BataStory.net

Klub ABŠ, absolventů Baťovy školy práce

Baťova vila, sídlo Nadace Tomáše Bati a pro schůzky a akce také sídlo Klubu ABŠ.

Kdysi předchozím režimem zavrhované místo zbavené pro nežádoucí památku na Baťu zlovolně větší části zahrady bezohlednou stavbou silnice, dnes po renovaci jedna z perel zlínské architektury.

Právě vyšlo další číslo Zpravodaje

Právě vyšlo další číslo Zpravodaje.
Uvádíme obvyklý výtah z nejdůležitějších článků i pro ty, kdo nejsou jeho stálými odběrateli, zájemce z řad studentů, historiků a knihoven.

Zpráva z výroční členské schůze Klubu Absolventů Baťovy školy práce 2010
Z diskuse a vystoupení hostů na výroční schůzi ABŠ 2010
“Opustili nás”:

Souboj titánů

Další příspěvek z řad klubu ABŠ svědčící o jejich postřehu a neochvějném smyslu pro humor reaguje na okamžitou souhru náhod:
Titul na poutači někdejšího Velkého Baťova kina bezděčně koresponduje s diskusemi o umístění a významu soch obou skutečných velikánů…

V rámci projektu Baťův odkaz Evropě proběhla 22. dubna konference Zodpovědné inovace

Konference, jejíž detaily je možné najít na webu, se jako moderátor podílel PhDr. Václav Moravec. jako hosté, vedoucí i účastníci jednotlivých diskusí pak mimo jiné

^{prof. Jan Švejnar, M.A., Ph.D. – profesor ekonomie, předseda Řídící a dozorčí rady CERGE-EI, UK Praha
JUDr. Pavel Telička – bývalý eurokomisař, ředitel bruselské kanceláře BXL Consulting
prof. Ing. Milan Zelený, M.S. Ph.D. – profesor působící na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a dalších institucích
Ing. Petr Zahradník, MSc. – vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny
Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. – generální ředitel Slováckých strojíren a. s.
Ing. Libor Láznička, Ph.D. – jednatel společnosti Barum Continental spol. s r.o.
MVDr. Stanislav Mišák – hejtman Zlínského kraje
Libor Lukáš – statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje
prof. Ing. Petr Sáha, CSc. – prorektor pro strategii a rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně}

Ke konferenci pořádané Katedrou managementu University Tomáše Bati ve spolupráci s Nadací Tomáše Bati, Rotary klubem a Zlínským krajem se, se zveřejněním jejích materiálů opět vrátíme.

Když botky, tak od Bati

Poslední příspěvek do rubriky členů klubu ABŠ svědčí o jejich neumdlévajícím humoru a vyrovnání se s každou situací.

Snad potěšili i vás touto fotografií.

Vítáme novou baťovskou webovou stránku

Známý baťovský badatel a historik Dr Zdeněk Pokluda rediguje na webu zlínské University Tomáše Bati novou záslužnou stránku www.TomasBata.com (klikněte zde. ) Stránka si vytkla za cíl shromáždit a zpřehlednit především veškeré bibliografické údaje o osobnosti Tomáše Bati, dílech a pracích s ním spojených.

Stránka obsahuje základní rubriky:
Životopis
Bibliografie
Galerie
Odkazy (na čestném druhém místě je uvedena i BataStory)
O projektu
Kontakty

Přejeme mu i Universitě Tomáše Bati na cestě po stopách Tomáše Bati mnoho štěstí a nespočet objevů.

Z nového Zpravodaje Klubu ABŠ

Poslední Zpravodaj přináší mnoho zajímavých materiálů a upozornění na daší zdroje. Jedním z nich je například připomenutí “letošního 75. výročí Bati v Sezimově Ústí” z pera předsedy tamní pobočky Klubu ABŠ nebo pozoruhodné avizo na nově připravované, s firmou Baťa svázané knihy Jaroslava Pospíšila. Ta první se dotýká osobnosti Němci dosazeného dohližejícího ředitele Miesbacha a jeho zatím málo známé role při záchraně některých gestapem ohrožených baťovců a jejich aktivit, především na Slovensku.

K výročí 70 let někdejšího Bati – Moravských akciových strojíren MAS – Kovosvitu v Sezimově Ústí

^{Ani hotel MAS, někdejší Baťův obchodní dům, nezapře svou typickou sloupovou fasádou původní baťovskou architekturu.}

Když se firma Bat’a, přinucena oddělením Slovenska rezignovat tam na projekt nových strojíren a použít objekt pro obuvnické dílny, rozhořčilo to především ředitele Ševčíka, jehož strojaři už se do nich měli málem stěhovat.
Jan Baťa mu tehdy řekl, aby si tedy vzal letadlo a našel pro ně nové místo na území Protektorátu. Ještě týž večer volali do Zlína, že tam nad jihočeskými městy krouží kolem dokola letadlo Bat’a, a jestli se prý jeho pilot nezbláznil. Za tři dny měl ale Ševčík konkrétní nabídku na území o velikosti 130 hektarů u Sezimova Ústí.
„Stavělo se baťovským tempem. 6. 6. 1939 se začalo vyměřovat a kosit zelené obilí a v prosinci 1939 se v jedné dvouhale vyrábělo. Bylo již postaveno 70 domků a ve Společenském domě v přízemí se slavil Silvestr. Zahájena byla výuka v Baťově škole práce odborné strojnické v jednom z domků. Stavěla se slévárna, průmyslová škola a internát. Na stavbě pracovalo asi 800 lidí, tempo bylo bláznivé, ale doba také, měli jsme pilno,” napsal o tom Jan Antonín Baťa.
Po sedmdesáti letech nepřetržité činnosti závodu, i když už bohužel v jiných než baťovských podmínkách, je jeho úspěšná existence stále důkazem správnosti volby místa i celé baťovské podnikatelské koncepce.

^{Dnes už máme k dispozici jen tehdejší černobílou fotografii tamějších Baťových domků. Nenašel by se na Slovensku někdo, kdo by nám je vyfotografoval dnes?}

Václav Kalina, předseda pobočky ABŠ shrnul i vzpomínkovou akci:
Generální ředitel nynějšího Kovosvitu MAS ing. Libor Kuchař souhlasil s návrhem naší pobočky Klubu ABŠ a k 70. výročí jsme tak mohli pozvat všechny absolventy zdejší Baťovy školy práce, jichž bylo více než 500. V současné době jsme jich pozvali asi 210, ale přijela jich polovina, protože zbývající se většinou ze zdravotních důvodů omluvili.
Kovosvit MAS jim umožnil prohlídku závodu, pohostil je a věnoval spolu s Městským úřadem a střední školou dárky. Ze setkání byla také zhotovena fotografie, již později obdržel každý poštou. O závodě promluvil jeho ředitel, starosta města Ing. Bedřich Beneš a také ředitel střední školy – Ing. František Kamlach.
Také tato škola – nástupkyně Baťovy školy práce – si vede více než dobře a má dnes více než tisíc žáků, a to včetně části prvního ročníku ČVUT, Fakulty strojní z Prahy. Prohlídka školy baťovce zaskočila novým stylem výuky strojařiny na počítačích, jimiž je vybavena. Městský úřad přioravil k výročí vernisáž výstavy fotografií z budování závodu i města Sezimovo Ústí 2. (Kdysi Baťov, později Kovák).

^{© Václav Kalina, předseda pobočky ABŠ Sezimovo Ústí, nepatrně kráceno.}

Návštěvou v lese

^{Sídlo společnosti v Loučce
Foto: Mgr, Roubalíková}

ČLENOVÉ KLUBU ABŠ BYLI NÁVŠTĚVOU V LESE A PŘECE U BAŤŮ

Na pozvání paní Sonji Baťové se členové výboru Klubu ABS Zlín vypravili do Hostýnských a Vsetínských hor. Tam má rodina Baťových část dřívějšího majetku, která jí byla v restitucích navrácena.

Pod názvem B.F.P., Lesy a statky Tomáše Bati, tam rozsáhlé území spravuje společnost, která sídlí v Loučce u Valašského Meziříčí. Tam nás také v polovině srpna přivítali její ředitel Ing. Miroslav Hovořák a jeho zástupce Ing. Karel Hnilica. Ve stylové budově ředitelství nás seznámili s historií a současností oblasti a potom nabídli její prohlídku. Projížděli jsme dobře udržovanými lesními cestami, krásnou krajinou, seznámili se s pěstováním mladého porostu v lesní školce a navštívili manipulační a expediční sklad dřeva ve Vsetíně.

^{Sklad dřeva ve Vsetíně
Foto:Karel Halberštát}

Společnost je rozdělena do dvou revírů a má tři honitby. V lesích převládají smrky, tvoří zhruba 60 % zalesněné plochy. V menší míře jsou tam buky a jako doplňkové dřeviny jedle, modříny a javory. Při těžbě a svozu dřeva tam využívají moderní techniku, ale kde je třeba i tradiční koně a lanovky. Věnují se také školkařské činnosti. „Když dobře založíte lesní školku, můžete očekávat dobrý výsledek,” říká ředitel Hovořák.

A jak je to s těmi statky v názvu firmy? Dnes už jde jen o několik budov a pole.
Jak jsme se při návštěvě dozvěděli (hostitelé nám přiblížili i finanční stránku provozu), společnost hospodaří s většími výnosy než lesy ve státní správě. A jako dobři hospodáři a zcela v baťovském duchu, zisk využivaji ke zvelebeni krajiny. zejména k úpravám tolik potřebných lesních cest. Účtují po baťovsku – týdně. V Loučce jsou dobří hospodáři.

^{Ze zpravodaje Klubu ABŠ, text Karel Halberštát}

Úctění památky 77 let od tragické smrti Tomáše Bati

Zlín si připomenul 77. výročí úmrtí zakladatele moderního Zlína Tomáše Bati

Kytici k soše Tomáše Bati u zlínské univerzity položili u příležitosti 77. výročí úmrtí legendárního podnikatele zástupci Zlínského kraje, statutárního města Zlína, Univerzity Tomáše Bati, Nadace Tomáše Bati a Klubu absolventů Baťovy školy práce.

Tomáš Baťa zesnul po tragické letecké havárii v Otrokovicích 12. července 1932.

K neštěstí došlo nečekaně, při služební cestě do Švýcarska, kde se měl zúčastnit otevření nové prodejny, a ta zvěst ohromila nadlouho celý a nejen obchodní a obuvnický svět.

Poctu mu skládají na mnoha tryznách umělci, ministři i státníci, především však ti, kterým, jak sám říkal, sloužil: všichni jeho spolupracovníci, jež nikdy nenazýval dělníky.

Jeho tělo bylo uloženo na Lesním hřbitově, o jehož vznik se moudře zasadil, aniž tušil, že se stane tak záhy jeho vůbec nejvýznamnější celebritou.

Přestože vzniknou i chmurné prognozy o možných důsledcích na chod impéria, žádná se neuskuteční. Výroba ani obchod se nezastaví a po dramatickém zjištění, že dědicem se podle závěti Tomáše Bati nestává, alespoň zatím, jeho mladistvý syn, Tomáš Baťa junior, ale nevlastní bratr Jan, ujímá se vedení podniku Jan Antonín Baťa.

Baťovskou výstavu v Praze navštívili zlínští baťovci

Výstavu Fenomén Baťa – zlínská architektura 1910 – 1960 v Národní galerii v pražském Veletržním paláci navštívila početná skupina zasloužilých zlínských baťovců.

Díky podpoře vedení Zlínského kraje dostalo se členům Klubu absolventů Baťovy práce možnosti autobusového zájezdu na výstavu o fenomenu, jehož nedílnou součástí byly kdysi i jejich životy.

Výstavu, která se konala od března ve východním křídle a respiriu 1. patra Veletržního paláce, připravila Národní galerie v Praze a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně ve spolupráci se Zlínským krajem a statutárním městem Zlín a po jejím skončení se uvažuje o nové instalaci na podzim v Mnichově.

Exponáty pro výstavu jsou z obou pořádajících institucí a z Moravského zemského archivu, pracoviště Zlín a Státní okresní archiv Zlín, z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzea města Brna, Národního technického muzea v Praze, z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě a z archivu Fatra a. s. Napajedla.

K výstavě se uskutečnilo i mezinárodní sympozium uspořádané společně Národní galerií Praha, KGVU Zlín, institucí Zipp-česko-německé kulturní projekty a Domem umění města Brna ve spolupráci s Bauhaus Dessau Foundation, Bauhaus Kolleg. Proběhlo 19. 5. v Praze a 20. – 23. 5. ve Zlíně. (Bližší informace na www.projekt-zipp.de)

Součástí výstavy byla i řada komentovaných prohlídek. Také zájezdu zlínských baťováků se dostalo příjemné prohlídky v doprovodu kurátorky a spoluatorky výstavy.

Z letošní výroční schůze přinášíme projev předsedy Klubu ABŠ:

Vážení přátelé,

Náš Klub Absolventů Baťovy školy práce se dostává do dalšího období. Zůstává však věrný myšlenkám,pro které vznikl – neztrácet přátelské vztahy,vyměňovat si zkušenosti , dále se vzdělávat,získávat stále nové poznatky. Budeme pokračovat ve společné činnosti i když v minulém období odešli z našich řad mnozí dlouholetí spolupracovníci,funkcionáři a přátelé, mezi nimi i zakladatel našeho klubu pan Tomáš Baťa. Všichni zanechali po sobě, mimo svých rodinných příslušníků, i mnoho přátel, kterým předávali své znalosti, od nichž se učili,přebírali zkušenosti a s nimiž řešili společné problémy…

Pro celý článek klikněte na příslušný titulek v pravém sloupci.

Přátelé, výroční schůze byla důležitá, ale nezapomeňte ani na následující, zvláště letos více než aktuální článek z posledního Zpravodaje seznamující nás ve zcela současných souvislostech s historickými názory Tomáše Bati už z roku 1922 a 1923…

Článek nám poskytuje až zarážející pohled na to, co se bohužel nestalo: jak daleko jsme mohli být, kdyby se jeho slovy řídili naši podnikatelé, poslanci a jimi zglajchštajtovaná ekonomika alespoň nyní, celých 86 let poté…

JDE O „HOSPODÁŘSKOU KRIZI” NEBO JEN O CHŘIPKU, KTERÁ “BRZO PŘEJDE”?

Obojí je třeba léčit, a proto považujeme za vhodné ukázat, jaké názory měl Tomáš Bata a jakou hodnotu mají jeho názory dnes. Po celosvětové krizi v roce 1923, když klesl odbyt i mzdy, řekl v prvomájovém projevu:

… nesnáze jsou příležitostí pro muže statečných srdcí!

… neviním z toho ani poměry, ani počasí Vinu má vedení závodu a JÁ!

Názory Tomáše Bati na krizi a její řešení:

Nedávat nikomu nic zadarmo byla jedna z hlavních zásad T. Bati a firmou důsledně dodržována. U firmy byly podstatně vyšší výdělky, než kdekoliv jinde, ale nepřipadalo v úvahu, aby někdo dostal něco zadarmo ve formě daru, jako např. vánoční příspěvek, 13. plat atd. Obdarovaný člověk se začne spoléhat na dary a nikoliv na sebe. T. Baťa se vyjádřil takto:

„Neuznávám podpory v nezaměstnanosti podnikům zaměstnavatelů ani podpory nezaměstnaným dělníkům. Právě tak jako zaměstnavatel, musí i zaměstnanec uvést svou kalkulaci v rovnováhu. Pokud není dost práce, jak je tomu v celé řadě států v dnešní době, nutno pracovat za podmínek sebenepříjemnějších, neboť jen tak se umožní vypracovati se k lepším časům. Toto stanovisko jsem zastával v roce 1922 a moji spolupracovníci přijali mzdy o 40 procent nižší. Jejich mzdy se od té doby více než zdvojnásobily. “

Byl toho názoru, že v krizi nelze propouštět dělníky, kteří budou po státu požadovat podporu v nezaměstnanosti. Zastaví-li se továrny, ztratí stát příjmy na daních a nezaměstnaní si nekoupí zboží ani za poloviční ceny. Na tehdy významné instituci, Ústředním svazu čs. průmyslníků, dne 25. srpna 1922 promluvil v tom smyslu, že dva dny poslouchal návrhy, co všechno má udělat vláda, ale neslyšel, co udělá navrhující řečník.

Samozřejmě, že se setkal s velkou nevolí účastníků. Větší část podnikatelů shledala výhodnějším zastavit výrobu a přenechat nezaměstnané na starosti státu. Takové jednání T. Baťa považoval za zbabělost. Zaměstnavatel i zaměstanec musí vycházet z morální zásady, že jen zavykonanou práci lze brát peníze a tato práce musí být navíc vedena v duchu sloužit co největšímu počtu lidí. Hlavním cílem firmy Baťa bylo sloužit lidem hlavně poskytováním kvalitních a zejména levných výrobků.

Nyní, když jsme se seznámili se zásadami, podle kterých byla řízena firma Baťa, zamysleme se nad některými dnešními názory. Údajně největším problémem v dnešní krizi je, že banky nechtějí podnikům poskytovat úvěry. Realita je ovšem taková, že podniky nemohoupracovat, poněvadž nemají objednávky – takovému podniku banka samozřejmě poskytovat úvěr nemůže pro nezajištěný odbyt.

Pomineme-li problém kvality, podniky nemohou získat objednávky, poněvadž ryrábějí a nabízejí výrobky za relativně vysoké ceny. Za podstatně nižší ceny by objednávky získaly. Např. pneumatiky za podstatně nižší ceny by šly na odbyt, motoristé by v zimě nejezdili na letních pneumatikách apod. Mnohé podniky však takto nepostupují. Dělníky pošlou domů a platí jim až 60 % mzdy, místo aby udržely výrobu a uvedené prostředky uplatnily ke snížení cen výrobků.

Nehodláme se zde zabývat morálními důsledky takových opatření. Bylo by také zajímavé sledovat jednání s dělníky na jedné straně o výši mzdy (případně jejího nižšího ročního nárůstu) a na druhé straně nebezpečí uzavření továrny. Většina dělníků by se jistě rozhodla pracovat i za přechodně zhoršených podmínek. To je jen jeden z námětů – racionalizačních opatření je snad nikdy nekončící množství.

Neustále slyšíme, jak jsou velkými částkami ze státního rozpočtu dotovány banky, podnikům a institucím jsou poskytovány nejrůznější úlevy na daních a jiných povinnostech. To odporuje nejzákladnější zásadě – nedávat nikomu nic zadarmo. Když už se společnost do takové situace dostala, musí být dotace a úlevy poskytovány za nepřísnějších kontrolovatelných podmínek a pod osobní odpovědností. Veřejnost se domnívá, že se tak v piné míře neděje.

Tomáš Baťa vyžadoval podnikavost a odpovědnost na všech úsecích. Byl toho názoru, že povinností banky je nejen odmítat poskytnutí úvěru na pochybné podnikání, ale vyhledávat důvěryhodné podnikatele, kterým může úvěry nabídnout.

Další zásadou firmou úspěšně využívanou bylo, že firma Baťa nesměla nikdy utrpět žádnou škodu. Když nějaká škoda vznikla, uhradil ji ten, kdo ji zavinil. Pokud nebylo možné zjistit viníka, uhradil ji nejbližší vedoucí pracovník. To je jednoduchá zásada, nejzajímavější ovšem je, že firma se vždy předem starala, aby postižený pracovník byl schopen škodu uhradit. To přímo nutí srovnávat s nynějším stavem v republice. Jsme svědky, kdy soudy odsuzují viníky statisícových i milionových škod k náhradám v úsměvné výši, např. několika málo procentech měsíčního příjmu po krátkou dobu.

Jak velká škoda pro celou naši společnost, že si neumíme osvojit, tedy nastudovat a uplatňovat osvědčené baťovské metody, kterých je celá řada a tvori ucelenou soustavu řízení. Velmi se mýlí ti, kteri aniž se pokusili s baťovskými metodami seznámit, tvrdí, že jde o metody již překonané. Tomáš Baťa se ve svých počátcích několikrát díval bankrotu do tváře, odnesl si z nich však mistrovskou zkušenost jak překonávat hospodářské krize a hlavně jak jim předcházet.

Ing. Zdeněk Rybka, CSc.

TAK JAKO V POSLEDNÍM ČÍSLE ZPRAVODAJE UPOZORŇUJEME I NA KNIHU PROF. ZELENÉHO CESTY K ÚSPĚCHU SHRNUJÍCÍ POZORUHODNÝM ZPŮSOBEM MYŠLENKY TOMÁŠE BATI. ZDE NAJDETE I ODKAZ NA NAKLADATELSTVÍ “ČINTAMANI”, KDE JE MOŽNÉ SI JI OBJEDNAT.

Zemřel náš letitý čestný předseda Tomáš Jan Baťa, symbol českých baťovců, ale život jeho rodiny i osudy jeho následovníků jdou dál a pokračuje tak i tato webová encyklopedie, jíž věnoval v posledních letech tolik pozornosti. V těchto dnech začínáme také, jak si přál, překládat její obsah postupně i do angličtiny, aby se stala universálním zdrojem informací o celosvětové historii českého baťovství.

Zde klikněte na odkaz na námi připravený životopis Tomáše Jana Bati pro webovou stránku Bata.cz.
A zde – najdete překlad jeho oficiálního smutečního oznámení.

>> Další z podnětů členů Klubu ABŠ pro BataStory:

Fotografie Jany Roubalíkové nám chvályhodně znovuobjevují už skoro zapomenuté baťovské mosty jako dodnes přežívající důkaz někdejší velkorysé snahy dát Zlínu dálniční spojení se světem. Cíl, jehož realizaci zabránila válka a (kromě současných nesmělých snah) jsme na něj čekali marně přes šedesát let …

K shlédnutí celého článku a všech fotografií klikněte sem

I letos přinášíme výroční zprávu Klubu ABŠ. Viz také sloupec vpravo. >>>>

Výbor klubu ABŠ přijat a oceněn hejtmanem Zlínského kraje

Předáním pamětních medailí coby výrazu uznání a poděkování za příkladné uplatňování baťovských zásad života i práce vyvrcholilo setkání hejtmana Libora Lukáše se třinácti členy Výboru Klubu Absolventů Baťovy školy práce Zlín:
Mgr. Jana Roubalíková, Ing. Romana Lešingrová, Ph.D., Ing. Miroslav Vinter, Miloslav Blaha, Ing. Svatopluk Jabůrek (předseda), Ing. Zdeněk Rybka, CSc., František Šumpela, Jindřiška Jabůrková, Jindřich Jahůdka, Růžena Kouřilová, Věra Kolková, Karel Halberštát.

„S absolventy Baťovy školy práce, kteří žijí v našem regionu, se stýkám poměrně často při různých společenských příležitostech a vážím si možnosti čerpat od nich autentické zkušenosti s tím, jak fungoval baťovský systém podnikání a řízení. Chtěl bych jim vyjádřit poděkování za propagaci myšlenek a systému, o němž se dnes již mnoho neví,“ vysvětlil důvod svého pozvání hejtman Libor Lukáš.

Členové výboru při setkání sdělili, že prostřednictvím moderního komunikačního nástroje – internetu – se snaží přibližovat činnost absolventů Baťovy školy práce, jichž je dnes na celém světě evidováno pět set. „Velmi často jsme dotazováni historiky či pracovníky archívů na některé záležitosti týkající se baťovské historie. Bohužel však již vzhledem k vysokému věku mnohých z nás postupně odcházíme, tím víc nás těší, že získáváme do našich řad i mladé zájemce,“ uvedl předseda výboru Ing. Svatopluk Jabůrek.

„Učím na zlínské univerzitě a když studenty seznamuji s určitými detaily baťovského modelu řízení, jsou zcela zaskočeni a překvapeni těmito informacemi, které jim předávám,“ sdělila svou zkušenost Jana Roubalíková, nejmladší členka Výboru Klubu absolventů.

Podle hejtmana je právě Univerzita Tomáše Bati v současné době tou správnou institucí pro tvůrčí uplatňování odzkoušené soustavy řízení spjaté s fenoménem Baťa. „Na tuto éru nemá smysl jen vzpomínat, je potřebné se z ní neustále učit a umět jí využít,“ zdůrazňuje Libor Lukáš

Absolventi Baťovy školy práce s hejtmanem hovořili nejen o věcech týkajících se minulosti, ale zajímali se také o současná témata regionálního života. Zvláštní pozornost ve vzájemné debatě věnovali projektu průmyslové zóny v Holešově, v níž někteří nacházejí paralelu mezi budovatelským boomem Zlína ve 20. a 30. letech minulého století, kdy Baťa prováděl obrovský nábor pracovních sil do rychle se rozvíjejícího podniku. I pro ně bylo třeba zajistit ubytování, postavit školy, hřiště, kina – tedy vytvořit podobnou infrastrukturu, s níž se počítá v rámci tohoto průmyslového parku.

Na závěr setkání předal Libor Lukáš všem pozvaným hostům i svůj osobní dárek – knihu „Hejtmanův americký deník,“ v němž formou komentovaného cestopisu zachycuje svůj pracovní pobyt v USA.

^{Z webu Zlínského kraje , text tiskový mluvčí Patrik Kamas}

Členové klubu ABŠ pomáhají historii Bati i BataStory

Přinášíme zajímavé fotografie, kterými se snaží obohatit baťovskou historii už i ti mladší členové Klubu ABŠ.

Na první vidíte Tomáše Baťu zakladatele (uprostřed v pozadí) s ing. Hugo Vavrečkou (vlevo) a hoteliérem Urbanem z Hradce Králové při kávě, během prohlídky zlínského Obchodního domu.

Zdaleka ne vždy dokážeme aspoň odhadnout, kdy byla fotografie pořízena a většinou jsme šťastni, když umíme odhadnout alespoň rok.

Tentokrát to díky péči Josefa Ryšánka, jenž pro nás fotografie objevil a digitalizoval, víme na den přesně. Stalo se tak dne 21. dubna roku 1930.

Na dalších dvou také velmi vzácných fotografiích zachytil fotograf Tomáše Baťu při prohlídce jedné z dílen s mladými muži.

Tady už datum bohužel neznáme, jen samozřejmě víme, že musely být pořízeny nejpozději v roce 1932. Každý další detail o datu nebo osobách na nich zobrazených uvítáme.

A s poslední máme obvyklý problém. Záběr pochází nepochybně odněkud z Orientu. Zřejmě to nebude Indie, spíš Střední Východ, možná Egypt, možná tehdejší Persie, ale pokud byste kdokoliv svedli odhadnout dobu nebo stát, odkud pochází, nebo dokonce rozpoznali baťovce na snímku, budeme vám vděčni za toto doplnění…

Členové klubu ABŠ mají k disposici další webovou stránku !

Patří třebíčské pobočce a je zatím skromná, ale v každém případě záslužná. Ostatně, při dnešním průměrném věku někdejších mladých mužů (spočítal to někdy někdo?) je vůbec zázrak, že existuje. Zasloužili se o ni absolventi Baťovy školy práce sdružení v pobočce Třebíč-Borovina a najdete ji zde, na třebíčském serveru www.trebic.cz. Přátelům z Třebíče přejeme, aby se jim dařilo a aby na ní – s pomocí mladší generace – uvedli ještě více zajímavých vzpomínek, ale i fotografií svých členů.

Webová stránka obsahuje popis pobočky, základní data o ní i krátkou osobní vzpomínku předsedy třebíčské pobočky Karla Kudrny, který ji založil, a jako další zajímavý příspěvek pak pojednání Ladislava Bečváře z roku 2000, v němž
živě vzpomíná především na jména těch absolventů Baťovy školy práce, kteří do Boroviny přešli ze Zlína, nebo ještě před ním mladšími absolvovali v Borovině a kteří byli pro ně mladší skutečnými vzory. Jména pánů Šťastného, Valeriána, Vočadla, Fučíka, Fojtíka, Beneše, Dluhoše, Válka, Dvořáka, Hobzy, Gregory, Pátka, Kavky, Mazourka, Popeláře, Boučka, Hladíka, dále pak vynikajících mistrů strojařského řemesla Doláka, Křehlíka, Hrůzy, Urbance, Sobotky, Sýkory, Horkého, Hamži, Kruly, Krčmáře, Smejkala, Joury, Lysáka, Hověze, Krejčího, Brady, Vaňka, Martínka, Bílka, Lukáše, Formana, nebo vedoucích z obuvnických a punčochárenských provozů Vlčana, Obala, Mastného, Kencla, Mareše, Konvičky, Hájka, Bureše, Poláčka, Frauknechta ale i desítky dalších, které mu nikdy nevymizí z paměti. Vidí za nimi i tehdejší podobu borovinského podniku, rozložení provozů, naše internáty, Společenský dům, sportovní hřiště, starou, ale i v té době novou kolonii obytných domků a svobodáren, prostě jak tehdy Borovina vypadala…

Středeční setkání ve vile Nadace Tomáše Bati

>>>

Na středu 5. března jsme pozvali opět na jedno z dalších zajímavých setkání dobře známého Dr Zdeňka Pokludu, autora četných knih a historických prací nejenom z historie Bati a zlínského kraje, ředitele Státního archívu v Klečůvce.

>>>

Velmi úspěšné bylo i setkání 6. února se současným personálním ředitelem firmy Baťa Dr Vojtěchem Kořenem. Pan Kořen, absolvent FF UP Olomouc pracuje ve firmě od r.1994 a prošel jí od pozice prodavače, pokladního, vedoucího etáže, přes treningového managera až po vedoucího úseku vzdělávání.

Výroční členská schůze udělila čestné členství profesoru Trnkovi

U příležitosti výroční členské schůze bylo uděleno čestné členství profesoru Trnkovi z University Tomáše Bati.
Předseda Klubu ABŠ Svatopluk Jabůrek mu předal čestné členství, včetně legitimace a odznaku. Profesor Trnka poté v proslovu vyjádřil vřelými slovy, jak si čestného členství v Klubu ABŠ váží.

Üplnou zprávu o jednání celé výroční schůze, jež se konala 18. dubna 2007, naleznete zde

Prohlášení Klubu Absolventů ABŠ

Klub absolventů vydal v minulých týdnech prohlášení, které se pokusil publikovat hned v několika mediích. Ne ve všech se setkalo se vstřícnou odezvou, proto je ve stejném znění jako ve Zpravodaji Klubu ABŠ zveřejněno i zde, na BataStory:

V souvislosti s rozhodnutím instalovat v roce 2007 ve Zlíně sochu Jana Bati lze očekávat. že dojde k určitému vyvrcholení snah o jeho morální rehabilitaci. Klub ABS podporuje každý projev uznání díla Jana Bati. který po sobě zanechal. a odsuzuje jeho vykonstruované a nespravedlivé poválečné pronásledování.

Historie má řadu příkladů. kdy následovníci úspěšných zakladatelů po převzetí podniků dovedli tyto k bankrotu. Naproti tomu Jan Baťa šel ve stopách svého nevlastního bratra Tomáše a dokázal pokračovat v díle zakladatele firmy tak, že ji přivedl k rychlému a velkému rozvoji.
Osvojil si zavedené metody práce, opřel se o osvědčené spolupracovníky a osvojil si í sociální cítění. Dokázal tak ve značné míře naplnit vize tragicky zesnulého zakladatele podniku. Převzatým osvědčeným metodám a zásadám zůstal věrný po celý život. Svědčí o tom jím vybudované hodnoty nejen v republice, ale i v zahraničí, zejména v Jižní Americe.

Jan Baťa šel tedy ve stopách svého bratra Tomáše, geniálního podnikatele, který za 38 let vybudoval z malé dílny největší obuvnický podnik na světě. Tomáš Baťa je také znám jako tvůrce celé sociologické soustavy v období. kdy se průmyslové podniky o výchovu a vzdělání dělníků vůbec nestaraly. Jeho cílem. ke kterému se rychle blížil. byl vzdělaný, zámožný a sebevědomý dělník, zajímající se o hospodářské a společenské dění, poctivě sloužící veřejnosti a nespoléhající se na jakékoliv podpory a dary.
Tomáš Baťa vybudoval dokonalý systém, což se dosud nepodařilo žádnému podnikateli na světě. Dokázal zainteresovat bez výjimky každého svého spolupracovníka, jak nazýval své zaměstnance, na maximálním vyvíjení pracovní iniciativy. To vedlo nejen k vysokým mzdám, ale také k daleko vyšší produktivitě práce jako základu rychlého rozvoje podniku a sociálního zabezpečení zaměstnanců.

V souvislosti s rehabilitací Jana Bati lze často pozorovat ve sdělovacích prostředcích jednostranné hodnocení jeho životního díla. S uspokojením bychom přivítali vyváženější hodnocení zásluh obou bratrů o rozvoj Zlína, Baťových závodů a baťovské podnikatelské a filozoficko-sociologické teorie a praxe. Vyváženost zásluh obou osobností by se měla projevit mimo jiné také při budování jejich soch.

Zlínský deník uveřejnil toto “Prohlášení” beze změny.

Mladá fronta DNES je otiskla, ale dala mu nadpis: “J. A. Baťa si sochu zaslouží” a z textu vypustila části hovořící o vybudování dokonalého systému řízení. rozvoji podniku a sociálním zabezpečení zaměstnanců Tomášem Baťou, čímž úplně zkreslila smysl “Prohlášení”.
Podali jsme protest, ale sdělili nám, že změnu provedou jen právní cestou. Ing. Jabůrek se dopisem obrátil na redakci MF DNES, protože zneužili jeho jméno pro dopis, který takto nenapsal a v šesti bodech porušili etický kodex novinářů.
Editor MF DNES p. Stojar se omluvil, že neměl v úmyslu zkreslit smysl “Prohlášení”, ale počítačový program pro rubriku mu nedovolil použít tak dlouhý nadpis. Vedoucí redaktor nám nabídl celou stránku na vyjádření našich názorů.

Magazín města Zlína odmítl otisknout toto “Prohlášení Klubu ABŠ” vůbec, protože “není v souladu s jejich záměry”.

Protože v tisku jsou navíc úplně zkreslovány údaje o převzetí závodu Janem A. Baťou, musí Klub ABŠ uvést ověřené údaje od Ing. J. Mayzlíka:

Tomáš Baťa i se sourozenci začal s 800 zlatými. Jan A. Baťa převzal podnik s 515 milIiony rezervních fondů, což bylo v té době naprosto výjimečné. K úhradě závazků ze závěti mu postačil nerozdělený zisk za jediný rok 1931. Podnik tak získal za 7,3 % jeho ceny, při čemž jej zaplatil z převzatého jmění.

Vzpomenete si ještě, dámy ? Dostaly jste kdysi také takový dopis ?

BAŤOVA ŠKOLA PRÁCE PRO MLADÉ ŽENY *Odd 7512 *

*Ve Zlíně, dne …*

*Ctěná slečno, *
*hlásíte se do závodů naší firmy. Podle stáří mohla byste býti přijata do naší školy práce pro mladé ženy. Přejeme si, aby z řad našich mladých žen vycházely ženy pro život dobře vychované…*

“Zde”:http://batastory.net/milniky/vyzva-k-divkam-se-zajmem-o-batovu-skolu-prace-pro-mlade-zeny najdete celý text dnes už zažloutlého dokumentu, který jste kdysi držely rozechvělé v rukou. Vraťte se na okamžik do těch jistě nelehkých časů rozhodnutí, jež se však brzy staly naopak nezapomenutelnými…

Jeden z nás…

Vyslovíte-li mezi členy ABŠ v Brně jméno JUDr. Bohumíra Kutěje s představou, že ho třeba některý nebude znát, nepochodíte. A nejen proto, že patřil k absolventům Baťovy školy práce. Vždy se něčím tak trochu vymykal.

Když 3. 9.1930 nastoupil, pracoval nejprve jako modelář pánské obuvi a už v této profesi se v prvomájové soutěži roku 1933 umístil jako prvý. Tovaryšskou obuvnickou zkoušku udělal 13.6.1933, veřejnou obchodní školu (tehdy ještě se sídlem v Uherském Hradišti) ukončil dne 28.6.1933. A v hodnocení Baťovy školy práce se ve svém ročníku umístil mezi 450 spolužáky jako prvý.

Byl ale také pravidelným přispívatelem do novin BŠP – „Průkopníku“, jen v letech 1932 až 1933 tam můžeme nalézt hned několik článků v próze i veršované příspěvky, a také jeden slavnostní slib. V roce 1933 byl totiž vybrán, aby při prvomájových oslavách přednesl ke stotisícovému shromáždění projev za všechny Mladé muže.

Celý článek najdete zařazen v Osobnostech pod Milníky 2007 nebo přímo zde

Následovníci invence Zlína

Připomeňme si, že právě v řadách Mladých mužů stáli před válkou i mladí Indové, kteří pak spolu s Čechy a Slováky pěstovali semínko baťovství i ve své vlasti.

O tom, že ne nadarmo, svědčí vedle úspěšného Batanagaru a stovek baťovských prodejen třeba i vtipná invence dnešních pracovníků reklamy Bati v daleké Indii .

Brilantně vyvážená, z pomyslných baťovských krabic od bot postavená, desítky metrů vysoká věž na průmyslové výstavě upoutala na expozici Bati nejen výstavu ale i celou zemi.

Z akcí klubu ABŠ:

Někteří z nás se v minulém roce setkali i na baťovské konferenci 30. listopadu a 1. prosince. Z konference se připravuje sborník a ukázky z něj budou uvedeny i zde, na Batastory. V podrubrice Akce/Návštěvy/Pozvánky naleznete více o zajímavém programu konference.
Následovat budou také upozornění na nejpodstatnější články z nového Zpravodaje.

*NOVÝ SJEZD ABSOLVENTŮ BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE *

O novém sjezdu absolventů Baťovy školy práce nebo o jejich o něco skromnějším Přátelském setkání jednají orgány Klubu, které čekají na vyjádření členstva. Pro ty, kdo nemají k dispozici poslední Zpravodaj, uvádíme plné znění v něm zveřejněného informačního článku a ankety

Z naší pošty :

1. Pravdivá zpráva o náletu na Zlín před více než šedesáti lety, 20. listopadu roku 1944, která musela přijít až z daleké Brazilie

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Přečtěte si zajímavou zprávu zasloužilého člena našeho klubu Zdeňka Pracucha zaslanou zlínskému výboru ABŠ, k letitým dohadům o údajně tajeném konkurenčním zázemí spojeneckého náletu.

Stará špatná a dobrá nová zpráva

Po marném úsilí klubu ABŠ a hned několika dalších spojených iniciativ, které se snažily prosadit, aby byla k blížícímu se výročí 130 let od narození Tomáše Bati, vydána poštovní známka, na níž měl být portrét Tomáše Bati, vzniklo nakonec alespoň toto důstojné razítko.
Důvodům, pro něž ani letitá snaha o vydání známky u několika různých institucí neuspěla, se věnoval i ing Svatopluk Jabůrek ve své výroční zprávě. Dnes však přinášíme naopak zprávu radostnou, přestože trochu hořkou:

Na světě je (bohužel jen německá) známka s portrétem Tomáše Bati

V roce, v němž si připomínáme 130. výročí narození největšího českého podnikatele Tomáše Bati, se společnou snahou Nadace Tomáše Bati a _Klubu absolventů Baťovy školy práce podařilo po velmi složitých peripetiích, dosáhnout vydání známky s jeho portrétem.

Trnitá cesta za zdánlivě tak samozřejmým uznáním započala již v roce 1995, kdy zlínský Klub absolventů Baťovy školy práce navrhl tehdejšímu Ministerstvu hospodářství zařazení známky s portrétem do edičního plánu na rok 1996, ke 120. výročí narození. Bohužel, už tehdy bezúspěšně. Druhý pokus uskutečnil Klub ABŠ spolu s Nadací Tomáše Bati ke 125. výročí v roce 2003. Tehdy už mezitím vzniklé Ministerstvo informatiky zařadilo tento požadavek do výběrového řízení na rok 2006, tedy na rok 130. výročí. Tím však také spíš omezená než dobrá vůle českých úřadů skončila. Návrh opět neprošel.

Proces vydání takové známky má samozřejmě svůj pevný řád a nejdůležitějším je výběr osobností, jež by měly být v každém roce připomenuty. Řád také připomíná, že výběr provádí komise složená z umělců a znalců umění zvučných jmen, historiků a odborníků na známkovou tvorbu, sledující jediný cíl. Vybrat jen ty nejvýznamnější osobnosti s kulatým jubileem. Je skoro k nepochopení, že ani přes takto intelektuálně jistě nesporně kvalifikované síto Tomáš Baťa za celých deset neprošel.
Odůvodnění? – Na české známce si zaslouží být jen skutečně významná česká osobnost. Takto opravdu zněla, a ne jednou, oficiální odpověď úředníků.

Takové rozhodnutí instituce, jež jediná má kompetenci k vydávání českých známek, zní pro zlínský region a v něm dodnes více než živé jméno Baťa téměř pohrdavě. Zejména pak, když se naopak zcela reálně uvažuje o vydání známek významným sportovcům.
Nic proti tomu: avšak není osobnost Tomáše Bati, jež ovlivnila celé generace našich lidí, a předvádí náš stát v tom nejlepším světle dnes už po více než sto let celému světu, při nejmenším rovnocenná jakkoliv významným ale přece jen krátkodobým sportovním výkonům?

Ne pro české úřady, v nichž jakoby dosud, snad díky v nich dodýchávající padesátileté komunistické ideologii, představovalo jméno Baťa stále ještě synonymum nežádoucího úspěchu. Ani přes intervenci Zlínského kraje, četnou korespondenci a podpůrná stanoviska dalších institucí a osobností se rozhodnutí nepodařilo zvrátit. O pocitu křivdy a odstrčení regionu netřeba pochybovat.

A odkud tedy že přišlo zadostiučinění? – Bohužel a skoro symptomaticky – z ciziny. Nabídla se k tomu – a právě v den symbolický pro všechny baťovce – německá pošta ASD. Tím dnem slaveným dávno před komunistickým režimem tradičně u Baťů jako skutečný svátek práce, byl 1. máj. A od toho dne se také práce na známce nezastavila.

Známku graficky zpracovanou a vytištěnou v pražské Poštovní tiskárně cenin tak uvidíme už v těchto dnech. Kombinovaný aršík známek s podobiznou Tomáše Bati a obrázkem jeho továrny, vychází společně s „obálkou prvního dne“ (FDC) s další kresbou Tomáše Bati. Vzhledem k tomu, že oficiálně v Německu, není hodnota známek v korunách, ale v eurech.
A kdoví, zda právě v tom nehledat velikost osobnosti Tomáše Bati: pro úředníky českých ministerstev zanedbatelnou, ne-li dokonce zapomenutou, pro Evropu stále živou a nepřehlédnutelnou. Tomáš Baťa, jenž neměl byrokracii rozhodně v lásce, by měl určitě radost.

^{Z vyjádření ředitele Nadace Tomáše Bati ing Pavla Veleva}

Fotografie členek a členů nového výboru ABŠ:

Zleva:

Jana Verbergerová Bc
Romana Vítková Ing PhD
Miroslav Vinter Ing
Miroslav Blaha
Svatopluk Jabůrek Ing
Zdeněk Rybka Ing. CSc
František Šumpela
Jindra Jabůrková
Jindřich Jahůdka
Růžena Kouřilová
Věra Kolková
Karel Halberštát

^{V pozadí foto Tomáše Bati.}

^{(V jeho pietně rekonstruované pracovně fotografovala Jana Verbergerová.)}

Z minulých Zpravodajů nepřehlédněte materiál nejpodstatnější, zprávu o činnosti přednesenou na posledním setkání ing. Svatoplukem Jabůrkem. (TIP:Klikněte na zbarvená slova.)

A pamětní list vydaný k příležitosti sto třicátého výročí narození Tomáše Bati Klubem ABŠ.

K témuž výročí bylo vytvořeno i poštovní razítko…

… a vytištěna série slavnostních obálek se zdařilým portrétem Tomáše Bati.

Smutná zpráva

Jak se dozvídáme z časopisu našich krajanů na Novém Zélandu, zemřel nejstarší baťovec na tomto krásném ostrově (a možná i na světě) – pan Josef Hiess. Na Silvestra by se byl dožil 94 let.

Pohřeb se konal v kostele sv. Petra a Pavla ve Wellingtonu a dle jeho přání mu na rozloučenou zazněla česká státní hymna a motiv ze Smetanovy Vltavy.

Pan Hiess prožil větší část svého pohnutého života s Baťou a se souhlasem šéfredaktora Střípků / Čriepkov pana Gustava Knotka – jsme připravili jako památku na pana Hiesse ukázku z jeho, v tomto časopise uveřejněných vzpomínek

Časopis Střípky-Čriepky (i včetně všech jeho starších čísel od roku 2005) najdete také na pěkné nové webové stránce krajanského československého klubu na Novém Zélandě na adrese “http://www.csclubnz.org”:http://www.csclubnz.org

Mladí muži z celého světa

Ta fotografie je více než dojemná. Zachycuje několik málo tehdy ještě nedůvěřivých aspirantů na to, stát se prvními absolventy BŠP. V prvním roce je bylo ještě třeba přesvědčovat. V pozdějších letech se jich hlásily desetitisíce, přísnými zkouškami jich však procházelo o řád méně.

Baťova škola práce a její internáty, dílny a ústavy formovaly za dlouhá léta své existence celé generace mladých, kteří nikdy nezapomněli na to, kde a jak dostali, ještě jako tak zvaní mladí muži a mladé ženy, do vínku většinu svých dobrých vlastností.

Patřili k ním i mladí ze zahraničí. Zde vidíte ty z Indie. Avšak ať už Češi nebo Slováci, Indové či Egypťané, k jejich předním vlastnostem patřila věrnost. Nejenom firmě, ale i ideálům.
Dokazuje to fakt, že klub jejich absolventů existuje dodnes. A dodnes udržuje a dodržuje zásady, jež vzaly kdysi tisíce mladých za své. U nás i ve světě.

Ti z Británie patřili k nejúspěšnějším.
Nedávný zájezd desítek britských baťovců, mezi nimiž byli i potomci těch prvních několika anglických mladých mužů z roku 1931 (na fotografii) to jenom potvrdil.

Myšlenka Tomáše Bati zakladatele tak platí i po letech a baťovská tradice se přenáší na další generace.

Hoši z Egypta.

BataStory by měla ABŠ napomoci nejen k vzájemné informovanosti a spojení s dalšími členy ve světě, ale i v sympatické snaze, nebránit se přijetí dalších, kteří už neměli to štěstí zažít BŠP, přesto však nacházejí cestu ke kvalitám jeho zásad a sympatizují s nimi. I pro ně bude potřebným poučením. A možná i moderní formou výuky ve stylu BŠP.

Ještě nevyšel nový Zpravodaj a my už víme, že v něm bude řada zajímavých článků, z nichž přineseme postupně řadu informací a ukázek.