniha od Miroslava Ivanova Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. On ten spor podává jinak, vybírá si různé pasáže a komentuje je. Tak jsem pracovat nechtěl.
V čem se lišíte?
My jsme publikovali rozsudek v plném znění, nic jsme nevytrhávali z kontextu. Ivanov tady vidění Baťů docela převrátil, já jsem ale nic převracet nechtěl. Chtěl jsem vše uvést na pravou míru.
Proč by právě vaše kniha měla ukazovat pravdu?
Popisujeme, jak celý spor o majetek probíhal u nestranných amerických soudů, zveřejňujeme rozsudky v kvalitním a soudně ověřeném překladu. Dávali jsme si velký pozor, mnohokrát jsme dlouze diskutovali nad pár větičkami nebo formulacemi.
Jazyk byl největší problém, že?
Ano. Rozsudky jsou psané archaickou angličtinou, navíc je to právnický jazyk. Těžko jsme se tedy dobrali překladu a pochopení smyslu toho sporu nám trvalo hodně dlouho.
Jste právník. Pomohlo vám to při práci na knize? A pustil byste se do toho bez právnického vzdělání?
To nevím. I tak to bylo dost obtížné. Právě zkušenosti právníka a zároveň autora literatury faktu mně velmi pomohly.
Jak dlouho vám trvala práce na knize?
S manželkou jsme na tom pracovali dva roky v kuse, vedle toho však máme rozepsané další věci. Nosil jsem to v hlavě ale už delší dobu. Od 90. let jsem se stýkal s Tomášem Baťou juniorem, snažil jsem se na to téma zavést několikrát řeč, ale on to vždy uťal a říkal, že co se v rodině semele, mělo by se v rodině nechat. Vždyť i ve svých pamětech tomu vyhradil asi jenom šest stran.
Nebojíte se budoucích reakcí ze strany rodiny Jana Antonína Bati?
Ne, nebojím. Někdo to rozhodnout musel. Právě proto jsme tam dali kompletní znění rozsudku, aby si to každý mohl přečíst a udělat si obrázek, jak to bylo.
Jak jste se jistil?
Pečlivě, v tomto směru nic nepodceňuji. V konečné verzi mělo knihu k posouzení právní stránky mnoho advokátů. Byli to odborníci na právo první republiky.
Vaše zjištění v knize asi nepotěší příznivce Jana Antonína Bati.
Pozor, o Janovi v knize píšu i hezky, například v roku 1947 (tehdy byl J. A. Baťa odsouzen jako kolaborant – pozn. red.) se stavím jednoznačně na jeho stranu. Ovšem on tady po válce měl příznivce, mohl se tak z emigrace ozvat a očistit své jméno. Neudělal to. Neudělal vlastně nic pro to, aby jeho následné odsouzení nebylo tak jednoduché.
Hodnotit minulost zpětně od nás, kteří víme, jak to skončí, je vždy velmi jednoduché.
Jistě, ale Jan Baťa byl přece mužem velkého světa, nakoukl i do diplomacie a pohyboval se ve vysoké společnosti. Měl však být více předvídavý.
Vyrovnat se geniálnímu bratrovi Tomášovi musel být přetěžký úkol, Jan to podle mě měl složité. Nemyslíte?
To ano, Tomáš Baťa je nedostižným ideálem. Dnes zůstává rozum stát nad tím, jak na to mohl jeden člověk nabrat sílu a zvládnout dennodenní věci a ještě vybudovat takové impérium. On také ale byl od rána do večera v práci, do které se zamiloval. Bohužel přišla havárie letadla a bylo všechno jinak.
Iva Chmelová, Mladá fronta Dnes
Přinášíme daší zajímavé interview s dnes už zesnulým Jaroslavem Kozlíkem, jehož baťovské zkušenosti uvedla BataStory už před léty zde
Čtyři poklady věnované historikem Zdeňkem Pokludou poskytují čtenářům BataStory odkaz na hned čtyři baťovské publikace, jež si tak mohou zdarma přečíst i stáhnout.
Projekt a realizace obnovy slavné Baťovy továrny v kanadské Batawě poctěny cenou Brownie Awards 2020.
Fotografie (dron) Antona Novotného, vnuka stavitele Batawy Novotného. Odkaz na jeho vzpomínky zde
V rámci prvního ročníku Streetartového sympozia, které uspořádala Nadace Tomáše Bati, a podpořilo město Zlín, vznikl jedinečný projekt, který představuje Tomáše Baťu, Marii i Tomáše Baťu juniora a jejich zlínskou vilu a mnoho dalších motivů.
Týdenní festival otevřel dveře Baťovy vily a odkaz jejich původních majitelů každému, kdo mělzájem jej poznat prostřednictvím přednášek, prohlídek i návštěvy knihovny.
Václav Moravec, tehdejší moderátor českého vysílání BBC, natočil u příležitosti 89. narozenin Tomáše Bati juniora půvabné a dnes vzácné interview, ve kterém podnikatel hovoří o tradicích rodinného podniku svého otce.
V rámci solidarity se všemi zdravotnickými pracovníky a dobrovolníky zintenzivňujícími společné úsilí v boji proti pandemii Covid-19, věnovala světová firma Baťa těm v přední linii milion milionů párů obuvi.
Obě audioknihy vydané Nadací Tomáše Bati namluvil Alfred Strejček a vedle možnosti objednat si je jako komplet dvou CD je také možné stáhnout si je na stránkách Nadace Tomáš Bati online.
Málokdo ví, že základy dnes tak populárního pedikérství položil u nás- a to už ve dvacátých letech – Tomáš Baťa. Za pedikéry byli školeni i prodavači obuvi. Výstava ve zlínském Muzeu Jihovýchodní Moravy přináší překvapivé množství informací i artefaktů.
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče z Podkakrpatské Rusi odvážilo až do Zlína
Ze vzpomínek “mladé ženy” Františky Garlíkové přinášíme první část: jak se mladé děvče až z Podkakrpatské Rusi odvážila do Zlína
Ve Zlíně se v září uskutečníil vůbec první ročník festivalu dobrého jídla Garden Food Festival, navíc se zcela zlínskou specialitou: s možností ochutnat jídla, jaká se podávala v jídelnách za dob Tomáše Bati.
K stoletému výročí jeho narození přinášíme zasvěcený článek z webu Nadace Tomáše Bati s fotografiemi z návštěvy rodiny Tomáše Bati juniora u příležitosti jeho oslav ve Zlíně.
Alexandr Hackenschmied zakládal v letech 1935-39 se společně s E. Klosem, L. Koldou, F. Pilátem, P. Hrdličkou a J. Lukášem slávu zlínského filmového studia a vytvořil zde množství dodnes ceněných reklamních a propagačních snímků. Reprezentativní výstava jeho maleb a kreseb proběhla v Uherském Hradišti.
Největším obrazem z písku na počest letošního výročí Baťů se zapsal někdejší Baťov do České knihy rekordů.
Ve věku 89 let zemřel v Tahmooru v Austrálii baťovský vynálezce František Popovský. Vzdělání získal jako Mladý muž u Bati na Slovensku, kam byl ze Zlína přeložen ještě před válkou jeho otec…
Vyprávěni Dr. Tomáše E. Mullera shrnuje strhujícím způsobem fascinující příběh jednoho z baťovců a jeho rodiny.
Zveme vás do zahrady Baťovy vily na výstavu děl sochařského symposia WOOD 2014
Nový přehled a srovnání jednotlivých epoch v řízení firmy Baťa od počátku minulého století umožňuje přiřadit k nim – pro mnohé překvapivě – i aktivity řady současných institucí a podniků.
Protože veřejnost (a bohužel i novinářská obec, což je vůbec nejhorší) tápe dost často v historii a zaměňuje jak jednotlivé baťovské osobnosti tak i období jejich působnosti v historii firmy, připravil Dr Zdeněk Pokluda přehled nejdůležitějších údajů a dat týkajících se hlavních postav v různých fázích vedení firmy Baťa.
Že nevíte, co je to Diwali? Že slavnost světel? A proč by zrovna baťovci měli slavit tradiční indický svátek? A ještě k tomu v Austrálii?
Kniha Jaroslava Pospíšila přináší větší jasno do zákulisí sporů o baťovský majetek.
Skupina kdysi mladých baťovců se sešla po padesáti letech znovu v Batapuru (Pákistán). Pro většinu z nich to byla dokonce první návštěva Pákistánu po padesáti letech vůbec.
Výběr z příspěvku doc Miroslava Barvíře pro konferenci SYSIN 2012 na Univerzitě Pardubice upozorňuje na fakt, že vědecké principy fyziky a matematiky pomohly už ve dvacátých letech u firmy Baťa k zvládnutí algoritmů řízení.
Na tomto místě najdete seznam členů Klubu ABŠ, jenž ale obsahuje v zájmu zachování práva na soukromí jen jméno, ročník narození a město, kde člen žije. Podrobnější údaje s celou adresou či telefonem najdete na pobočkách a v Baťově vile ve Zlíně…
Ve Valdštejnském paláci v Praze bylaletos k vidění výstava Boty, botky, botičky, kterou připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Obuvnickým muzeem ve Zlíně.
Zajímavá pasáž z knihy MUDr Mirka Kabely o Češích v Holandsku přináší logicky i kapitolu o baťovcích v Bestu.
Připravil Dr Zdeněk Pokluda
Již v roce 1928 se čeští politici předháněli, jak utratit co nejvíce z peněz daňových poplatníků. Slova Tomáše Bati z toho roku platí bohužel dodnes…
Získali jsme unikátní archivní čísla časopisu “Dál a výš” vydávaného Baťovou školou práce a přinášíme článek, kterým informovali sami mladí muži a ženy nové zájemce.
Na světovou výstavu v New Yorku 1939 byla vyslána početná výprava baťovců. Tehdy se jenom opatrně proslýchalo, že se nemusí vrátit, že jde o útěk z Protektorátu. Z mladých mužů byli vybráni Chalupnik ze Zlína a Tomíšek z Baťova. Podařilo se nám dostat se k jejich původní reportáži z této cesty a postupně ji zde zveřejníme:
Schůze se konala 5. dubna ve Zlíně a my vám přinášíme většinu přednesených příspěvků především pro ty,kdo se jí nemohli zúčastnit
Vystoupeni a diskusní příspěvky byly zkráceny
… i s pozvánkou k letošnímu tradičnímu dubnovému setkání
Přinášíme archivní článek k pracovnímu jubileu jednoho z prvních baťovců Otmara Jabůrka i vzácné dopisy oslavence Tomáši Baťovi a Tomáše Bati oslavenci
Celovečerní film založený na někdejší dosud neznámé, ale tehdy vytištěné povídce sleduje osudy Baťova raketoplánu (ten termín tehdy ještě neexistoval, nazývali ho „Stratoérem“) připraveného roku 1950 k cestě na Měsíc.
Zájemců o práci ve firmě Baťa bylo v první polovině 20. století víc než dost. Tomáš Baťa však nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách, proto se rozhodl vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a podle vlastních představ…
Adresa Klubu ale i místo pro váš vzkaz nebo dotaz. Nebo jen kontakt, kam se vám můžeme ozvat.
Toto je místo pro další pravidelnou rubriku, tentokrát o zahraničních členech Klubu a korespondenci s nimi…
Loňská výroční schůze klubu ABŠ se konala ve středu 16. dubna 2008 v Otrokovicích. Zde je její program a výroční zpráva. Jakmile to bude možné, doplníme je i o další zajímavé postřehy.
Úvaha předsedy klubu ing Svat. Jabůrka k 80. výročí ABŠ
Záznam z jednání loňské výroční členské schůze Klubu absolventů zatím ještě ponecháváme na webu, přestože vyšel ve Zpravodaji tiskem. Obsahuje řadu zajímavých detailů o jeho činnosti, jež se tak dostane do rukou i těm zájemcům, kdo nejsou jeho předplatiteli…